Apocalypto

Byť jsem se u posledního Gibsonova opusu o Ježíšovi neskonale nudil a jen s odporem jsem ho dokoukal do konce, na jeho příspěvek k historii Mayů jsem se docela těšil. Výsledek je někde na půl cesty. Vznikl průměrný film, který je příliš dlouhý a nudí, ale není to tak hrozné jako u Ježíše. Zajímavá vizuální stránka a několik trochu svižnějších scén vytahují film do kategorie děl, které jsou celkem zajímavé na jedno zhlédnutí, více se k nim však vracet netřeba. Hudba Jamese Hornera je také spíše jen průměrná. (17.05.2007)

Krom toho, že strejda Mel by si měl sbalit svoje fidlátka a jít se svými pošahanými vizemi otravovat někoho jiného (třeba emzáky na Mars), přináší jeho Apocalypto několik dalších poselství - mayové stavěli vysoké chrámy proto, aby si seshora dolů mohli kutálet useknuté hlavy a považovat to za vrcholnou zábavu (asi jako u nás vesnický fotbal za nedělního dopoledne), zraněný člověk je rychlejší než jaguár, do modré se neodívají jenom šmoulové a hlavně - piercing a tetování už je dávno pasé, milé děti... (05.10.2007)

Před obětní oslavou už jsem téměř zíval, pak ale sympatická rubačka a nabitý adrenalinový hon džunglí až do konce, takže výsledek je přesvědčivý. Hřeje mě představa, že se tady na to jistě vrhla spousta měkčích zenových duší, co čekala romantický indiánský doják, přičemž pak dostanou praso-tapíří koule, usekaný hlavy a rozkousaný obličeje. Je pravda, že mi párkrát blýsknul Rambo :) Jinak obdivuhodná filmařina, autentičnost v jazyce a obsazení a zajímavé pojetí soumraku legendární Mayské civilizace, faktické nepřesnosti (x) neřeším, jen je škoda veliká, že to Mel natočil na digitál... A conquistadorská tečka je cool, přál bych si ještě malinko víc rozvinout. (12.08.2021)

Mel Gibson definitivně opustil mainstream a po odvážném našlápnutí svým náboženským opusem si sebejistě kráčí vlastní cestou filmových cest, nerespektujíce kritiku, diváka ani dolarové výdaje/příjmy. Jenže zatímco posledních pár hodin Ježíše Krista se umělo dotknout (byť jakýmkoliv způsobem) každého diváka bez rozdílu jakéhokoliv náboženského či společenského cítění, se sklonkem mayské civilizace je to trochu těžší. Prostinký příběh o cestě do pekla a zpět je postaven na pouhopouhém divákově vjemu audiovizuálních orgií, bez hlubší zpětné citové vazby. Pro to, aby šlo naplno vnímat hodinové (!) sprintování pralesem, musel by se Gibson v počáteční expozici více věnovat vztahům mezi postavami a ne jenom bezmyšlenkovitě vtipkovat o nepotenci jednoho z hrdinů. Taktéž forma s přibývajícími minutami ztratí dech. Sázka na digitální kameru nevyšla (na klasickém materiálu by se celek vyjímal mnohem lépe a filmověji) a Hornerova hudba je ke konci lehce monotónní. Přesto se nedá hovořit o nudě ani v nejmenším a jenom s povděkem kvitovat Gibsonovu snahu o to, aby se v Hollywoodu vyprávělo i trochu jinak. (06.03.2007)

Velkou civilizaci nelze dobýt z venčí, dokud se sama nezničí zevnitř..... Nebo jinak: lidé nepotřebují ,,jiné" nepřátele, na zlo si vystačí sami. A je jedno jestli jsou to Mayové nebo fašisti. Prostě lidé. A je bláhové myslet si, že tomu tak není od pradávna věků. Dívám se vyděšeně a doufám, že M.Gibson je optimista. OČI. OČI žen, OČI dětí snad neříkají nikde víc. A jejich výraz je vlastně největší hrůzou. Utrpení je všude stejné. Ale tohle nemá být film o utrpení, ale o kultuře. I když o tom hodnou chvíli pochybuji. A dlouho jsem již nedržel žádnýmu hrdinovi pěsti tolik, jako zde. Neskutečné záběry. A nejen přírody. Film, jenž musel být natočen s jediným úmyslem. ŠOKOVAT ! A stejně by mne zajímalo, jestli je M.Gibson optimista. (19.10.2007)