Hory mají oči

Rodinka amerických republikánů si vždycky poradí! A ten, kdo republikánem není, se jim nakonec stejně stane, protože být republikánem znamená mít rád zbraně a mít rád zbraně znamená dokázat se uprostřed pustiny ubránit bandě masožravých mutantů. Hory mají nejen oči, ale i pár scén s výbornou atmosférou. Velmi se mi zamlouvala hudba od dvojice umělců tomandandy – byla tak nějak moderně znepokojivá a naznačující, že za humny kdejakého městečka číhá zlo jaderného původu (čímž nechci nijak znepokojovat obyvatele z okolí Temelína). Hodina předcházející hodům není ničím objevná, ale uteče rychle a bezprostředně následující cca desetiminutový karavanový teror si v zájmu zachování duševního zdraví už nikdy nebudu pouštět sám a v noci. Film se pak sice z buranského hororu láme v kapku (pravda, nemalou kapku) drsnější „revenge movie“, ale až do závěrečných minut si udržuje tvář nekompromisní podívané pro extra odolné diváky. Některé výjevy budu z hlavy dostávat stejně obtížně jako tupý šroubovák. ___ Druhé zhlédnutí žádoucí. 70% Zajímavé komentáře: Marius, mm13, anderson, dzej dzej, Balu... (07.06.2010)

Neřekl bych, že se Aja nějak režisérsky zlepšil. Zatímco v předchozím snímku budoval napětí pozvolna a dařilo se mu ho udržet, zde se vždycky nečekaně objeví, načež se vytratí. Přesto silné 3*, protože jsem dlouho neviděl tak brutální film (scéna napadení karavanu je bezchybná). Aja rozhodně má budoucnost, jen si musí vybírat lepší scénáře. (25.04.2006)

Necenzurovaná verze je brutál jako prase. Hory mají oči jsou mým prvním setkáním s opěvovaným francouzem Alexandrem Ajou a to setkáním velice příjemným. Tedy příjemným v jistém smyslu slova. Násilí je na každém kroku a krví se rozhodně nešetří, dokonce by se dalo říci, že se s krví plýtvá. Aja se s ničím nepáral a natočil jeden z nejnásilnějších a nejkrvavějších hororů poslední doby. Prostředí pouště překvapivě není až tak pusté, jak by většina očekávala. Ne, za každým rohem, za každým kamenem či keříkem číhá nebezpečí a divákovi tuhne krev v žilách se stejnou grácií, s jakou tuhnou postavy na obrazovce. Samozřejmě nechybějí odlehčující, někdy až parodující scény (americká vlajka, americká hymna...). Na Emilii /Claire/ de Ravin se kouká nádherně, hlavně když si odloží a vystavuje se slunečním paprskům. Těším se na další Alexandrův film, neboť mě jeho počin opravdu potěšil. (24.10.2006)

Lidi odjakživa mají tendenci všechno zjednodušovat, urychlovat nebo zkracovat. Když podivný pumpař navrhne ústředním cestovatelům zkratku skrz kamenitou poušt v Novém Mexiku, nikdo samozřejmě nezaváhá a o několik minut později se už sjíždí z krásné rovné silnice do hrbolatého terénu. A masakr začíná... Hned po úvodním prologu musí být divákům jasné, že v horách se nebudou producírovat modrooké blondýny, ale patřičně hnusné zrůdy, s jejichž tělem si pohrál radioaktivní spad. V první polovině se buduje (možná trochu zdlouhavě) atmosféra, aby se vzápětí přiřítila první hardcore akce, při které během pěti minut zaklepe na nebeskou bránu hned půlka výletníků. A pokud jste zrovna po dobrém nedělním obědě, rozhodně vám tahle scéna usnadní trávení. V tomto duchu se vlastně nesou všechny akční střety, dříve kontaminovaným vzduchem opisují ladné půlkruhy krompáče a sekery a jejich zahrocené konce se s vervou zahryzávají do lebečních kostí. Ke slovu se dostanou i střelné zbraně, u mě významné plus má brokovnice. Velmi výrazná je i hudba, zejména při prvním přepadení karavanu. Herci nejsou příliš přesvědčiví, ale v rámci žánru to lze odpustit, skvělá je kamera a skvělé jsou rovněž i lekačky, při kterých možná vaše tělo opustí nějaký ten přebytečný vzduch. Typicky otevřený konec. 15 miliónů dolarů(rozpočet)/70 milionů dolarů(výdělek celosvětově) (03.06.2007)

VÝBORNĚ. Šel jsem do kina sice trochu s nadějí, ale stále smířený s tím, že uvidím další umělý horor nehoror typu House of Wax, jaké dnes natáčí lidé, kteří horou vůbec nerozumí a nakonec z toho vzejde jen taková načinčaná zábava pro davy. Nakonec od přelomu letopočtu do současnosti (2006) jsem tady v kinech zaznamenal jediné dva horory americké horory, které mě vyloženě potěšili - a to nový Úsvit Mrtvých a překvapivě povedený Pach Krve. No abych se vrátil k Hory Mají Oči... asi takhle, já tam seděl a roztékal se blahem, zatímco ostatní pohoršeně zírali s ústy dokořán. Nakonec jsem se ale cítil trochu jak hovado, když jsem se v obzvášť krutých pasážích radostí smál na celé kino:) Skvělá zábava a blýskání se na lepší hororové časy, co se týká mainstreamu. Tedy alespoň v to doufám. Konečně horor bez kompromisu, chvílema jakobych viděl ty skvělé filmy let 70. a 80. Výborně! (ještě bych rád poznamenal, že v tomto případě nevidím důvod srovnávat tento remake s původní verzí z r. '77) (22.05.2006)