Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (více)Obsahy(1)
Bývalý učitel Josef Tkaloun se rozhodl definitivně opustit žáky, ale rozhodně se nehodlá smířit s pozicí důchodce, trávícího čas na lavičce v parku. Je plný energie, nápadů i chlapských tužeb a nemíní zestárnout v nečinnosti. Navzdory nesouhlasu manželky Elišky, která se sarkastickým nadhledem komentuje všechny jeho aktivity, přijímá brigádnické místo ve výkupu lahví menšího supermarketu. Malý prostor, kde se potkávají lahve s lahvemi a lidé s lidmi, je svébytným mikrosvětem, plným tragikomických osudů. Tkaloun dokáže být nejen jejich pozorovatelem, i když v jeho režii dostávají situace občas poněkud groteskní obrysy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 115)
║Rozpočet CZK 34miliónov║Tržby USA $-║Tržby Celosvetovo $9,497,617║ s tržbou $6,069,821 je to zatiaľ(k 5.10.2008) komerčne najúspešnejší film v Česku __Režisér Jan Svěrák dokázal že stále vie natáčať výnimočne poňaté príbehy s určitou dávkou nostalgie na staré dobré časy, taktiež to platí na jeho otca ktorý sa opäť predviedol v tom najlepšom možnom svetle a takmer si ukradol svojou postavou celý film pre seba, našťastie okolité herecké obsadenie výborne sekunduje a tak vzniká jeden z najlepších Českých filmov za posledné roky. /videl v kine: 90%/ ()
Překvapivě špatně natočené scény v polovině první (pád z kola... he?) kontrastují s velmi dobrou polvinou druhou. Jan Svěrák je jediný filmař u nás, který dokáže věrně audiovizuálně načrtnout jakoukoli náladu (tady hlavně tu stařeckou melancholii), kterou jeho tatínek okořeňuje svým typickým charismatickým chraplákem. Staří lidé budou unešeni, mladí zamyšleni. Neveselá, ale stoprocentně věrná ilustrace partnerského soužití má navíc opravdu silný chuťový jazyk. A Jiří Macháček je úplně poprvé od Samotářů důstojným hercem a ne jen další karikaturní variací na Jiřího Macháčka. ()
"Můj manžel je vážně nemocný člověk. Má slabé srdce a silnou prostatu." Tímto komentářem sděluji světu obavu, že až se dostanu do věku, ve kterém by mi kterákoli jiná civilizovaná společnost začala vyplácet důchod, tak tento snímek bude u mě za pět hvězd. Starší z rodu Svěráků má totiž téma stárnutí brilantně prožité, takže kdyby méně často mokře snil a více tlachal se sebrankou z Divadla Járy Cimrmana, tak bych byl určiě spokojenější. ()
Zdeněk Svěrák jako Amélie z Prahy v důchodu? Příběh se utápí v přehlídce laskavých životních postřehů, ale díky řemeslu a hravosti Svěráka mladšího jsem se LÁHVEMI nechal rád pohladit a málem i zblbnout všemi těmi malebnými obrázky, že je Praha pěkné město. Katastroficko-romantický závěr s balónem byl fajn. ()
Ve své podstatě strašně jednoduchý a až příliš obyčejný moudře laskavý film, s několika smrtelnými fóry (Mluvkova svatba), trapnými erotickými sny a extrémně zbytečným a rozplizlým letem v balóně. Herci jsou ovšem špičkoví, a Svěrák je prostě k sežrání (přišlo mi, že jeho role má mnohem blíž k Brodskému v Babím létu, než ke Svěrákovi, tak jak ho známe třeba z Kolji). Není to Svěrákovic nejlepší film, ale je to zdaleka nejlepší český film za posledních několik let. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (87)
- Eliška (Daniela Kolářová) sleduje počas žehlenia v televízii telenovelu Milagros (1999). (Raccoon.city)
- Když učí paní Tkalounová (Daniela Kolářová) pana Wasserbauera (Jan Vlasák) německy, dopustí se hrubé chyby. Řekne: „Ich arbeite an der Stadtamt Prag 3.“ Jenže to je 3. pád (pracuji kde) rodu ženského. „Úřad“ je v němčině rodu středního (das Amt, das Stadtamt) a tedy správně to mělo být „Ich arbeite an DEM Stadtamt.“ Případně lze použít zkrácený tvar an dem = am Stadtamt, na což měla, jako kvalifikovaná učitelka, pana Wasserbauera upozornit, stejně, jako znát rody německých podstatných jmen. (pjotri)
- Při přebírání ceny na festivalu v Karlových Varech scenárista Zdeněk Svěrák mimo jiné řekl: "Děkuji synovi za to, za co jsem ho při psaní nenáviděl - když mě nemilosrdně nutil k přepisování. Děkuji své ženě, že na mě mluví tak, jak mluví, protože napsat dialogy pro Danielu Kolářovou je pak hračka." (NIRO)
Reklama