Volver

Tak už môžem zomrieť. Videl som Volver (jeden z 1001 filmov, ktoré treba dovtedy stihnúť). Vopred som o ňom vedel iba to, že ho nakrútil slávny Almodóvar (mnou nepoznaný) a hviezdi v ňom Penélope Cruz (mnou neobdivovaná). Tak som pozeral a pozeral a pozeral, až som dopozeral. Neviem síce o čom film bol, ale utešuje ma vedomie, že slávny Pedro má mnoho ctiteľov, ktorí filmu porozumejú a poteší ich. (23.04.2010)

Velmi pěkné rodinné drama, kde se vyskytují prakticky jen ženské postavy a mezi nimi exceluje (nevěřila bych, že to někdy řeknu) Penélope Cruz, jako krásná žena s těžkým životem, se kterým se potýká s neuvěřitelnou silou a klidem. Jak Volver postupoval ke svému konci, měla jsem její Raimundu stále raději. Moc se mi líbil konec, bylo to takové uklidnění a smíření a dost mě to pobavilo. (03.10.2006)

Bezchybně zrežírovaný film se skvělým obsazením a krásnými barvami podtrhujícími španělský ráz filmu. Volver je další Almodóvarův film o ženách, a v podstatě nepřináší nic nového, originalitu v něm nehledejme. Dokonce bych řekl, že snáze předvídatelný děj se jen tak nevidí. Pointu filmu jsem uhodl během prvních deseti minut. Volver ale není o překvapeních! Je o tom, jak krásně umí Almodóvar vyprávět lehce neuvěřitelné (ale o to diváčtější) příběhy svých hrdinek. (21.12.2006)

Na môj vkus príliš veľká koncentrácia žien na meter štvorcový. Poznáte to, stále potom iba žvania a žvania a Vás z toho bolí hlava. Film pôsobí trochu televízne a nie tak melodramaticky ako Pedrove vrcholné diela. Kľudne si to pozriem kedykoľvek znovu, pretože v tých ženských kecoch mám dosť zmätok a možno potom zvýšim aj hodnotenie. VIDENÉ ZNOVA: Ja som nejako cítil, že na druhý krát sa mi to dostane viac pod kožu. Chlapi sú iba nadržané svine, ktorým nie je nič sväté a Almodóvar rozumie ženám ako nikto iný. To sú dva neoddiskutovateľné fakty. No a Penelope nebola v žiadnom filme krajšia a už ani nebude, takže si (ju vo) Volver vychutnajte plnými dúškami. (26.05.2012)

Almodóvarovy filmy nechápu, nebaví mě a bohužel i Volver, do kterého jsem vkládal naděje, mě nakonec zklamal. Někdo v tom možná hledal smysl života, jiní zase uznale obdivovali odvahu hlavních hrdinek poprat se s nečekanými životními nástrahami a překážkami. Já jsem však celou dobu jen znuděně zíval, každých pět minut koukal nervózně na hodinky a na konci přemýšlel, co tím chtěl režisér vlastně říci. (28.01.2009)