Hledáme Ydol

Satira točící se kolem TV pořadu, přirovnatelného např. k Superstar, zesměšňující mimo typických karikatur soutěžících snažících se uspět, také neschopnost hlavy státu nebo íránský problém.Rozhodně nečekejte kopu srandy od začátku do konce nebo modrookou romantiku, na kterou jsem zvyklí od Hugh Granta. (18.08.2010)

Z tohohle filmu si ani po druhém shlédnutí nevybavím nic, než posledních 15 minut. Lehce retardovaný americký prezident v podání Dennise Quaida nebo naivně zamilovaný Chris Klein, k tomu hlášky jako "vyhodím to tu do vzduchu bombou, kterou jsem našel na záchodě. Postě neskutečná prdel. Aspoň teda ten konec. (27.06.2010)

Dennis Quaid, William Dafoe a především Hugh Grant jsou hlavními tahouny a dodavateli kvality=zábavy v této průměrné a nepříliš originální společenské satiře. Je až překvapivé, že v příběhu s tolika liniemi a postavami, který má navíc jen něco přes 100min., se najde tolik hluchých, zbytečných a hlavně nudných míst. (19.05.2008)

Pokus o cynický pohled na vše, co hýbe americkým světem. Celý příběh je jaksi nesoudržný a působí spíše jako směs střípků všehochuti. Některé postavy měly být možná vtipné, ale místo toho jsou zoufale trapné a neživotné (zářivým příkladem za všechny je teroristův teplý bratranec). Linie s pomateným prezidentem působí po celou dobu hrozně nepatřičně, alespoň že to trochu zachránil ten závěr. Příběh zpěváka-teroristy je taky podivný, ale částečně určitě zaujme. Film jako celek tedy moc nefunguje, humor neoslovuje, závěrečné finále ale celkový dojem trochu vytahuje. (17.11.2006)

Satirická kulturně-politická moralitka, která klame tělem tak, že se pomalu stává tím, za co se vydává - povrchní komedií. Některé linie jsou výborné [Dennis Quaid jako Bush s krycím jménem Staton * ten člověk zahraje jakéhokoliv prezidenta * ve druhém volebním období zjistí, že v novinách a knihách píší zajímavé věci, zatímco Defoe jako Dick Cheney nad ním díky tomu ztrácí kontrolu], jiné jen dobré [píča Mandy Moore navazuje upřímný vztah s emocionálním mrzákem Hughem Grantem]. Z filmu si odnesete řadu zapamatováníhodných bonmotů ["cílem teroristů je zničit život na Zemi tak, jak jej známe..."], konverzační část rozhodně nenudí. Hugh Granta jako citově proouzeného kreténa žeru, ale nezvládnutí komediálního výkonu nelze vyčítat prakticky nikomu zúčastněnému. Snímek kupodivu spíš než v humoru či kritické zžíravosti ztrácí body v tempu vyprávění, režijním vedení a souhře jednotlivých linií [které jako fragmenty fungují dobře] a cílením k závěrečné katarzi, jež je při odhalování ultimátní zla typu ignorantský prezident či televizní pořady o plnění infantilních snů jaksi potřeba. Vyvrcholení se bohužel odehraje jen v úzkém rámci politické konformity. Není to zdaleka tak pitomé, jak se to tváří. (06.02.2013)