Režie:
Stephen FrearsScénář:
Martin ShermanKamera:
Andrew DunnHudba:
George FentonHrají:
Judi Dench, Bob Hoskins, Kelly Reilly, Christopher Guest, Anna Brewster, Rosalind Halstead, Toby Jones, Natalia Tena, Samuel Barnett, Patrick Kennedy (více)Obsahy(1)
Pravdivý příběh jedné z nejvýstřednějších dam londýnské předválečné smetánky a jejího divadla Windmill. Protagonistkou vyprávění, situovaného do předválečného a válečného Londýna, je sedmdesátiletá Laura Hendersonová, která se po smrti bohatého manžela v nové roli vdovy nudí. Podlehne okamžitému impulsu a koupí v londýnském Soho zchátralé divadlo Windmill. Zrekonstruuje ho a pod vedením uměleckého šéfa Viviana Van Damma jej promění v divácky atraktivní music hall francouzského střihu, který láká diváky nonstop zábavou a později i dívčí nahotou. Autoritářská, pyšná a prostořeká dáma se trpělivému Van Dammovi neustále plete do práce, jejich profesionální vztah je velmi bouřlivý, ve skutečnosti však osamělou volnomyšlenkářskou šéfku a korektního ženatého direktora spojuje nikdy nevyřčené citové porozumění... Snímek je především stylovým vyprávěním o konkrétních lidech v konkrétním čase na místě, které vstoupilo do historie britské divadelní zábavy. Děj a jevištní čísla jsou ve filmu těsně spjata s dobovou atmosférou a konkrétními historickými okolnostmi. Zábavná konverzační komedie se tak ve své druhé polovině mění v seriózní poctu lidem, kteří svůj život spojili se showbyznysem, byť šlo na první pohled pouze o pokleslou únikovou zábavu. Film renomovaného britského režiséra Stephena Frearse, který získal celou řadu cen, se může pochlubit i znamenitými představiteli hlavních rolí Judi Denchovou a Bobem Hoskinsem, který je též jedním z jeho výkonných producentů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (80)
Velice noblesní, osvěžující počin. Je inspirovaný přízemní a obyčejně ne až tak zábavnou realitou, přesto sází dílem na břitký a inteligentní britský humor a dílem na pomíjivou i trvalou ženskou krásu, kteréžto atributy se vhodně a decentně doplňují. Nebojí se ani slz, neboť je mu důvěrně známo, že pláč patří k životu stejně jako smích. P.S.: Nakolik asi lhala ve svém posledním zásadním proslovu (v tom filmovém, pochopitelně) ... milá paní Hendersonová. K inscenování "živých obrazů" ji přece motivovaly v první řadě mizerné výdělky divadla a tvrdošíjná snaha o jeho zachování a zatraktivnění ... nikoli vzpomínky - jakkoli bolestné - na padlého syna. ()
Atmosférou (uzavřeností divadelního světa) mi Mrs. Henderson presents připomínal Truffautovo Le dernier métro. Až na to, že tady je to celé víc vyhrocené a odvážné (nejde jen o nahotu, ale o nápady, jak je nahota prezentována). V popředí ale stojí (zcela jinak orientovaná) dvojice výnorných britských herců. Mrs. Henderson presents je show, která diváka strhne, Le dernier métro je komorní drama o lásce. Líbily se mi hlavně prvky britského humoru (!myslela sem, že si koupíš náramek, a ne divadlo", scéna s naháčema - "teď vidím, že jste doopravdy Žid" aj.) a válečná atmosféra, kdy show must go on... ()
Judi Dench kraluje tomuto snímku (v podstatě jako každému, ve kterém se objeví) a Bob Hoskins jí výborně sekunduje ve filmu o nelehké době jak hlavní hrdinky, tak celé Evropy. Vtipné scény se příjemně míchají s těma vážnějšíma, jenom těch představení mohlo být o něco méně. Celkově taková příjemná jednohubka, která sice nepatří k tomu nejlepšímu od J. Dench, ale příjemně pobaví. 75% ()
Při sledování Frearsova snímku jsem si vzpomněl na vtip zjevně směřující na nejmenovaného českého premiéra. Pokud se pane redaktore ptáte nás, prostých miliardářů... Příslušníci zbohatlických elit mívají potřebu ukazovat svou lidskou tvář a získávat sympatie těch dole. Scénárista i režisér se sice snaží, seč můžou, ale mě neopouští intenzivní pocit, že sleduji svéhlavou arogantní dámu, která je schopná přivést svoji indickou služku za práh zoufalství a deptat své okolí se stejnou vášní, s jakou se chopila příležitosti zachraňovat divadelní scénu. Nenašel jsem k postavě ztvárněné Judi Dench cestu a s Bobem Hoskinsem jsem na tom byl jen o málo líp. Navíc spojení vlastenectví s provozem šantánu prodávajícího erotiku mi nepřijde až tak košér, a tam, kde tvůrci mají pocit, že vyhmátli ten nejsilnější patriotický okamžik, cítím, že se ošívám. Na to, v jakém prostředí se příběh odehrává a jaká jména má režisér k dispozici, vidím nevyužitý potenciál. Celkový dojem: 55 %. ()
Judi Dench jako bohatá dáma, která hledá způsob jak zachránit zkrachovalé divadlo Windmill , Cestu najde repertoáru tanečních revue s nahými tanečnicemi. Film inspirovaný skutečnou postavou paní Hendersenovou, která ve třicátých letech jako odvážná průkopnice rozjela show, která neměla obdoby. Navzdory bulvárnímu tematu a spousty nahých žen působí tenhle film jako velmi inteligentní citlivý až smutný. Celkově velmi příjemný film. ()
Galerie (58)
Photo © Miramax Films
Zajímavosti (5)
- Osoba v kostýmu medvěda, která tančila na jevišti, byla Judi Dench. (Teres)
- Mnoho válečných scén bylo převzato z dokumentů Humphreyho Jenningse. (D3VIL)
- Stephen Frears byl do režisérského křesla dosazen na žádost Judi Dench a Boba Hoskinse. (D3VIL)
Reklama