Prci, prci, prcičky: Na táboře

Soundtrack Robert Folk: 1. She Is Beautiful 2. Laid 3. American Psycho 4. The Anthem 5. Paul's Drums 6. The Authority Song 7. Dracula Plays 8. Pom Pom 9. Piano Sonata 10. Breaking Me Down 11. Get The Party Started 12. Jaime 13. Disco MF 14. Defeated 15. Play That Funky Music White Boy (18.06.2011)

Stiflerův mladší bratr odjíždí na hudební tábor vyleštit svůj hoboj, aby nakonec prošel proměnou v romantického(!) hrdinu ctícího zásady etického chování aneb nuda, prsa, sperma, zvratky a zase nuda v americkém páji vytaženém v hnilobném stavu z popelnice. Sledování této slabomyslné honírny bych přirovnal k provozování sexuálního styku omotán od hlavy až k patě strečovou fólií, ale jistě se najdou tací, jimž tato praktika přinese satisfakci libida.. (05.12.2011)

Styl humoru prvních třech dílů nebyl mému srdci kdovíjak blízký. Koukat se na filmy však dalo a i jsem se párkrát zasmál. Z tohoto čtvrtého dílu si pamatuji scénku s opalovacím krémem, která jediná na mě nějakým způsobem zapůsobila. Zbytek je taková jakási nemastná nudná vata. Stiflerův brácha prostě a jednoduše není Stifler sám. Alespoň, že film dává možnost zviditelnit se několika herečkám, které by člověk asi jen velmi těžko někde jinde viděl ,,hrát". * (21.04.2012)

Nemám tuhle spin-off sérii moc rád, ale prostě se jí nemůže vzít, že tu jsou nějaké ty vtipné momenty. Pravda, nejvíce se filmy navzájem vykrádají, ale nic to nemění na tom, že je to sem tam pořád vtipné. Víc mě ale dostala ta romantická rovina. Asi jsem někdy opravdu až moc sentimentální. Ty postavy, až na hlavní dívčí hrdinku, jsou ale opravdu příšerné. (10.03.2015)

Zvyšuju hodnocení z 3* na 4 a to z prostého důvodu - z celé dosavadní tetralogie „American Pie Presents“ je pro mě osobně tento zkrátka nejlepší. Není ničím inovativní, ale perfektně zachytává esenci svých předchůdců. Tad Hilgenbrink zastává roli Matta, alias Stiflerova mladšího bratra na výbornou - vzhledově se mu blíží neskutečně a opravdu se chová ještě jako větší debil. Hromadě pěkných dívek, které sem tam ukážou víc, než by si člověk mohl přát, vévodí okouzlující (byť na můj vkus trochu vychrtlá) Arielle Kebbel. A aby toho nebylo málo, nechutnosti fungují na výbornou - ze scény s opalovacím krémem se mi pokaždé zaručeně zvedne žaludek, naposledy jsem se málem skutečně pozvracel, byť jsem to už od začátku čekal. Dějová stránka, tedy náprava namyšleného hajzlíka skrz poznání, co to je skutečné přátelství i láska, je jen takové pozlátko už tak příjemného celku. A zasazení do legendárního hudebního tábora je také příhodné - zatím jsme ho mohli z části vidět už v druhém díle oficiální tetralogie, ale tady naplno rozvinul svůj mimoňský potenciál. Není o čem, to, co další pokračování nedokázala, tento díl uhrál s gracií. Podívám se rád pokaždé, co stihnu hlavně pozdně večerní vysílání v televizi. (03.01.2016)