Zlověstné ticho

Parádní konec, jinak však jedno hlasité "ale". Wanovi jsem dnes ochotný odpustit hodně, ovšem takto hloupoučkého, drze naivního hororového zplozence opravdu ne. Tohle nezachrání ani pomrkávající provázání mytologií s parádním (Jig)SAW - sorry. Snaží se to být spíš děsně napínavé než strašidelné, ničemu potom nepomáhá ani zbytečná digitalizace několika panoramatických scén. Jo, bez kina to holt asi není ono. (02.08.2013)

Wan si chtěl vyzkoušet klasické budování atmosféry pomocí osvědčených žánrových prostředků a hodinu se mu to dařilo na výbornou. U žádného letošního filmu jsem se ještě tak příjemně nebál. Bohužel, ke konci atmosféru hatí zbytečný polda, opravdu ubohé digitální triky a pointa, respektive její předvedení ala Saw. Škoda, kdyby se režisér držel při zemi celý film, moh všem teenagerům předvést, jak vypadá atmosférický horror staré školy. Takhle se mu to podařilo pouze polovičatě. (12.06.2007)

Znáte Jeffa Dunhama? Mary Shaw je jeho předchůdce a její Billy mi několikrát pěkně nadzvedl tlak nad hodnotu maxima. Od chvíle, kdy jsem shlédl Dead Silence, se budu bát Dunhamovy loutky Achmeda :) Ale loutky jsou vlastně hrůzostrašná stvoření...jsou stvořeny lidmi, máme zafixováno, že jsou - neživé...ale co když se stane něco, co jim umožní - "ožít". Mám rád staré temné legendy. A tahle o Mary Shaw, co neměla děti, jen loutek sto, se mi líbí. Tenhle nádherně hrůzně-atmosférický film vymačkává látku jako citron. Nebýt hereckého polene jménem Kwanten, byl by to skvělý strašidelný film...no ne? Jenže Kwanten těžko vyjadřuje emoce a s jedním výrazem nelze ustát celý film. Škoda i jazyku Mary Shaw, potřebovala by ho zkrátit, protože působí přinejmenším úsměvně. Tak kdo je tu vlastně loutka? 70%. (11.07.2009)

Jít Dead Silence do kina, ihned upaluji na premiéru. U mě se mu povedlo získat prozatímní primát nejlepšího neasijského horroru roku. Několik opravdu skvělých momentů plíživého napětí a vzápětí děsu, pečlivě budovaná pochmurná atmosféra, sic od poloviny ochabující, ale bez problémů válcující veškerou horrorovou konkurenci, která letos zatnula drápy do plátna. Už z panenky Chucky šel před lety strach a dřevěné loutky za ní rozhodně nezaostávají. Zakoulejí očima a všichni ti zmutování horníci, duchové a obludy obléhající motel se můžou jít hanbou zahrabat. Výtečná hudební kompozice a výrazný vizuál ukazují prstem na režiséra Saw. A že je pointa ve stejném stylu a příběh klišovitý? No, a co!? Který horror není? Pravda, tohle asi není to pravé ořechové pro horrorovým fandovstvím nedotčené... Přidám se ke zdejší hrstce poznamenaných a mrskám Wanovým loutkám pěkné 4 hvězdy. (08.08.2007)

Snaha o navození atmosféry by tu byla, to se musí nechat, leč co je to platné když se hlavní hrdina chová jak úspěšný absolovent kurzu - "jak se v hororech chovat jako debil". U hororů mě prostě hrozně vadí, když si hlavní postava svým nerealným chováním doslova říká říká o sejmutí a přitom je jasný, že i kdyby vlezl do domečku kde přebývají Freddy Krueger, Jason Vorhees, Michael Myers a žabka kuňkalka, tak se mu nic nestane. Navíc tyhlety vražedné loutky mě taky moc neberou. Si vždycky představuju jak mě masakruje Pat a Mat a mám po hororu. (18.01.2010)