Reklama

Reklama

Obsluhoval jsem anglického krále

  • Slovensko Obsluhoval som anglického kráľa (více)
Trailer 3

Obsahy(1)

Číšník Jan Dítě toho v životě prožil mnoho a ocitl se nahoře i úplně dole. Začínal jako prodavač párků na nádraží, ale od chvíle, kdy poznal magickou moc peněz, toužil stát se milionářem. V hotelu U Zlatého města Praha poznal Jan zkušeného cesťáka a velkého labužníka Waldena, který mu dal řadu dobrých rad. Díky němu také nakrátko získá místo v luxusním hotelu Tichota, odkud odejde do pražského hotelu Paříž, bravurně ovládaného vrchním Skřivánkem, vzdělaným mužem, mluvícím mnoha jazyky a hrdým na to, že měl tu čest obsluhovat anglického krále. Od něj se Jan mnohému přiučí. Když nenápadně podrazí nohu oblíbenému číšníkovi hoteliéra Brandejse, postoupí na jeho místo a začne obsluhovat v salónku, kde se scházejí milionáři k opulentním hostinám. Vrcholem jeho kariéry je hostina, kterou uspořádá habešský císař, a za niž Jan získá řád místo pana Skřivánka. Z hotelu Paříž je vyhozen poté, co se v napjaté politické situaci po zabrání Sudet začne scházet s fanatickou Němkou Lízou. Ta ho jako partnera odmítá, protože není Němec, když si však Jan vzpomene na německé předky, vezme ho na milost a v době, kdy jsou čeští vlastenci popravováni po atentátu na Heydricha, se za něj provdá. Jan se vrací jako číšník do hotelu Tichota. Zatímco fanatická Líza odjíždí na frontu, Jan sbírá známky, které budou mít po válce velkou cenu, jak mu poradil pan Walden, který skončil v plynové komoře. Zahyne také Líza a Jan si po válce koupí za známky hotel Tichota. Skutečně se stane milionářem, ovšem jen nakrátko. (TV Nova)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (831)

B!shop 

všechny recenze uživatele

Tenhle Menzeluv film se rozhodne nemuze rovnat jeho drivejsim adaptacim Hrabala, proste uz to nema takovou atmosferu. Coz ovsem neznamena, ze by tu byla spatna atmosfera. Celej film je hezky vyvazenej a dobre se stridaj vtipne sceny s tema vaznejsima, ktere jsou hlavne v druhe polovine, kdyz prijdou nemci. Nejvetsi problem filmu je podle me to, ze je celej odvypravenej starym Janem Ditetem, tim, ze tu je prevazne jeho komentar tak prichazi spousta skvelejch hercu o moznost se projevit a i kdyz se tu sesla skutecne vyborna sestava, je to trochu skoda. Za coz ale taky trochu muze pribeh, kterej je v podstate tvorenej epizodama z Ditetovo zivota. Nicmene sceny se starym Ditetem jsou takovy prijemny a klidny a skvele zahrany Kaiserem. Zato Ivan Barnev je dost divnej, celej film ma stejnej vyraz, jakoby absolutne netusil, co ze to zrovna hraje a krom toho je jeho vyraz takovej uchylnej. Nicmene, ackoliv mi v traileru vadil, za chvilku jsem si na nej ve filmu zvyk a nakonec mi prisel docela fajn. Jen ten jeho dabing se vubec nepoved. K tomu si pripoctete peknou hudbu, super kameru s par hezky zvladnutejma trikovejma zaberama, spoustu skvelejch napadu a slusnou rezii - Menzel na to furt ma. Mozna, kdyby se na scenari podilel sam Hrabal, byl by vysledek jeste lepsi, ale i tak jsem byl spokojenej a rozhodne film muzu zaradit mezi jeden z nejlepsich soucasnejch ceskejch. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetl, proto je můj pohled jednostranný... A zřejmě z tohoto důvodu je můj názor na cestu pikolíka Dítěte za poznáním ,, je-li lidstvo potomstvo zlé, blbé a zločiné, a jestli být milionářem je ten nejsladší pocit" víceméně kladný. Nemohu mít nic proti Menzelovu přepisu, ale nemám nic ani proti jeho režii. Byl jsem schopen zde objevit krásné pasáže (slečna upijející grog), nebo obrazy žen, které Menzel zobrazuje s poetikou sobě vlastní. Stejně tak skládanka z mnoha krátkých příběhů a hlavně postav, kdy každá má svoji malou (Lábus, Dulava) či větší (Huba, Labuda) roli, na mne činila kompaktní dojmem. Ale přesto souhlasím se všemi názory, že toto dílo nepatří k Menzelovu vrcholu. Ale i kdyby ve mne zůstala při vzpomínce na tento film jen touha vyzkoušet, jestli je lepší zasypat ženu květinami nebo penězi a jak to vypadá u Rajských, nepovažoval bych to za málo. ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Mně se to všechno dost dobře nezdá. Tak nízké hodnocení tak dobrému filmu řekl bych dost škodí. Sice jsem zde měl dlouhou dobu pětihvězdičkovou dardu, kterou né a né setřást až jsem se jednou (pár měsíců, potom co jsem film viděl) rozhodl pro rezolutní čtyřhvězdičkový zákrok. A taky napořád. Pan Menzel sice natočil hezký film, jen je trochu zvláštní tím jak je zmatený. Není špatný, to určitě né, jen mám takový pocit, že se například Postřižinám nedá rovnat co se kvalitou textu, hlavně textu týče. Sice je to expert přes Hrabala, ale čeho je moc, toho je příliš. A i samotný Jiří Menzel to věděl a čekal dlouhou, předlouhou dobu než se odhodlal něco takového jako je právě tento film natočit. Sice jsem knihu nečetl, zatím, pouze viděl film, ale i tak jsem spokojen. Závěrečnou scénou s Kaiserem mi to všechno trochu spadlo do stojatých vod, ale bez ní by to prostě nemohlo být ono a jinak by se to vyřešit ani nedalo. Tak si tento film pamatuju ne jako ten, který se opravdu povedl, ale ten, který zaznamenal jako jeden z mála větších úspěch ve světě než tady a to je pro pána autora veliká škoda. Ale co naplat, jedinou roli hodnou zapamatování je nejspíš vrchní Martin Huba. Ten se mi tam jediný opravdu hodil. Samotný Jan Dítě v podání Ivana Barneva je sice hezký nápad, ale experimentů v tomto filmu je opravdu požehnaně. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Jan Dítě jako zakrslý Forrest Gump českého pohostinství - jen digitální pírko nahradily digitální poštovní známky, bankovky a Hitler.. Slabý Barnev, který jako by se sem zatoulal ze špatné grotesky, povrchnost, zkratkovitost a absentující poetické kouzlo nevykoupené ani velkým množstvím obnažených bradavek - i když vymodlený, tak nejslabší Menzelův Hrabal. Omlouvám se, ale už budu muset končit. U dveří mi zvoní drobný stařík v brejličkách a v ruce drží proutek.. ()

Amarcord_1 

všechny recenze uživatele

85% - Nečetl jsem Hrabalovu předlohu, ale až ji přečtu, nechám své hodnocení tohoto filmu tak jak je. Proč? Protože mě tento film motivoval více než cokoli jiného k její četbě, a hlavně proto, že když jsem odcházel z kina, bylo mi, jako by mě jakási neviditelná ruka stále hladila na duši. Cítím ji i při psaní tohoto komentáře. Jiří Menzel se nezměnil. Jeho osobitý styl vyprávění, smysl pro poetičnost, erotiku, ironii, pohodu (onu českou hodnotu č.1)… To vše mu zůstalo, a mě tím nadchnul. Ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále je svým způsobem obsaženo mnoho věcí, které se dají těžko prezentovat, aniž by divákovo ego, či vkus zůstaly nerušeny. Mluvím zejména o prosté touze po movitosti, pohodě, o mentalitě typu „nás se to netýká“, o třídní hierarchii, a hlavně o ironii osudu – to vše očima postavy krásně jednoduché a otevřené, která nechybí snad v žádném z režisérových opusů. Bylo by toho ještě mnoho - je zde plno lahodných symbolů (spokojený tanec s jídlem, zrcadlové scény, rozhazování peří, atd.), ale není nutno o tom psát, to se musí vidět. Překrásné řemeslné zpracování a výtečné herecké výkony. Hudba Aleše Březiny mě uváděla občas do rozpaků. Nejprve kopie Smetanovských tanců, pak kopie Krkonošských pohádek (ano, nápadná asociace při oparu v sudetech), pak další falzifikát, tentokrát Strausse… Ale neurazilo mě to, spíše pobavilo, a naopak to podpořilo atmosféru filmu (snad až na pár nastavovaných opakování téhož). Vzpomínal jsem nostalgicky na Menzelova dvorního skladatele Jiřího Šusta… Pro mě byl tento film krásným zážitkem, a rád se k němu vrátím. ()

Galerie (63)

Zajímavosti (37)

  • Velmi komplikovaný vývoj snímku shrnul Jaroslav Sedláček v roce 2006 takto:
    - 1986: První opravdu doložitelná zmínka o tom že se pracuje na filmové adaptaci "Anglického krále". Vedoucí 1. dramaturgické skupiny na Barrandově Jiří Blažek oznamuje, že režisérem filmu bude Karel Kachyňa.
    - Květen 1990: Filmové studio Barrandov kupuje filmová práva na Hrabalův román. Opční právo má na čtyři roky.
    - Leden 1993: Barrandov je privatizován společností AB Barrandov, nicméně práva na "Anglického krále" nejsou z rozhodnutí ministerstva kultury součástí privatizace.
    - Prosinec 1993: Hrabal prodává filmová práva rovným dílem společnostem Perathon Film (producent Joseph Vilsmaier) a Studiu Sirotek (Jiří Sirotek). O rok později Perathon Film prodává svůj podíl Sirotkovi. Režisérem filmu má být Karel Kachyňa, scenáristou Václav Nývlt, jehož podpis najdeme mj. pod Ostře sledovanými vlaky (1966).
    - Duben 1995: Sirotek podepisuje s Hrabalem dodatek k původní smlouvě, který mu umožňuje volný výběr scenáristy i režiséra.
    - Červen 1995: Sirotek oslovuje ke spolupráci Jiřího Menzela. Ten svůj vstup do projektu podmiňuje souhlasem Kachyni, ten je však proti, proto Menzel od projektu odstupuje.
    - Prosinec 1995: Kachyňa znovu kupuje od Hrabala práva. Ve smlouvě se praví, že Hrabal "neuzavřel a neuzavře" žádnou podobnou smlouvu s někým dalším. Režisér spojuje své síly se společnostmi Fronda Film (Jiří Pomeje) a Whisconti (Pavel Melounek, David Prudký). Opční právo mají na pět let.
    - Leden 1996: Jiří Menzel se domnívá, že Kachyňa o látku ve skutečnosti nestojí, protože točí jiné filmy a seriály, a podepisuje s producentem Sirotkem smlouvu na scénář a režii "Anglického krále". Vzápětí poté Kachyňa veřejně oznamuje svůj prosincový obchod. Menzel se setkává s Hrabalem a ten podpis pod smlouvou pro Kachyňu a společnosti Fronda Film a Whisconti odvolává. Právníci se přetahují, na čí straně je právo.
    - Červen 1996: Menzel dokončuje první verzi scénáře. Hrabal ji opatřil připomínkami, které Menzel zohledňuje do druhé verze. Podle Sirotka se začne točit na jaře 1997.
    - Leden 1997: Sirotek spojuje síly s televizí Nova. Přípravné práce na filmu mají začít od dubna 1997.
    - Únor 1997: Po pádu z okna nemocnice umírá Bohumil Hrabal.
    - Červen 1997: Menzel vydává tiskové prohlášení, v němž Sirotka obviňuje ze lží, povodů a nemravného chování. Práva, která Menzel pro Sirotka získal od Hrabala za 50 tisíc korun, Sirotek prodal Nově za 4,5 milionu Kč. Nova chce vedle filmu natočit i seriál, což je pro Menzela nepřijatelné. Od projektu odstupuje a veřejně se omlouvá Kachyňovi.
    - Říjen 1997: Objevuji se zprávy, že se chystá spojení obou konkurenčních projektů.
    - Listopad 1997: Sňatek z rozumu se odkládá. Pro látku se hledá nový režisér.
    - Červen 1998: Poprvé se v souvislosti s "Anglickým králem" zmiňuje jméno Jana Svěráka.
    - Červenec 1998: Menzel sešvihal Sirotka na festivalu v Karlových Varech proutkem.
    - Srpen 1999: Umírá Václav Nývlt. Vladimír Železný odchází s "novou" Novou na Barrandov, práva na "Anglického krále" zůstávají společnosti ČNTS.
    - Leden 2000: Práva kupuje od společnosti ČNTS producent Rudolf Biermann.
    - Březen 2000: V tisku se objevuje informace, že "Anglického krále" se ujme scenáristicko-režijní tandem Petr Jarchovský a Jan Hřebejk. Jan Svěrák to komentuje slovy: "Přeji kolegům hodně úspěchů, ta látka je prokletá."
    - Únor 2004: Scenárista Evžen Gogela se dostal se svojí adaptací "Anglického krále" mezi pět nejlepších scénářů v soutěži o Cenu Sazky. Biermann protestuje u organizátorů, neboť vlastníkem práv je on, a Gogela je nucen ze soutěže odstoupit.
    - Březen 2004: Umírá Karel Kachyňa.
    - Duben 2004: Společnost AQS kupuje od Biermanna práva na film.
    - Červenec 2004: Hřebejk oficiálně potvrzuje svůj úmysl natočit Anglického krále.
    - Srpen 2004: Jiří Sirotek umírá na infarkt. Hřebejk odstupuje od projektu.
    - Září 2004: Majitelé práv paralelně oslovují ohledně možné spolupráce režiséry Jana Svěráka a Jiřího Menzela.
    - Říjen 2004: Menzel podepisuje smlouvu o smlouvě budoucí, zároveň se zavazuje napsat nový scénář.
    - Květen 2005: Menzel podepisuje smlouvu na film.
    - Listopad 2005: Na oficiální tiskové konferenci je představen projekt filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Producenty filmu jsou společnosti AQS a Bioscop.
    - Březen 2006: První klapka.
    - Červen 2006: Film, jehož rozpočet činí 84,5 milionuKč, je dotočen.
    - Prosinec 2006: Slavnostní premiéra v pražském kině Lucerna.
    - Leden 2007: Snímek je uveden do široké distribuce. (NIRO)
  • Před natočením filmu samotného předcházel letitý boj o filmová práva na dílo Bohumila Hrabala. Začalo to na konci 80. let, kdy film chtěl zrealizovat Karel Kachyňa. Po revoluci se práva dostala producentovi Jířímu Sirotkovi, který ale počítal na režii s Jířím Menzelem. V polovině 90. let se do sporu vložil Bohumil Hrabal, který prodáná práva prodal skupině lidí okolo Karla Kachyňi. Mezitím práva na film získala TV Nova od Jířího Sirotky. Ta nejdříve film nabídla Janovi Svěrákovi, nakonec se na poslední chvíli rozhodla pro Jiřího Menzela. (Zdroj: Rozmarná léta českého filmu) (Shakaar)
  • Když mladý Jan Dítě (Ivan Barnev) čepuje v restaurantu U Zlatého města Prahy pivo a poté se dívá přes půllitr, drží ho v levé ruce. V dalším záběru skrze půllitr, Jan Dítě drží půllitr v ruce pravé. (Reyak)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

Kino na hranici: hvězdy na těšínském nebi

22.07.2021

Letos se v obou Těšínech budou slavit prázdniny s filmem. Na přelomu července a srpna se po pandemické přestávce diváci setkají naživo v rámci filmové přehlídky „Kino na hranici”. Co je čeká? „Loňský… (více)

Zemřel Milan Lasica

Zemřel Milan Lasica

19.07.2021

Ve věku 81 let včera večer zemřel slovenský herec, režisér, textař a humorista Milan Lasica. Rodák ze Zvolenu má k dnešnímu dni na svém kontě přes stovku filmových a televizních rolí. Umění se… (více)

Zemřel Jiří Menzel

Zemřel Jiří Menzel

07.09.2020

Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)

Reklama

Reklama