Čas přílivu (S10E04)

Knihu jsem zatím nečetl, takže nemůžu porovnávat, ale proti filmu nemám větších námitek, snad jen musím uznat, že v tomto díle jsem se musel dost ohánět abych se v jeho spletitém ději orientoval. Ale nakonec se monsieur Poirotovi opět podařilo spojit všechny díly skládačky a vše bylo jasné, stále žasnu nad britskou TV detektivkou: tvůrci sice do 1 a půl hodiny vměstnají co se dá, ale v maximální kvalitě; to u nás nemají co vměstnávat do x dílů a výsledná kvalita se ve většině případech blíží bodu mrazu. Proto buďme rádi za kvalitní dabing našich nedobrých herců:-) To byl takový nevkusný bonus, ale zrovna mi to přišlo na jazyk, tak proč toho nevyužít, co má člověk pořád do těch komentářů psát...:-) (01.03.2009)

Čas přílivu je typická Agatha Christie - typická ve smyslu zasazení děje do rodinného sídla plného záštiplných, intrikujících, přetvařujících se a po dědictví toužících příbuzných, kteří jsou kvůli vlastnímu prospěchu schopni čehokoliv. Také komplikovaností zápletky, okořeněné několika hříchy minulosti, je obvyklá. Už ne tak úplně typická je ovšem démoničnost vlastního pachatele a jeho duševní stav, hraničící vpodstatě se šílenstvím a také lehce překombinovaný závěr spojený s jeho odhalením. Ale jako celek snímek funguje víc než dobře, milovníci Hercula budou myslím i tentokrát spokojeni. (02.10.2011)

Když v detektivce scéna začíná tím, že někdo nese tác se snídaní ranní chodbou starosvětského šlechtického sídla, zaklepe na dveře a zvolá: "Paní, můžu vstoupit? Snídaně!", chvilku se neděje nic a pak zase zaklepání, o trošku nervóznější, stejně jako opakované zvolání, "Paní!", není příliš těžké uhodnout, co se bude dít dál a říká se tomu klišé. Příběhy pána s nejvýkonnějším procesorem z šedých buňek v hlavě jsou ostatně takových momentů plné, co měla taky grafomanka Christie pořád psát, že, to chápu. Dílu "Čas přílivu", stejně jako většině dílů podlední třetiny seriálu, zoufale chybí Japp, Hastings a paní Citrónová. Z propadliště propadáků to celé zachraňuje fantastický Suchet a nejzlejší zlejšek ze všech zlých zlejšků. Poirotovo zhnusení nad tím tvorem je na konci svou expresivností nevídané. A to baví. (11.12.2016)

Po dvou rozpačitých večerech návrat Hercula v seriálové formě. Méně chladná režie, živější kamera, lepší postavy, více emocí a mistr detektiv hodně zatažený do složitého děje. Na závěr jako třešnička elegantní double twist, který bohužel ve finále trpí značnou překombinovaností. Přesto jsem se příjemně bavil a cítil napětí, které na téhle sérii tolik miluju.. (21.01.2007)

Mlha se náhle rozplynula, mon ami, a zlo je navždy odhaleno... Poprvé jsem hned napoprvé věděla, kdo tentokrát vraždí. Mám ze sebe radost :-)) Ten Poirot, to je panečku kanón! Já nevím, jestli je mi sympatičtější ta postava, nebo ten charismatický David Suchet. Ok, kecám jak vrata, Suchet je geniální, famózní, božský a přesvědčivý neuvěřitelným způsobem. Kdo ho našel pro tuto sérii, myslím, že udělal to nejlepší na světě. (06.01.2010)