Tsotsi

║Rozpočet $3milióny║Tržby USA $2,912,606║Tržby Celosvetovo $10,235,655║ má to čosi do seba ale od dokonalosti tomu ešte dosť chýba je citeľné že Gavin Hood nedoáže až tak dobre pracovať na vykreslení postavy-charakteru, má dobré chvíľky ale rovnako tak na pováženie na rozmedzí v správaní postáv, je tam zachovaná surovosť, špina, bezohľadnosť prostredia čo dosť pomôže v danej téme /60%/ (29.10.2008)

Tsotsi je pouze jeden z mnoha milioů lidí, kteří prožívají svůj život ve slumech kolem měst v Jihoafrické republice. Živí se se svými kumpány krádežemi a když jde jen zdánlivě do tuhého, neváhají zabíjet. Při jedné samostatné akci ukradne Tsotsi auto i s kojencem... Přiznám se, že je těžké hodnotit tento snímek, neznám realitu života v černošských ghetech v JAR. Myslím, že je ještě horší. Film ji však neřeší, neukazuje kořeny problémů. Prostě stalo se to a na divákovi je aby se s tím vyrovnal po svém. Pokud však měl tento film poukázat na situaci lidí tam žijících a následný Oskar ji ještě více zviditelnit a následně něco změnit, bude to jen dobře. (08.03.2006)

Letošní oscarový laureát za cizojazyčný film je vlastně jen takovým melodramatem z jihoafrického slumu. Přesně to, co americkým filmovým akademikům jde tak krásně pod kůži (viz i náš Kolja): mužský neotesanec se musí postarat o bezbranné děcko. Co chtít víc? Nic, pokud si chcete v kině potahovat slzičky, žmoulat vřelou ručku partnera/ partnerky a odnést si z něj pocit, že ten svět je sice peklo, ale rozhodně není tak nepřátelský a zlý, jak se nám snaží vsugerovat ve večerních zprávách. Tsotsi se Karlovarským festivalem mihnul takřka bez povšimnutí, na to že to je oscarový snímek. A i když je mi jasné, že je to tak trochu kýč, že je to dílo tak trochu Svěrákovsko-Hřebejkovsky prokalkulované, přesto říkám jen houšť. Když víte na co jdete, že tedy nesmíte čekat žádné rozkolísání vašeho středoevropského obrazu světa, myslím, že si Tsotsiho odyseu parádně užijete. Chytlavý disko rap jako emblematický průvodce předměstím Pretorie i bezútěšných slumů v jeho okolí. Poutavá, skvěle prokomponovaná kamera Lance Gewera. Bezchybně zavilý Presley Chweneyaga jako gangsteřík Tsotsi. A samozřejmě čokoládové, velkooké mimino. Všechno sesazené do umného balíčku, který skoro jakoby mimochodem nechá na vašem zadním sedadle pocit onoho „hřejivě lidského tepla“. Není to málo, není to hodně. Je to kýč, spousta klišé a režisérských pokynů „teď se smějte“, „teď plakejte“, „teď držte palce“ Prostě docela kvalitní mainstream. (20.07.2006)

Tak to bude jízda, řekne si divák, když vidí první záběry natočené skvělou kamerou a doprovázené výjimečnou hudbou. Ale co naplat vynikající formální zpracování, když se Tsotsi rozplizne v rádoby dojemném story o změknutí a napravení obrovského drsňáka? Chování hlavního hrdiny zkrátka neuvěříte (a pochyby má člověk i o vedlejších postavách) a po slušném rozjezdu Tsotsi odbočí na jistou cestu líbivosti, které mu vynesla zlatého strýčka Oscara. Ani mě to nijak nepřekvapuje. (25.08.2006)

Udělení Oscara nikdy neznamenalo, že se automaticky jedná o špičkový film, protože proces hodnocení byl deformovaný dobovými kritériemi a komerčními zájmy vedení studií, která ceremoniál v minulosti organizovala. I později, když do vedení Akademie pronikly progresivní trendy a volba měla mnohem víc oceňovat umělecké kvality soutěžících děl, byla rozhodnutí ovlivňovaná konzervativním pohledem členů Akademie (obvykle vyhrávala angažovaně se tvářící dramata, která umně kombinovala vznešené záměry se sentimentem - např. komedie a jiné tzv. lehčí žánry neměly nikdy moc šancí). Ve skutečnosti se dá natočit snímek, ze kterého čiší tah na oscarovou branku, a tomu by odpovídal i Tsotsi, protože oč míň je tam reálného života a reálných emocí, o to víc odpovídá tomu, co se od oscarového filmu očekává. Film má na jednu stranu velmi kvalitní řemeslné zpracování a je zasazený do problematického prostředí chudinského slumu v Johannesburgu, na druhé straně selhává v důvěryhodnosti zobrazení myšlenkových pochodů a činů svých postav. Drobný gauner Tsotsi z místní galerky s partou svých kumpánů provádí bezkrupulózní nájezdy na bezbranné oběti ve svém okolí a protože nemá moc fištrónu, jenom paběrkuje. Zato mu nečiní problém vrazit komukoliv kudlu do břicha nebo zmáčknout spoušť pistole. Jednoho dne, ačkoliv nemá řidičák, ukradne auto v luxusní čtvrti, vážně postřelí jeho majitelku a příliš pozdě si všimne mimina na zadním sedadle. Hádejte, co bude následovat... Na můj vkus to až příliš směřuje k emocionálnímu kýči a je tam spousta hollywoodského balastu. Cenné je zasazení do prostředí ghetta a potenciálně zajímavé jsou i jednotlivé postavy, jenže vzhledem k výše uvedenému výsledek stojí za prd. Celkový dojem: 40 %. (04.11.2011)