Obsluhoval jsem anglického krále

I když už to není vrcholný tvůrčí Menzelův počin a zcela jistě se tenhle snímek nezapíše mezi skvosty domácí kinematografie, stále ještě zůstává Menzelova adaptace jednoho ze stěžejních Hrabalových textů velice nadprůměrnou a v kontextu české kinematografie po roce 1989 dokonce jednou z nejlepších (teď ovšem nutno dodat bohužel). I přes věci vysloveně nepovedené (významový odklon od literárního textu - není tu patrný přerod člověka, nepopsané tabulky, tabula rasa {Dítě = nomen omen - jméno znamení}, na nějž svět a dějiny, jimiž jako loďka z kůry lehounce proplouvá, postupně zapisují vrstvy zkušeností a počitků, které postupně transformují jeho osobnost až do stadia filosofa života, moudrého muže solitéra, jenž vyrovnán s životem, rozumí a ví...; překvapivě se ovšem ve snímku objevují nepodařené a hodně laciné momenty, např. téměř všechny počítačové animace (zvláště pak letící známky a bankovky), což v Menzelových filmech dříve nebývalo, přesto se ale jedná o milý, osobitý snímek, který sice často balancuje na hranici poetiky kýče, ale nikdy do ní nesklouzne. Naštěstí... (i když ten závěrečný pivařský hold Bohumilu Hrabalovi vůbec do intencí filmu nezapadá a pro neznalé autobiografického kontextu se dá interpretovat jen jako laciná pijácká vášeň Čechů) (06.03.2007)

Reklama všude kde se podívám, cestou do školy, reklama v televizi, v časopisech, tak jsem se odhodlal a film Jiřího Menzela si pustil. Byl jsem překvapen, jež jsem prožil 2 hodiny nudného, nemastného a nezajímavého filmu u kterého jsem si říkal, že opět produkci nova šlo více o komerční úspěch, než o divácky atraktivní dílo. Možná většinu nepotěším, ale byl jsem přímo zhnusen zpracováním, výběrem hlavní postavy(Ivan Barnev) a obrovskou křečí Jiřího Menzela, a tak tuhle neskonale zbytečnou a uspávající jednohubku nemohu hodnotit jinak než 1 hvězdičkou... Film pro kina vypadá jak televizní inscenace, děj se nikam nesune, nezajímavá hudba, pro mě zklamání roku… (14.10.2007)

Těšil jsem se na tento snímek, nezapírám... Avšak po jeho zhlédnutí se dostavily rozporuplné pocity. Rozhodně to není špatný film a jsou mi cizí všechna ta ostentativní odpadová hodnocení, jež zavání zaujatostí a nepřípadným mudrováním. Ovšem není to ani film vynikající. Začněme od začátku: Kniha je kniha a film je film, proč se někdo mermomocí snaží tahle dvě média směšovat a porovnávat? Menzel sám v titulcích naznačoval cosi o motivech... Proto bych mu ani nevyčítal volbu I.Barneva do hlavní role. Moje představa o Dítětovi je sice jiná, ale je na režisérovi, jak nám jej vykreslí - Barnev mi proto tak moc nevadil, narozdíl od zpackaného dabingu. Co mi na filmu vadilo nejvíc, byla slabá návaznost jednotlivých epizod, celková roztříštěnost, pramenící ze scénáře, který Menzel neukočíroval. Vadila mi i přehnanost "sexuálních" scén, které by se daly podat na můj vkus mnohem vhodněji. Menzel nezapře svůj styl, z filmu je patrné to jeho obrušování drsného a syrového Hrabalova příběhu, ale to mu nemůžeme mít za zlé - je to jeho způsob vyprávění. Film má několik silných momentů, ale celkově jsem čekal víc. Pravda, větší zážitek to bude asi pro člověka neznalého předlohy, ale i tak jde o slušný snímek - 3 a 1/2 * P.S.: Když už bych se měl fakt pouštět na tenký led srovnávání, tak mnohem víc se mi líbila Krobotova a Oslzlého adaptace, kterou hráli v Národním v Praze s Martinem Preissem, Ondřejem Pavelkou a Josefem Somrem v hl. roli J. Dítěte, ale tenhle kus si odsouzení nezaslouží. (12.02.2007)

Dvanáctiletý režisérský půst. Třiadvacetiletá odluka od posledního vlastního zfilmovaného Hrabalovského díla. Desetileté tahanice a extempore s proutkem na MFF v Karlových Varech. Říkal jsem si, stálo Jiřímu Menzelovi tohle všechno opravdu za to? Mohu říci, že stálo. Knižní předlohu jsem četl a proto jsem se obával toho, co nakonec vznikne. Naštěstí jsem se obával marně. Ač pan režisér záměrně vynechal některé scény (celou postavu Dítětova debilního syna a zejména jeho téměř kultovní zatloukání hřebíků), konečný výsledek je nejlepší možný. Z filmu snad z každé scény čiší Hrabal a Menzel (téměř) jako za starých časů. Ač v pokročilém věku, přesto dokáže převálcovat devadesát procent toho, co se dnes u nás natáčí. Obsazení Bulharského herce Ivana Barneva se mi zdálo zprvu zbytečné (copak u nás není nikdo, kdo by ho mohl zahrát?), ale nakonec, proč ne?! Oldřich Kaiser mi do své role seděl, i když jsem si na kontrast představitelů mladého a starého Dítěte musel chvíli zvykat (Oldřich Kaiser měl vždycky do árijce daleko, ale kdo jej nezná, tomu to v případě šedovlasého Kaisera nepřijde nijak podivné). Marián Labuda, Martin Huba či Josef Abrhám jsou přesně typově přesní svým literárním postavám. "Obsluhoval jsem anglického krále" se své knižní podobě samozřejmě nevyrovná. Jiří Menzel dokázal, že je pořád výtečný filmař, i když jeho zatím poslední dílo nedosahuje kvalit svým mnohým dílům. Ale v každém případě se jedná o vynikající adaptaci vynikající knihy, jeden z našich nejlepších polistopadových filmů a nejlepší tuzemský film minimálně za posledních pět let. 90%. (19.10.2008)

Režisér a scénarista Jiří Menzel natočil viacero filmových adaptácií literárnych diel spisovateľa Bohumila Hrabala. Viaceré z nich sa mu celkom podarili, dosiahli úspech u divákov aj kritiky. ("Ostře sledované vlaky", "Postřižiny" alebo "Slavnosti sněženek"). Ja som sa však ani pri týchto tituloch moc nebavil. Hrabalova tvorba sa mi zdá nudná. Ale dalo sa na to pozreť. Avšak film "Obsluhoval som anglického kráľa" z roku 2006 považujem za absolutný prepadák. Menzelovi už z toho Hrabala začalo hrabať. ** (29.05.2018)