Apocalypto

Hyperakčná indiánka, ktorá ani chvíľu nenudí - ak máte pri sebe popcorn. Hlbší myšlienkový rozmer je iba umelo našróbovaný, čo spolu so samoúčelným násilím film podkopáva. Apocalypto mohlo byť buď výborným rodinným filmom alebo skvelou existenciálnou drámou, zatiaľ čo takto sa brutalitou vyhýba detskému divákovi a tematickou plytkosťou dospelému. Navyše, vizuálna stránka pôsobí kvôli množstvu záberov z digitálnej kamery lacne. Dynamika a strih sú super, no s filtrami sa dalo pohrať viacej, čo by pomohlo výslednej tvári filmu. Tej tvári, ktorá robí z Umučenia Krista audio-vizuálny skvost. Apocalypto je vzrušujúci zážitok, no po pár dňoch sa zneho stáva zabudnuteľná fraška, ktorá minula svoj cieľ. (06.02.2007)

Mel Gibson se vrátil a o nic slabší než dřív. Možná jsem ho jako herce nemiloval, ale jako režiséra se perfektně trefuje do mých potřeb a chuti. Vyzvedl Máyskou říši z propadliště dějin a ukázal ji v barvách takových, jakým se vaší učitelce dějepisu na základní škole ani ve snu nezdálo. Herci působí neskutečně věrohodně a celkové uvěřitelnosti pomáhá i jazyk Yucatec, který rozhodně má své kouzlo a dokonale dokresluje atmosféru. Ze začátku nevíte co očekávat. Otec svému synu řekne poslední moudra a pak se nestačíte divit jak krvavě a drasticky (kam se hrabou Římané) dokážou Máyové vyplenit jednu malou vesnici. Od toho okamžiku sledujeme cestu skupinky přeživších do srdce říše Máyů. V tuto chvíli se na první pohled akční film mění ve velkolepou záležitost, kterou jsem dlouho neviděl. Možná je to dav lidí pod Máyskou pyramidou, možná to je ten rituál obětování zajatců pro jejich Boha a nebo možná všechno dohromady. Úchvatné představení jedné civilizace, pro kterou brzo nebude na světě místo. Od chvíle kdy hlavní postava má to velké štěstí a unikne ze spárů Máyů už nečekejte nic jiného než honičku myši s kočkou, kdy si nejste vůbec jisti kdo loví a kdo je loven. Akce střídá akci a nečekaná porce akce je kvalitní, působivá a nebojí se krve. S velkým očekáváním se těším na příští film Mela jako režiséra, protože on je jeden z posledních, kteří si točí co chtějí a já jen doufám, že mu to vydrží velmi velmi dlouho, protože se pro mě osobně z něj stává nejlepší nezávislý režisér beze strachu. (19.02.2007)

Nějakou hlubší myšlenku či děj tenhle film bohužel nemá. Dokonce i v textu distributora už je řečeno vše, protože zbytek víc jak dvouhodinového dobrodružství toří úplně bezvýznamné vedlejší linie. To ale neznamená, že byste se nudili, Gibson je pořád hodně dobrý v zobrazování nejrůznějších podob násilí: vyřezávání srdcí, sekání hlav, podřezávání krků, oštěpy zabodávající se do těl zajatců; prostě spousta krve, krve a ještě jednou krve, kterou máme přece na Melových filmech tak rádi. Na začátku taky Gibson moc hezky ukazuje kontrast mezi malou vesnicí, která žije v souladu s přírodou a jejíž obyvatelé znají ještě slovo smích, a obrovským komplexem, kde lidi umírají na malárie, dřou na nesmyslných stavbách a oslavují obětování zajatců. Druhá polovina je pak sice o něco akčnější, ale o to šílenější (myšleno hlavně ve špatném, ale i dobrém slova smyslu), protože se stejným úspěchem by si v pralese proti přesile neporadil snad ani James Bond. Apocalypto není špatný film, jenom by člověk od muže, jakým je Mel Gibson, čekal něco víc, proto těch 70% tentokrát zaokrouhluju dolu. (03.02.2007)

Ne, že by se na to nekoukalo pěkně, celý "mýtický" návrat do džungle a do májské kultury působí od prvního pohledu zajímavě, ani na Gibsonovu režii bych přímo neplival, naopak třeba jeho digitální kamera zde sedí, ovšem prostředky, kterých používá k dosažení emocí i celkové pointy jsou lacinné a pocházejí z druhé ruky. Apocalypto je Umučení Krista bez Krista, opět bezmocně sledujeme utrpení a tyranii nevinných, opět je s námi manipulováno díky drobným "přikrášlením", díky všemožným klišé a dokonce i nerespektováním historických událostí. Gibson dělá z diváků stádo hloupých oveček a spoléhá na to, že všechno urve jedno mocné zadostiučinění hlavní postavy. Nefunguje to, protože tomu nelze věřit (a tedy i prožívat) a teď už nemyslím z hlediska historie, nýbrž i z hlediska vyprávění příběhu jako takového. Apocalypto je béčkový wannabe serious film. 5/10 (11.08.2010)

I kdyby Gibsonovo Apocalypto nemělo žádný hlubší myšlenkový obsah, byl by to stále dechberoucím bravurně natočeným experimentálním (pseudo)historickým snímkem, při kterém se, i při jeho dlouhé stopáži, nedá usnout a ani chvilku se nenudíte. Ale Apocalypto přece hlubší význam má a dokonce i hned několik možných přesahů interpretačních. Již úvodní citát: ,,Velké civilizace nejdou podrobit, pokud se nezačnou ničit sami od sebe.", je natolik návodový, že odkazuje k analogickým příkladům v nám známé historii - dekadence společnosti - průvodní jev úpadku všech velkých říší (známe to ze starého Říma, známe to z Evropy před první světovou válkou), je vykreslena v Gibsonově snímku více než názorně. Symbolické osazenstvo duchovní a mocenské elity na obětní mayské pyramidě, jeho znudění, odcizení, zcyničtění v tváří v tvář krvavé zábavě, která u většiny z nich vyvolává nanejvýš nudu (neuvěřitelné obtloustlé mayské vladařské dítě!) jasně dokumentuje jednu z příčin toho, že tak vyspělou civilizaci bez velkých obtíží v relativně krátkém čase doslova převálcovala maximálně stejně (ne-li méně) vyspělá civilizace naše. Další významovou rovinou filmu je Gibsonův pokus o utvoření mýtu (příznaková scéna s malou nemocnou holčičkou), nesnaží se vyprávět tak, jak jsme na to kulturně navyklí my, dnešní západní svět, ale posouvá celý příběh do roviny narační, vyprávěcí, tedy do té, v jaké asi vnímali a přemýšleli sami Mayové. Proto se akcent filmu posunuje od kontinuálního sledu historických událostí a jejich převypravování k hyperbolizovaným činům jednotlivce, k jeho hrdinským činům, bájným místům a síle bohů, zvířat a přírody... Jaguáří tlapa je hrdina z jiného světa, ze světa myšlenkového řádu původních indiánských bojovníků, proto tolik Gibsonovi vytýkaná absence historiografie či nadměrného zobrazování násilí. Pravda, Gibson je (alespoň podle jím režírovaných dvou posledních filmů) šílenec s nějakou sadistickou obsesí, ale alespoň v Apocalyptu jím exponované násilí má smysl a opodstatnění. Také nemám rád násilí (a jsem proti primitivním akčním filmům založeným pouze na jeho oslavě), ale tady to násilí hraje důležitou roli. Popisnou. Taková tehdy prostě byla doba a dnes je v naší kultuře trend co nejméně cenzurovat. Tvůrčí svoboda a svoboda názoru a slova. Jen je mi záhadou, jak se z prostoduchého představitele ještě prostodušších filmových rolí vylíhl svébytný a osobitý režisér - umělec. Mel Gibson je prostě zajímavý člověk... (28.09.2007)