웰컴 투 동막골
Welcome to Dongmakgol
Režie:
Kwang-hyeon ParkKamera:
Sang-ho ChoiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Ha-kyun Shin, Jae-yeong Jeong, Hye-jeong Kang, Steve Taschler, Ha-ryong Im, Jae-kyeong Seo, Deok-hwan Ryoo, Jae-jin Jeong, Deok-hyeon Jo, Yeong-gi Jeong (více)Obsahy(1)
Všude kolem zuří válka mezi Severní a Jižní Koreou, zapadlá horská vesnička Dongmakgol však zatím zůstává stranou všeho dění. Když pak ale na nedalekém poli havaruje americká stíhačka, z níž vesničané zachrání pilota, dívka Yeo-il přivede tři severokorejské vojáky, kteří jediní přežili z celé čety a navíc se do vesnice dostávají i dva vojáci z jihokorejské armády, stávají se vesničané svědky mnoha vypjatých, absurdních i roztomilých situací. Počáteční nepřátelství mezi vojáky brzy opadne a tito pak chtějí žít pospolu s vesničany a zapomenout na válku. Dozvídají se však, že vesnice má být vybombardována a rozhodnou se ji zachránit i za cenu svých životů. Korejský snímek, kde se střídají poetické scény jakoby namalované štětcem některého z východních mistrů, se scénami roztomile absurdními i s těmi, ve kterých projeví odvaha a ryzí přátelství bez ohledu na barvu uniformy. (s.Predseda)
(více)Videa (1)
Recenze (265)
Dlouhou dobu se film nese v poeticko-satirckým tonu, abych jako divák dostal do sebe tu atmosféru, hlavní postavy a vlastně celou vesničku a život v ních, pak ale přijde ostrá konfrontace s realitou a naprosto neopodstanělým nasílím a surovostí, abych se smutkem na duši sledoval záverečné finále. Celý film považuji za námětovou i scénaristickou perlu. ()
Na majstrovské miešanie žánrov a poetiky sú na ďalekom východe naozaj šikovní. Filmy, aké donedávna robil len Emir Kusturica a mne sa vždy páčili. Také, pri ktorých sa môžete spolu s hrdinami usmievať aj si poplakať, pobaviť sa aj posmútiť, vychutnať si krátke momenty šťastia v živote a poľutovať seba aj celé ľudstvo, že stvorilo takú krutú realitu. 4,5* ()
Chtěl bych žít v zapomenuté horské vesnici, kde slova přátelství či vzájemná pomoc jsou samozřejmostí a dosud tam nepronikly nesmyslné výdobytky moderní civilizace - daně, Justin Bieber, chamtivost, rakovina, silikony či CIA. Internet bych ve své chatrči samozřejmě mít musel, aby zástupy křečků v točících kolech nevyráběly elektřinu nadarmo, ale tím by to končilo. A jak bych se smál, kdyby přišli na návštěvu nějací mužíci v maskáčích s pistolkami, protože nic směšnějšího bych do té doby neviděl. A já se smál u tohoto snímku, který nápadně připomíná kýčovitý doják, ale mému primitivnímu pohledu na svět připadá naprosto úžasný. ()
Za krásného hudebního doprovodu Joe Hisaišiho vypráví Welkeom tu Dongmakgol o malé korejské horské vesničce, kam dolehne válka mezi severem a jihem. Zprvu jen v podobě několika vojáků obou tří znepřátelených stran a jejich nepříliš dobrovolná návštěva bude nervózní i vtipná, popcornová a občas lehce šílená (scéna s divokým prasetem). Později přitáhne i větší kalibr, který zasadí vesnici facku a přinese v podstatě tu největší šílenost. Byť tedy film není pouze veselý, přesto (proto?) je krásně idealistický a milý. Místy by sice neuškodilo vymést trochu patosu, ale celkově si dílo od mě ***** zaslouží. Btw: vesnická cvočka je opravdu roztomilá. ()
Zřejmě nejlepší jihokorejský film, který kdy byl mému oku dopřán. Dokonalé prolínání vtipných scének s dramatickými mi vzalo dech. Přitom se jedná o naprosto náhlé přechody. Celý film doprovází nádherné efekty a práce s kamerou. Podobně orientované protiválečné snímky toho řeknou vždy nejvíce. Moc pěkný film a hlavně se jedná o snímek, se kterými nebývám často v kontaktu, tudíž je můj zážitek ještě jaksi umocněn. Téměř 5 hvězdičková záležitost. ()
Galerie (15)
Photo © Film It Suda
Zajímavosti (2)
- Vesnice jménem Dongmakgol skutečně existuje. Nachází se poblíž města Čečchon v jihokorejské provincii Severní Čchungčchong. (Bernhardiner)
- Původním autorem celého koncepčního námětu je erudovaný a dobře známý jihokorejský filmový, varietní, ale i televizní a rozhlasový tvůrce, Jin Jang. Ten byl v roce 2002 natolik uchvácen krátkometrážním snímkem nazvaným My Nike, až se rozhodl oslovit jeho tvůrce, jihokorejského režiséra Kwang-hyeon Parka, jemuž posléze svěřil dokonce i svůj vlastní projekt, Welcome to Dongmakgol. A dokonce jen komplexní vyhotovení celého scénáře zabralo trojici jeho tvůrců celých osmnáct měsíců. Snímek byl původně kalkulován jen do rozpočtu celých čtyř biliónů korejských wonů, jak se ale nakonec ukázalo, vše bylo docela jinak, a posléze kritiky i samotnými diváky velmi dobře přijatý a oceňovaný snímek malé nezávislé filmové produkční společnosti Film It Suda stál dvakrát tolik. Tržby a rovněž i malá výpomoc externích investorů vše ale včas zachránili. A víte, jak vznikla spolupráce mezi celým tímto projektem se všemi jeho členy a japonským hudebním skladatelem Džó Hisaišim? Totiž, poměrně jednoduše... Protože byl režisér snímku, Kwang-hyeon Park, skladatelovým velkým obdivovatelem již od dob vydání dnes již kultovní animované série Future Boy Conan z roku 1978, napsal mu pocitově velmi intimní a osobně motivovaný dopis, který japonského skladatele přesvědčil, aby právě pro tento snímek vyprodukoval svůj hudební doprovod, a ten byl shodou okolností vůbec prvním jihokorejským, k němuž hudbu kdy zpracovával. (Conspi)
Reklama