Kočičí princezna

Trio Adamovská – Mrkvička – Somr z principu ani špatné být nemůže, tudíž v nich problém není. Jen zkrátka ani řečená trojice úctyhodných veličin nemůže zachránit to, čemu se říká "moderně pojatá pohádka", s níž scénáristická slaboduchost (jak už to tak u "moderně pojatých" pohádek nezřídka bývá) mlátí ode zdi ke zdi... Divák se nutně diví, že s tím herci při natáčení sami nepráskli a neodešli z placu. (24.05.2016)

Už od začátku je jasné, kdo je zlý a kdo hodný, takže o "detektivní" pohádce nemůže být řeč. Mimoto příběh postrádá gradaci, jen si tak plyne, žádná krize, nic, a padouši jsou potrestáni ještě dříve než stihli něco pořádného napáchat. Roztomilá Čvanča, taktéž čtverka Adamovská-Mrkvička-Somr-Vlach, kteří podávají tradičně nadprůměrné výkony. Hodně mi vadila scénická hudba, která prochází celou pohádkou a hraje i ve scénách, kde je hudební podkres zbytečný, až otravný. (20.11.2011)

Zvládla jsem jen prvních třicet minut. Na moderní pohádku to má docela pomalé tempo, které lze odpustit starším televizním pohádkám, tady však nudí. Hlavně proto, že disponuje několika kvalitními herci, kteří jsou násilně pokrouceny k podivným výkonům (přípomínající soudobé tv seriály). Jediné plus je za Ladislava Mrkvičku. Laděním mi připomíná Balónovou pohádku z r. 1987, kde Mrkvička hrál také krále. Nutně dodat, že u ní jsem sa bavila rozhodně víc. (03.12.2015)

Příliš moderní pohádka. Herecky střídavé oblačno, dobrý Mrkvička a Somr, průměrná Adamová a příšerný princ Marek Holý, Čvančarová o několik desítek kilogramů mladší, ale herecky stejně marná jako dnes a dva odporní podvodníci Vladimír Marek a Jaromír Nosek. Takže velmi podivné, značně nepohádkové a příliš překombinované. (21.09.2022)

Královna tolerantní a vstřícná tak, až to zneklidňuje, král unavený vládnutím a toužící svého syna, který má úplně jiné zájmy, přitáhnout blíž k trůnu, vševědoucí všemupomáhající komorník a chův (mužská varianta od chůvy, jsem hrdá na tenhle svůj dar rodné řeči) královské rodiny už pro druhou generaci a hodná pracovitá venkovská dívka Anička. Princ je, jak už se v pohádkách stává tradicí, vědecky zaměřený, zároveň má tajný intenzivní milostný poměr, což se s vědeckým autismem ve skutečném světě dost vylučuje. Královna má životní cíl získat ještě na stará kolena titul nejskvělejší tchyně, král se zaobírá nesmysly a neumí vystihnout podstatu a důležitost věcí a do toho všeho tam pobíhají podvodník, zloděj a detektiv. Královo naprosté mimoňství dokládá i fakt, že nepozná kocoura od kočky a člověk se jen marně ptá, jak se mu podařilo dosáhnout otcovství. A to ještě pořád mluvím o prvních dvou třetinách pohádky, které mě opravdu bavily, pak to začalo jít z kopce. (11.08.2015)