Reklama

Reklama

Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (185)

ypres.bass 

všechny recenze uživatele

Člověk může být sebesilnější, největší sílu však získá když se spojí síla fyzická se silou vnitřní a to ještě posílené touhou žít. Ano touha žít je to vočom tenhle film je. Touha žít a přežít. Ta touha, když ne sebe, zachránit a darovat život alespoň svým blízkým. Škoda jen, občasných hluchých a vlekoucích se míst. 3-4* ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Poslední vlak postrádá to podstatné - přirozenost. Chybí ta správná člověčina, která dokáže chytit za srdce, zato je tu přehršle prázdných gest. Naprázdno vychází snaha využít židovské anekdoty či použití retrospektivy. Kladu si otázku, zda je to tím, že od války uběhlo už tolik času. Filmy točené po válce měly tu výhodu, že jí většina tvůrců sama zažila. Tady je rozdíl asi tak velký jako mezi Rebely a filmy ze šedesátých let. Výsledek působí uměle. Za zmínku stojí vynikající herecký výkon Niny Divíškové. ()

Reklama

korbitch22 

všechny recenze uživatele

odporný film,v dobrém slova smyslu.příšerně autentické depresivní,film u kterého se citlivější povahy rozbrečí.neskutečně sem se v cítil do všech hrdinů trpících ve vlaku,který má jen jeden směr a dysneyland to nebude.gedeon burkhard opět potvrzuje svoje herecké nadání.veliký film.odpočívej v pokoji LEONTÝNKO. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je, řekl bych, extrémně těžké téma na filmové zpracování. Zde se to, dle mého, moc nepovedlo. Nemám ponětí, jestli je film alespoň částečně založen na nějaké skutečné události nebo na výpovědích očitých svědků z Polska či Německa, každopádně některé skutečnosti, které jsou ve filmu ukázány, jsou velice podivné a nevěrohodné. Na druhou stranu je tu všechno, zrůdné nacistické smýšlení, zoufalost, která dohání lidi k šílenství, a také obraz toho, že tito lidé pouze přežívali než nakonec zemřeli, naštěstí ne všichni. Celkově se ovšem jedná o prvoplánovou směsici natlačených emocí a nuceného soucitu v amatérském zpracování, spoléhající jen na "sílu" samotného tématu. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Německo-český Poslední vlak představuje spíše danajský dar než poctu obětem nacismu; je totiž slabý a nepovedený po všech stránkách včetně dabingu. Spoléhá na obecné dialogy i stokrát viděnou modelovou situaci: v jednom vagonu bojují o přežití lékař, kabaretiér, boxer, jejich ženy i děti. Navíc je školácky natočen a všechny složky včetně masek vyhlížejí, jako by se točila úsporná televizní inscenace 70. let. Vojta Kotek, Stanislav Zindulka či Nina Divíšková nehrají špatně, ale čirá typologie bez jedinečného nápadu jim neposkytuje žádný záchytný bod. A metoda vyprávění oprašuje to nejstarší klišé, útěky od trýznivé reality k šťastným vzpomínkám, až ostudně mechanicky, nemluvě už o šroubovaném motivu Beethovena či partyzánů. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
  • Během natáčení spadl spolurežisér Joseph Vilsmaier z plošiny ve výšce tří metrů, kvůli této nehodě musel být hospitalizován se středně těžkými zraněními. (hansel97)
  • Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)

Související novinky

Největší námořní tragedie ve filmu

Největší námořní tragedie ve filmu

25.01.2007

Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)

Reklama

Reklama