8 žen

Divadelní hra se všemi pozitivy a nedostatky. Vyšetřuje se vražda mezi 8mi ženami v sídle odříznutém od světa. Postupně se vše komplikuje a zaplétá a člověku chybí motivace si to pamatovat. Finální zvrat je jasný tak od třetiny filmu. Na druhou stranu herecké výkony jsou prostě divadelně dobré a charaktery zajímavé. Dost se mi taky líbili písničky, které teda čistě filmově byli jak pěst na oko :). (27.04.2007)

Zajímavá podívaná, které by sice více seděla prkna divadelní, ale film své kvality má také. Dějově jde o prachobyčejnou detektivku, ve které není detektiv jeden, ale hned osm, a všichni ženského pohlaví a všichni jsou zároveň podezřelí (respektive podezřelé). Osm žen a jedna mrtvola, v podání Francoise Ozona, je hereckým galakoncert francouzských hvězd dvou generací a nebýt těch muzikálových vsuvek, které rozbíjejí jinak výborně stupňované napětí, tak bych jej chválil ještě víc. Škoda. Stejně tak i závěr po rozřešení mi přijde naprosto nelogickým vyvrcholením a postavením celého příběhu na hlavu. Takže musím jít dolů na tři. [leden 2006] (12.01.2006)

Nieco ako zenska detektivka a la Agatha Christy - a jo, moze byt. Tymto Ozon prestal tocit planoby a uchylky ako Kapky Deste na rozpalenych kamenech, a natocil aspon detektivku. Asi tak na Urovni Harpra s Novomuzom, akurat ze tu ide o vrazdu a hodne velka cast pribehu sa odohrava len v kulisach : 55 % (29.09.2018)

Divadelní hry se jen ve velmi zřídkakdy povedou převést na plátno a stále bavit a to z jednoho prostého důvodu, jsou to totiž divadelní hry a nejsou připraveny tak, aby z nich mohl být slušný film. Když se o to někdo přece jen pokusí, zakopávají tyto filmy na několika zádrhelech: a to především na větším množství dialogů než celého děje a také na tom, že to co vás v divadle skvěle pobaví, ve filmu nefunguje, protože už jsme dávno odkojeni na něčem zdaleka jiném. Jelikož jsem u 8 žen dělala ještě milion různých věcí, posloužil mi film jako skvělá kulisa, na kterou jsem se nemusela nijak zvlášť soustředit a jen jsem sem tam pokukovala po očku na obrazovku a čekala z koho se nakonec vyklube vrah, ale běda, dívat se na ty hysterické ženy s absolutní soustředěností, nejspíš bych usnula, a to i přes to, jak jsou všechny úžasně talentované ( tak ať si seberou saky paky a uhánějí na Brodway na divadelnní prkna ). Nabízí se mi přirovnání s jedním stejně podobně laděným snímkem a tím je Gosford Park, od něhož jsem tenkrát také čekala příliš, nicméně nutno říct, že mě přece jen bavil o něco víc, než tenhle snímek. A jen tak mimochodem, ty úděsné muzikálové vložky mi rvali uši i přes sexy hrdelní francouštinu. Ten kdo první vymyslel, že procpe muzikál už i do filmu by měl být ještě dodneška mučen! (12.01.2006)

Tisíc a jedna tvář ženy aneb milé slečny a dámy, nikdo vás nikdy nepochopí!! Výtvarně a hudebně brilantní dílo sází především na výkony titulní osmičky, a že se tahle sázka vyplatila, je bez debat. Inspirace v divadelní hře je víc než zřejmá, ale je to právě tato statičnost a omezení prostoru, které dovoluje rozehrát hru plnou intrik, pomluv a vynášení rodinných kostlivců z všudypřítomných skříní, hru v níž exceluje kompletní osazenstvo domu. Cena z Berlinale pro všech osm hereček najednou je sympatickým a patřičným uznáním jejich kvalit...A co že se to o ženách, my muži, vlastně dozvíme? Tatínek Marcel vám to ve velmi omezeném prostoru, který mu byl svěřen, názorně předvede :)). (12.01.2006)