Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jako připomínku nadcházejícího výročí 90 let od narození režiséra a scenáristy Václava Vorlíčka (*3. 6. 1930 – †5. 2. 2019) uvádíme portrét provázející jeho profesním a soukromým životem. Tvůrce proslulý svými pohádkami a originální veseloherní tvorbou vystudoval v letech 1951–1956 pražskou FAMU, kterou absolvoval krátkým hraným filmem Direktiva. Poté nastoupil do filmového studia Barrandov, kde pracoval jako pomocný režisér. Jeho první samostatně režírované celovečerní filmy spadaly do tvorby pro děti. Záhada ztraceného kufru s loutkami byla kriminální zápletkou snímku Případ Lupínek (1960), po němž následoval příběh o splněném dětském snu Kuřata na cestách (1962). Mnohem výraznější divácký úspěch u nás i v zahraničí zaznamenala série crazy komedií, na kterých se scenáristicky podílel spisovatel Miloš Macourek: Kdo chce zabít Jessii? (1966), Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (1967), Pane, vy jste vdova! (1970) nebo Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974). Mimo celé řady vynikajících komedií natočil Václav Vorlíček řadu nestárnoucích pohádek, které oslovily a stále oslovují řady dětských i dospělých diváků. Z jejich dlouhé řady můžeme zmínit koprodukční Tři oříšky pro Popelku (1973), Jak se budí princezny (1977) nebo dnes již legendární televizní seriály Arabela (1979 a 1993) a Rumburak (1984). Ohlédněme se společně i za řadou dalších vydařených filmů tohoto skvělého tvůrce, který v roce 2017 převzal Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary za umělecký přínos české kinematografii. (Česká televize)

(více)

Recenze (11)

kingik 

všechny recenze uživatele

Ze Zelenkovy (ujal se režie tohoto profilového dokumentu) tvorby jsem viděl její čtvrtinu, ale nikdy jsem ji vidět nechtěl. Z Vorlíčkovy tvorby jsem viděl cca 80%. Ve své době originální díla, hlavně se pro mě stal průkopníkem české crazy fantasy, což je jedinečný žánr, který vytvořil s invenčním Milošem Macourkem. Triky z jeho filmů mají dodnes svůj půvab a jsou svým způsobem nepřekonatelné. V tomto dokumentu se sám režisér rozhovoří, na jakém principu fungovaly a že vznikaly tak říkajíc "na koleně". Sám Vorlíček vyhlíží jako milý pán, který má určité nároky na herecké obsazení, zřejmě si i v případě potřeby na herce zařve, nechybí mu vizionářské schopnosti, s přibývajícími léty se zhoršil jeho cit pro řemeslnost i invenci, která citelně ubyla po smrti Macourka. Tenhle starší dokument režiséra ukazuje v dobré vitální pohodě, kdy se s chutí a s patřičným zaujetím rozhovořil o svých stěžejních dílech, což bylo doplněno řadou ukázek. Ani tento dokument se nevyhnul své jednotvárnosti. Triky z jeho filmů byly už dávno vysvětleny jinde, scény z jeho nejslavnějších filmů jsou tak notoricky známé, že není třeba je stále omílat a jeho filmy jsou ustavičně do roka asi třikrát reprízovány, protože představují vysokou kvalitu, na kterou dohlížel bič bolševika. Dneska na to nedohlíží nikdo, tak třeba takový návrat Saxany dopadl šíleně. Vorlíček je od Jezerní královny těžce z formy. Proslul tedy svojí "normalizační" tvorbou, která se dost vymykala běžné tvorbě, která tady vznikala a kupodivu byla tolerována, i přes svůj provokativně jedovatý satirický ráz ( např. "Pane, vy jste vdova!"). Ale třeba jeho filmy mimo fantasy žánr, už tak dobré nejsou, viz příšerně nezáživná a blbě natočená "Zelená vlna" (bolševik krutě chrápal při dohledu), trilogie o víně, Namrdané víno, nebo tak nějak se ta obludnost jmenovala, která vznikla na objednávku režimu. Neobdivuji od něj ani moc pohádkovou tvorbu. Tři oříšky pro Popelníka, Princ a Souložnice, Jak se mrdají princezny jsou sice hezky natočené, ale zase jsem se u nich nikdy extra nebavil. Vorlíček tedy u mě dominuje crazy fantasy výmazy, které jsou předchůdcem dementa Harry Pomrda a jeho následovníků. Tenhle dokument mě nudil a nedozvěděl jsem se prakticky nic, co bych nevěděl. 40% ()

topi 

všechny recenze uživatele

Václav Vorlíček byl opravdu legendou československého filmu. Zejména jeho spolupráce s Milošem Macourkem byla naprosto geniální a jako dvojice byla nenahraditelná. Po smrti Macourka už bohužel Vorlíček ztratil své kouzlo a točil vesměs průměrné pohádky se západoněmeckou produkcí, nebo filmy, které byly už podprůměrné, vrcholem bylo pokračování Saxany. 60. až 80. léta tak patří k jeho nejlepší tvůrčí práci a filmy nebo seriály, které v té době natočil se řadí k nejlepším fantastickým komediím v historii československého filmu a nejlépe obsazované tehdejší totální hereckou extratřídou. Také obrovský podíl na tom mají všechny ty krásné triky, které vznikaly prakticky na koleně a rovnou na place při natáčení. Šikovný kameraman si vždycky věděl rady a vymyslel záběr, který dokonale oklamal divákovo oko a zanechal vyloženě kouzelný efekt, kterému mohly závidět leckteré hollywoodské produkce. Zkrátka jak se říká, zlaté české ručičky. Takovým trikům se nikdy nevyrovnají žádné počítačové efekty a nikdy je už tak nikdo nenatočí. Také v tomhle ohledu zůstane jméno Václav Vorlíček naprosto kultovním! ()

otík 

všechny recenze uživatele

Dokument o významném československém režisérovi mě teda neuchvátil. Nevím, zda to bylo dáno hudební složkou, ale spíš to bylo stylem pořadu, který mi neseděl. Bylo to takové uhnané. Sice divák se dozví spoustu zajímavých informací, navíc dokument provází slovem sám Vorlíček, ale i tak je to dokument tak na jedno shlédnutí. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Famózní vzdání holdu našemu přednímu režisérovi těch nejlepších pohádek, bez kterých si neumíme představit klasické české Vánoce. Vynikající dokument, který jsem viděl den po tom, co tento filmový mistr zemřel. [159. hodnocení, 9. komentář, 83%] ()

tragos 

všechny recenze uživatele

Skvělý dokument o žijícím velikonávi naší kinematografie. Zajímavé, leč nepřesné, mi přišlo především srovnání pohádek Václava Vorlíčka a Miloše Macourka s příběhy J. K. Rowlingové. ()

Reklama

Reklama