Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Tatiana Dyková, Jiří Macháček, Pavel Landovský, Jan Budař, Nela Boudová, Miroslav Táborský, Věra Tichánková, Jana Plodková (více)Obsahy(1)
Bývalý učitel Josef Tkaloun se rozhodl definitivně opustit žáky, ale rozhodně se nehodlá smířit s pozicí důchodce, trávícího čas na lavičce v parku. Je plný energie, nápadů i chlapských tužeb a nemíní zestárnout v nečinnosti. Navzdory nesouhlasu manželky Elišky, která se sarkastickým nadhledem komentuje všechny jeho aktivity, přijímá brigádnické místo ve výkupu lahví menšího supermarketu. Malý prostor, kde se potkávají lahve s lahvemi a lidé s lidmi, je svébytným mikrosvětem, plným tragikomických osudů. Tkaloun dokáže být nejen jejich pozorovatelem, i když v jeho režii dostávají situace občas poněkud groteskní obrysy. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (1 112)
Film je natočen hodně dobře, herci hrají parádně, scény, ve kterých se objevuje Jiří Macháček, mají obrovské vnitřní kouzlo(pro mě). Mrzí mě jedna věc. Film byl přesně takový, jak jsem čekal a to strašně pesimistický(pro mě). Připadá mi, že jsem jej neměl vidět dříve než za dvacet let. I když je tu spousta vtipných momentů, nemůžu se zbavit pocitu, že je to film pouze pro někoho. A já tím někým nejsem. Snímek podtrhuje můj syndrom českých filmů - nemám je moc rád. Myslel jsem, že by Vratné lahve mohly vybočit z řady. Nevybočily. Přesto jsou ale skvěle zpracované a možná s odstupem několika let změním trochu názor a tento komentář nahradím jiným...110,5 miliónů korun(výdělek v ČR) ()
Citový i tělesný listopad života na samotě od lesa, velmi přesná lady Kolářová, nevtíravé životní postřehy, vtíravý product placement, občas prvoplánový humor a navrch železničářské sny s Nelou Boudovou, po nichž se vzdouvá na csfd odpor a Tkalounovi přikrývka. Farář revolucionář, Jacques Roux, kdysi řekl: „Stáří je dětství bez iluzí.“ a právě tato skutečnost se podařila vykreslit Svěrákovic tandemu docela důvěrně. Někteří lámou hůl nad typickou autorovou "laskavostí", ale v poslední době je jí kolem nás tak málo, že jsem ji přivítal s otevřenou náručí. Asi stárnu, nebo co.. ()
-PROSÍM TĚ, JAK SE MŮŽEŠ DÍVAT NA TAKOVÝ KRAVINY? -UŽ JSI NĚKDY ŽEHLIL? Tenhle film JE typicky "svěrákovský" - od hezkých obrázků (vlak na pozadí proměny ročních dob, detaily), přes humor, který se dívá na člověka s tolik potřebným nadhledem a láskou až k pocitu, že po strašně dlouhé době vidím český film ze současnosti, jehož postavy jsou lidé z masa a kostí a ocitají se v "běžných", nám všem tolik blízkých situacích. Právě proto nemohu pochopit, proč snímek velice snadno zabíjí těch několik scén (např. "zeťovy pohnutky"), které kdyby se trošku víc rozvedly, mohly být rozhodně mnohem nosnější, a teď píšu opravdu v podstatě jen o těch vážných (ne sentimentálních!), protože humoru je ve filmu skutečně habaděj. Takhle se totiž o tom stáří, které je nejevidentnějším tématém snímku, dozvíme vlastně jen něco velice povrchního, i když vtipného. Ovšem chtěl bych zdůraznit, že je rozhodně cenné a bude i ceněné, že Vratné lahve vznikly! ()
Špičková laskavá komedie tandemu Svěrákových, kterou jsem napoprvé prosmál v kině z jedné třetiny nahlas (a zbytek potichu). A mám ji rád i na potřetí, protože tenhle humor mi sedne a scény ze života dua Kolářová - Svěrák mi mnohé říkají, jako každému muži. "My mužský se taky strašně rádi líbáme, ale když potom to nepokračuje dál, rozumíš, tak nás z toho strašně bolej ty… -Co? - Srdce." Trailer: http://www.csfd.cz/film/221006-vratne-lahve/videa/ ()
Další český snímek a o českých lidech. Už mě unavují podobné snímky, které stokrát omleté téma chtějí uchopit jinak, ale většinou to skončí stejně nebo podobně jako u předešlých pokusů. Nejsem milovník ani odpůrce obou Svěráků, i když je asi pravdou, že Zdeňka mám raději. Film je dost přeceňovaný a kvalitní je možná tak vzhledem k české tvorbě posledních let, ale jinak je nepřekvapivý a tváří se příjemněji než jaký doopravdy je. Lehké vtípky v podobě spálení rychlovarné konvice jsou spíše trapnými třešničkami na dortu, který mě nezachutnal. Vedle všech zbytečností, které nedokážu ocenit ani nechápu zbytečné "erotické" scény představ hlavní postavy, které mě nejen nechávali velmi chladným, ale přišli mi příliš strojené a umělé. Ve Vratných lahvích se objevuje velká většina dnešní herecké "špičky", což se dalo očekávat, protože média i propagace snímku chvílemi mluví jako by "Kdo nepůjde na Vratné lahve není pravý čech" a to se mi nelíbí. Snad jednou budou mít režiséři a herci tolik chutě točit sci-fi nebo nějaký český horor jako mají dnes do těchto nudných a nespočetně natočených lidských příběhů a témat. ()
Galerie (25)
Zajímavosti (87)
- Poté, co nasadili dveře, manželka hlavního hrdiny říká: „Tak si sníš polívku, abys byl ještě klidnější.“ V levé ruce drží talíř, v pravé naběračku, nabere a nalije polévku, naběračku pustí a oběma rukama nese talíř ke stolu. Střih a talíř je pokládán ozdobený zeleninkou. (ČSFD)
- Režisér Jan Svěrák komentoval, že "po Tmavomodrém světě jsem se potřeboval vrhnout do něčeho jednoduchého, levného a pokud možno i veselého. Jako ten milenec, co byl celou noc zavřený ve skříni s navoněnejma dámskejma šatama, a když ho ráno dáma pustila ven, měl jediné přání - čichnout si ke kousku hovínka." (NIRO)
- V jedné ze scén povídá Josef Tkaloun (Zdeněk Svěrák) své ženě Elišce (Daniela Kolářová), že by úředník Wasserbauer (Jan Vlasák), kterého vyučovala němčinu, mohl být jejím synem. To by však nemohl. Ve skutečnosti je Jan Vlasák (nar. 3. února 1943) dokonce o tři a půl roku starší než Daniela Kolářová (nar. 21. září 1946). (RadimHavl)
Reklama