Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomedie, jak si nelze dělat iluze,v jejímž středu stojí postava psycholožky Hany, která se snaží řešit nejrůznější životní situace svých klientů, mladých i starých, bohatých i chudých, i duchem, do jejichž spletitých osudů se zapojuje také její vlastní životní příběh. Ve výrazných epizodách, v útržkovitém zachycení jednotlivých emociálních příběhů lásky opětované i neopětované, žárlivé i posesivní, zvrácené i altruistické, - všech těch touhou po lásce řízených osudů, které na sebe narážejí a vzájemně se proplétají i s životním příběhem samotné psycholožky - všech, které trápí potíže spojené se zaměstnáním, kteří trpí pocitem strachu, že neobstojí, díky nejrůznějším tlakům, příliš velkou zodpovědností, konflikty s kolegy, nejistotou pracovního místa, depresemi z pocitu přetížení i jednotvárností a nudou. Autoři chtějí postihnout celý rejstřík současné problematiky tak, aby v jejich spletité kumulaci vynikla směšnost i hrůza žabomyší existence mnohých z nás. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (166)

Endyis 

všechny recenze uživatele

Chytilová si furt drží celkem solidní filmovou laťku. I přes to, že je to film již podstatně slabší, než její dřívější počiny, ve filmu mohli být obsazeny krapet lepší herci a semtam propracovanější dialogy, jedná se o příjěmně koukatelný snímek s dobrou chytilovskou kamerou, i celkem dobře zkomponovanou hudbou (i když mladýho Krasue jinak dvakrát nemusím a jako zpěváka nemůžu vůbec). 70% ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

Ach ti muži, to je verbež, co paní Chytilová? Co všechno musí po boku té chátry ženy vydržet. Obdivuji odvahu všech mužských hereckých osobností, se kterou se do natáčení tohoto nepodařeného snímku pouštěli. Tady jde doslova o pověst pracně vybudovaného dobrého jména každého účinkujícího herce, ale i hereček. Komedie? Spíše traumatizující amatérský film s nábojem feminismu (který je paní režisérce tak příznačný) plný neuměle zahraných hysterických záchvatů duševně nevyspělých postaviček. Ano, dnešní doba si s manželskými páry (a vůbec s celou společností) hodně pohrává. To je pravda. Chybí vzájemná tolerance, vstřícnost, odpouštění, chápání problémů toho druhého atd., atd. To vše se podepisuje na našich dětech a také okolí. Je to jistě nanejvýše vhodné téma ke zfilmování, ale touto nešťastnou formou? Kartářky a astrologové zde jistě nepomůžou. Asi nepomůže o morálním úpadku společnosti ani natočit stresující film. Pomůže jedině zamyšlení se každého z nás nad svých chováním. Je to tedy jen a jen na každém z nás. Říká se, že ryba smrdí od hlavy. Když má národ vzor, má se čím řídit a co uctívat. U nás ten "vyšší" vzor ovšem chybí! Na každém kroku se setkáváme s agresivitou, neúctou, urážkami, sobectvím, násilím, korupcí a to vše se vstřebává do každého z nás. Potažmo i do manželských soužití. Proto spolu s Věrou Chytilovou křičím do světa: : "Lidé, běžte do sebe a pracujte na svých duševních hodnotách. Vaše děti a společnost Vám to vrátí! Buďte k sobě ohleduplní. Ohleduplnost totiž není vaší slabostí, nýbrž vaší osobní morální sílou". Když se totiž k sobě budeme chovat ohleduplně, budou ty naše hezké chvilky SE ZÁRUKOU a nebudeme muset vyhledávat pomoc psychologů, kartářek a astrologů. ()

Reklama

Aleee89 

všechny recenze uživatele

Porevoluční filmy Chytilové jsou vesměs bída, to jsem tu alespoň jednou psala. Od Hezkých chvilek bez záruky jsem proto raději už nic nečekala. Ale ony mě docela překvapily a více méně bavily. Neříkám, že je to suprový film, to vůbec ne, mám k němu dost výtek, ale bavily mě osudy některých postav, bavila mě Jana Krausová i Jana Janěková, vcelku příjemně mi to uteklo... Jsem ráda, že se s Chytilovou loučím na docela pozitivní vlně. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Úporný film plný plochých figurek, které spojuje postava psycholožky a její manželské poradny. Věra Chytilová (jakož i množství českých herců a hereček) ovšem již definitivně ztratila soudnost a natočila expresivní břečku, kde všichni tak strašlivě přehrávají a většina je tak neautentická, že k smíchu nejsou ,,vtipné" dialogy, ale jejich úporné herecké výkony (vrcholem je spíše epileptický než hysterický záchvat Báry Hrzánové v ateliéru, zdatně ji však sekundují i jiní a jiné). Frenetická kamera (pro filmy Věry Chytilové tak typická) Martina Štrby jen dotváří dojem psychotického duševního stavu. Jestliže tenhle film měl vzbuzovat nějaké emoce, pak v mém případě se to povedlo... Věra Chytilová si díky svému postavení může obsadit prakticky kohokoliv a také tuto možnost hojně využívá. Otázka zní ale k čemu? První dáma českého filmu kdysi provokovala, teď už jenom ve své manýře povětšinou nudí... ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Pokud si někdo u Horem pádem stěžoval na hysteričnost, tak co je proboha tohle? :-) Tam snad nenajdete herce, který by trošku vyčníval. Může za to režie a kamera, která "to jen hází ze strany na stranu" bez účelu a smyslu. K tomu všemu je ten námět o člověku, který řeší problémy cizí a na vlastní nemá čas, je dost ohraný, současnost je podaná velice ploše a navíc, což je úplně to hlavní, kvůli čemu dávám podprůměrné hodnocení, ze snímku už fakt moc vyčnívají militantně-feministické postoje paní režisérky Věry Chytilové. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (3)

  • Igor Bareš o natáčení jedné ze scén a o režisérce uvedl: „V jedné scéně jsme jedli a jí se to nelíbilo, jak do sebe láduju knedlíky. Tak na mě naléhala: ‚Žerte víc, jste málo prase!‘ Nechtěl jsem ji zklamat, tak jsem se snažil. A až po úspěšném natočení jsem jí řekl, že kvůli své nemoci, vážné Crohnově chorobě, při které je třeba přísná dieta, vlastně knedlíky vůbec nesmím. Pověděla mi ale, že jsem jí to měl říct, že by se to zvládlo jinak." (Zdroj: super.cz) (funhouse)
  • V čase 1:02:15 můžeme v zrcadle zahlédnout kameramana při práci. (klukluka)

Reklama

Reklama