Manželské etudy po dvaceti letech

Mám pocit, že toto "pokračování" po 20 letech dalo ještě mnohem víc vyznít Manželským etudám z r. 1987 .. vše najednou dostalo zcela jiný nádech, jedno nemůže být bez druhého .. osudy se (na)plnily a člověk jen žasne. Vím, příběh Marcely si nakonec, jistě po právu, vysloužil i samostatný dokument, ale mě přesto nejvíce "dostaly" příběhy/životy Ivany a Václava, Zuzany a Stanislava .. (16.01.2013)

Před nedávnem se mi tento seriál vč. prvních dílů dostal do ruky. Shlédla jsem všechny během dvou dnů a s napjetím sledovala osudy mladých párů, které byly v první části (povětšinou) plní ideálů do právě uzavřeného manželského svazku. Po dvaceti letech je zajímavé sledovat, jak se lidé změnili, jak je více znatelný rozdíl mezi mentalitou jednotlivých párů. Nejvíce na mě zapůsobil poslední díl, kdy i po dvaceti letech bylo vidět, že se mají Ivana a Vašek opravdu rádi (hlavně tedy z Vaškovo strany :-) a že když se ohlédnout, nemají čeho litovat. Za velkou pozornost určitě stojí i druhý díl, zvláště pak sledovat jedno z dětí Mirky a Antonína - tady je krásně vidět, jak má každý hodnotry trošku někde jinde, protože říct, že se dá s jedním platem a mateřskou jakž takž vyžít a hned na to, že se před nedávnem vrátili z dovolené z Dominikánské republiky (to je podle nich taková typická RODINNÁ dovolená), tak to je podle mě výsměch všem poctivým lidem. (23.08.2010)

Dokument, co místy pobaví, místy nutí člověka se zamyslet nad vlastním životem a místy bere dech. Neuvěřitelně citlivě natočené a vypichující důležité momenty. Asi je zbytečné dodávat, že nejvíc mě vzal příběh paní Marcely, to jsem pak nemohl z hlavy vytlačit hodně dlouho...Ty nejpozoruhodnější momenty píše život sám a paní Třeštíková to v etudách dokázala vystihnout geniálně. ***** (04.02.2008)

5. díl mi trochu vzal vítr z plachet (díl, kdy "hlavní hrdince" na konci zemře dcera). To je přesně ta nepřenosná zkušenost, o které člověk říká: "kdo to nezažil, nedokáže si to představit"... a naslouchající si myslí, že si to dokáže představit a že je to fakt strašný. 5 minut, hodinu, jeden den, možná týden je z toho špatnej, ale pak už si na to jen občas vzpomene. Dotyčný, komu se to ale opravdu stalo, s tím žije zbytek svého života.. a v tomhle případě neuvěřitelně smutného života :-(. Tenhle dokumentární cyklus je fakt strašně silnej! Kam se hrabe blboučká reality show! (30.01.2006)

Třeštíková má dar jít až na dřeň a místy je až nesnesitelné, v jak vypjatých situacích je ještě schopná točit. Nicméně to myslím jako poklonu. Brilantní sonda do obyčejných lidských životů, která je mnohovrstevnatou freskou nadějí, zklamání, snů, tužeb, vzestupů i pádu. Tak nějak jsme žili a žijeme. (08.10.2013)