Hory mají oči

Rodinka amerických republikánů si vždycky poradí! A ten, kdo republikánem není, se jim nakonec stejně stane, protože být republikánem znamená mít rád zbraně a mít rád zbraně znamená dokázat se uprostřed pustiny ubránit bandě masožravých mutantů. Hory mají nejen oči, ale i pár scén s výbornou atmosférou. Velmi se mi zamlouvala hudba od dvojice umělců tomandandy – byla tak nějak moderně znepokojivá a naznačující, že za humny kdejakého městečka číhá zlo jaderného původu (čímž nechci nijak znepokojovat obyvatele z okolí Temelína). Hodina předcházející hodům není ničím objevná, ale uteče rychle a bezprostředně následující cca desetiminutový karavanový teror si v zájmu zachování duševního zdraví už nikdy nebudu pouštět sám a v noci. Film se pak sice z buranského hororu láme v kapku (pravda, nemalou kapku) drsnější „revenge movie“, ale až do závěrečných minut si udržuje tvář nekompromisní podívané pro extra odolné diváky. Některé výjevy budu z hlavy dostávat stejně obtížně jako tupý šroubovák. ___ Druhé zhlédnutí žádoucí. 70% Zajímavé komentáře: Marius, mm13, anderson, dzej dzej, Balu... (07.06.2010)

Scénář: Grégory Levasseur, Alexandre Aja .. Další kapka do moře krvelačných hovadin. Možná, až se Aja vykašle na smolení podružných scénářů a bude se věnovat pouze režii, dočkáme se od něj skutečně dobrého filmu. MOŽNÁ! (22.08.2006)

Alexandre Aja se svým prvním hororem zařadil mezi mé oblíbené tvůrce. Noc s nabroušenou břitvou je dokonalým úkazem perfektně zvládnuté hororové režie. Jako divák jsem byl napnutý od samotného začátku, velice chytré titulkové sekvence, až do naprostého konce, i když ten tak kvalitní nebyl. Proto se není čemu divit, že jsem s napětím očekával jeho nový film, remake Cravenova krváku Hills Have Eyes, nadšeně sledoval zahraniční hodnocení a četl články na fanouškovských webech, kterých se vyrojilo opravdu spousta. Dokonce i první kritiky u nás se zdály velice kladné, vyzdvihovaly brutalitu snímku a spekulovaly o tom, kolik diváků nejspíše opustí sál a to se mi velice líbilo. Jenže veliké očekávání také může přinést přímo obří zklamání, o čemž vás přesvědčím v zápětí. Jak už má Aja ve zvyku, dříve než nám pustí úvodní titulky předsunuje nám nějaký záběr, abychom se mohli pořádně natěšit na věci příští. Tentokrát je to pohled na poušť, kamera se nechává unášet vodou a nakonec můžeme sledovat vládní techniky při jejich práci. Právě krajina bylo to co mě zarazilo. Je to sice paradoxní, ne že bych nevěděl, kde se bude příběh odehrávat, ale nečekal jsem, že i poušť dokáže být tak pustá a nezajímavá. Maxime Alexandre sice dělá co může, ale to se mu daří spíše jen v těch částech, které se odehrávají v temnotách nebo mimo samotné dění. Například záběr na opalující se dívku je opravdu povedený, tady musím pochválit všechny, herečkou počínaje a kostyméry konče. Jenže to jsou asi tak všechny klady. Ve dlouhé stopáži se objevila jediná opravdová lekačka, při které jsem vyskočil metr vysoko a tím končí i hororovost. Je mi velice líto, že to musím takhle naostro říct, ale Hory mají oči jsou opravdu nuda. Baxter a Maxime sice odvádějí svou práci, ale zbytek štábu jakoby zaspal. Marnost nad marnost. Alexander se snaží ze scénáře vytěžit co nejvíce jde, ale doplácí na neuvěřitelnou tupost MPAA, která tvůrce film donutila přestříhat. Nedočkáme se tak žádného (!) brutálního záběru, zato si však dosyta užijeme kolísající atmosféry, která je nevyrovnaná převážně mezi klidovými mezifázemi a bijáckými scénami... Musím naprosto souhlasit s Tuxedem, který v krátkém komentáři naprosto shrnuje všechny mé pocity, především pak soundtrack, který je netradičně zoufalou mutací westernového brnkání a hororového bouchání. Zároveň si však myslím, že snímek nemůže zklamat každého, proto vám doporučuji, abyste moc neočekávali a nechali se pomalu unášet příběhem. (11.05.2006)

Soundtrack tomandandy: 1. Leave the Broken Hearts - The Finalist ,2. Blue Eyes Woman - The Go ,3. Highway Kind - Moot Davis ,4. Summers Gonna Be My Girl - The Go ,5. More and More - Webb Pierce ,6. The Walls - Vault ,7. In the Valley of the Sun - Buddy Stuart ,8. Daisy - Wires on Fire ,9. California Dreamin' - The Bald Eagles ,10. Forbidden Zone ,11. Gas Haven ,12. Out House ,13. Praying ,14. Beauty ,15. Ravens ,16. Daddy Daddy ,17. Beast Finds Beauty ,18. Trailer ,19. Aftermath ,20. Ethel's Death ,21. Next Morning ,22. Mine ,23. Village Test ,24. Breakfast Time ,25. Play With Us ,26. The Quest I ,27. The Quest II ,28. Sacrifice ,29. It's Over? , (27.05.2011)

Mám velmi rád náměty zabývající se izolovanou partou lidí řešící problémy (například rodinné). Seznámení s postavami bylo docela zdařilé a ačkoliv mě osobně žádná z nich nestihla přesvědčit natolik, abych si její smrt přestal přát, orientoval jsem se bez problému. Snímek navíc musím pochválit za to, že ve dvou případech mi, bez předem schváleného svolení, leknutím poskočila noha. Mé sympatie si získalo zvíře; tedy pes Zvíře a dívka v červeném, jejíž poslední scéna je patrně nejpůsobivější na celém filmu. Naopak se mi nelíbila hudba, v daném žánru zaběhnutá schémata (namátkou - v první lekačce se ještě nic nestane, popřípadě - když už si postava myslí, že má vyhráno, něco se stane, nebo ještě - někdo něco ví, ale ze záhadných důvodů to radši neřekne, i když je to zásadní a spousta dalších), dále tu jsou pro mě poměrně nezajímaví "protivníci" a hlavně nesmím zapomenout zmínit tragický ( a tím nemyslím smutný) konec, respektive poslední záběr, který mi vyřešil můj hlavolam, jestli dát teda tři nebo čtyři... (04.11.2006)