Režie:
Gavin HoodScénář:
Gavin HoodKamera:
Lance GewerHrají:
Presley Chweneyagae, Terry Pheto, Mothusi Magano, Kenneth Nkosi, Rapulana Seiphemo, Ian Roberts, Nambitha Mpumlwana, Jerry Mofokeng, Craig Palm, Owen Sejake (více)Obsahy(1)
Předměstí Johannesburgu patří mezi místa s největší zločinností na světě. Vraždy a loupeže jsou tu na denním pořádku. Pro ty, kdo se v takovém prostředí pohybují, platí neúprosný a krutý zákon přežití. Tsotsi je instinktivní, krutý gangster bez náznaku soucitu s jinou lidskou bytostí, sirotek, který vyrůstal bez jakéhokoliv sociálního a citového zázemí. Minulost potlačuje, žije jen bezútěšnou současností, kterou sdílí s podobnými ztracenci. I jeho jméno je jen přezdívka, která v pouličním slangu označuje gangstera nebo zločince. Po jedné loupeži nalezne v ukradeném autě něco, nebo spíše někoho, kdo mu – byť nevědomky – ukáže cestu, jak se dostat zpět z pekla, ve kterém až dosud žil. Tsotsi je nucen řešit konflikty ne agresivitou, ale jednáním a komunikací. Poprvé se otevírá a je schopen a ochoten mluvit o své minulosti, kterou dosud až zuřivě potlačoval. Kromě Peoples Choice Award na FF v Torontu získal film Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2005. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Nad mé očekávání příjemná filmová záležitost, u níž jsem mnoho nečekal skrze "modrá čísla". O to více jsem pak byl překvapený tím, o jak silný příběh se jedná. Tvůrci nám ukazují zkaženého mladíka, krutého gangstera, pro kterého život druhých lidí nic neznamená, ovšem jeho pohled a postoj dokáže změnit človíček v plenkách. Pro někoho je Tsotsi možná přeslazenou záležitostí, pro mě se jednalo o velmi milé překvapení a i z toho důvodu dávám 5*. ()
Prvních deset minut vypadalo velice slibně - taková jihoafrická obdoba Města bohů. Pak se ale naděje rozplynuly jak pára nad hrncem a bylo po všem... Měl jsem totiž nepřekonatelný problém uvěřit v klíčový okamžik celého filmu a to je zlé... Těžko mě někdo přesvědčí, že z chladnokrevného zabijáka, bez jakékoli úcty k životu a vůbec jakýmkoli jiným hodnotám než těm šustivým papírovým... , se z ničeho nic stane dobrák, který se zamýšlí nad svým zpackaným životem a změní se v takřka milujícího "otce". Těžko uvěřím, že první kontakt s křičícím děckem bude mít na bezskrupulozního pistolníčka takový efekt. To by pak stačilo vhodně rozmístit kočárky s opuštěnými miminy a bude po veškerém zlu...:-) Tsotsi byl technicky výborně zvládnutý snímek, ale od oné desáté minuty už mi tenhle slaďák s kriminálním nádechem evokoval jedno jediné slovíčko - kýč... Od filmu, který dostal Oscara (aniž bych chtěl jeho význam přeceňovat), bych čekal přece jen mnohem víc. ()
Udělení Oscara nikdy neznamenalo, že se automaticky jedná o špičkový film, protože proces hodnocení byl deformovaný dobovými kritériemi a komerčními zájmy vedení studií, která ceremoniál v minulosti organizovala. I později, když do vedení Akademie pronikly progresivní trendy a volba měla mnohem víc oceňovat umělecké kvality soutěžících děl, byla rozhodnutí ovlivňovaná konzervativním pohledem členů Akademie (obvykle vyhrávala angažovaně se tvářící dramata, která umně kombinovala vznešené záměry se sentimentem - např. komedie a jiné tzv. lehčí žánry neměly nikdy moc šancí). Ve skutečnosti se dá natočit snímek, ze kterého čiší tah na oscarovou branku, a tomu by odpovídal i Tsotsi, protože oč míň je tam reálného života a reálných emocí, o to víc odpovídá tomu, co se od oscarového filmu očekává. Film má na jednu stranu velmi kvalitní řemeslné zpracování a je zasazený do problematického prostředí chudinského slumu v Johannesburgu, na druhé straně selhává v důvěryhodnosti zobrazení myšlenkových pochodů a činů svých postav. Drobný gauner Tsotsi z místní galerky s partou svých kumpánů provádí bezkrupulózní nájezdy na bezbranné oběti ve svém okolí a protože nemá moc fištrónu, jenom paběrkuje. Zato mu nečiní problém vrazit komukoliv kudlu do břicha nebo zmáčknout spoušť pistole. Jednoho dne, ačkoliv nemá řidičák, ukradne auto v luxusní čtvrti, vážně postřelí jeho majitelku a příliš pozdě si všimne mimina na zadním sedadle. Hádejte, co bude následovat... Na můj vkus to až příliš směřuje k emocionálnímu kýči a je tam spousta hollywoodského balastu. Cenné je zasazení do prostředí ghetta a potenciálně zajímavé jsou i jednotlivé postavy, jenže vzhledem k výše uvedenému výsledek stojí za prd. Celkový dojem: 40 %. ()
Tak to bude jízda, řekne si divák, když vidí první záběry natočené skvělou kamerou a doprovázené výjimečnou hudbou. Ale co naplat vynikající formální zpracování, když se Tsotsi rozplizne v rádoby dojemném story o změknutí a napravení obrovského drsňáka? Chování hlavního hrdiny zkrátka neuvěříte (a pochyby má člověk i o vedlejších postavách) a po slušném rozjezdu Tsotsi odbočí na jistou cestu líbivosti, které mu vynesla zlatého strýčka Oscara. Ani mě to nijak nepřekvapuje. ()
Dojemná dráma, ktorá popri zobrazení krutého života ľudí v krajinách tretieho sveta je zameraná hlavne na psychickú stránku mladého človeka, ktorému malé dieťa otvorí srdce a zmení v ňom zakorenené zlo. Veľmi dobre zahrané, celkom fajn príbeh a hlavne neohraný! V kinách ho ale nečakajte (možno filmové kluby), takže šťastní tí, čo ho majú tú česť vidieť. Čudujem sa ale tej nevšímavosti zo strany distribútorov. 70%. ()
Galerie (21)
Photo © Industrial Development Corporation of South Africa
Zajímavosti (5)
- "Tsotsi" znamená v slangové afrikánštině "zločinec". (D3VIL)
- Athol Fugrad, autor knižní předlohy, je znám především svými divadelními hrami. Knihu „Tsotsi“ začal psát na své cestě po Británii a velmi dlouho ji nemohl dopsat. Nakonec s ní ani nebyl spokojen, a tak ji jen odložil do archivu, kde byla o mnoho let později objevena a zeditována. Autor nakonec souhlasil s její publikací, která se setkala s obrovským úspěchem. (Candice)
- První film Miramaxu od dob, kdy zakladatelé Harvey Weinstein a Bob Weinstein společnost opustili. (D3VIL)
Reklama