Obsahy(1)
Filmová montáž Josefa Císařovského realizovaná okénkovým časosběrem 35 mm vychází z pozdních básnických děl Jaroslava Seiferta (sbírky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem). Časosběrné snímání šerosvitných nálad, přírodních dějů, obyčejných věcí, atmosféry Seifertových oblíbených míst, plynutí vody i mlhy, světla i stínů evokuje prchavost času - hluboký zdroj inspirace básníků. Druhý plán filmu - archivní záběry historických událostí i epizod z období života Jaroslava Seiferta - vytváří bezděčný portrét české společnosti 20. století. Seifertovy texty se staly impulsem nejen pro hledání ale i nalezení filmového jazyka souznícího s jazykem básní. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Krásné, překrásné, čarokrásné. Samozřejmě spíše smutné, ale rozhodně ne rezignované. Co se však týče mě: neříkám, že je mi strach z nebytí zcela neznámým pocitem, ale vzhledem ke svému věku stále raději sahám po Mamince nebo Písni o Viktorce. Této nadmíru povedené montáži však patří všechna čest, a to i z čistě filmového hlediska. ()
Mám rád básníky jako J.Seifert. Jsou obohacením doby. Už mezi námi není, ale byl tady, zůstal tady ve svém díle, aby se dál jím zabývali ti, co o to stojí, mají tu potřebu. ()
Všechny krásy světa. Skromný filmový hold básníku z nejmilovanějších, Jaroslavu Seifertovi, zasazený mezi překrásné obrazy a hudební intermezza. Pokusit se milovat svou zemi tak, jak ji dovedl ve svých verších vzývat právě Jaroslav Seifert, by mělo patřit k povinnostem nás všech. ()
Poetický snímek s využitím textů ze Seifertových posledních básnických sbírek, dobových záběrů z historie našeho národa i promluv samotného básníka. Dojalo mne jeho vyznání se z lásky k básníku Holanovi ("měl jsem ho rád pro jeho osamělost"), z celoživotní lásky k Praze (Kdykoliv zadívám se na Prahu— a dívám se na ni stále a vždycky bez dechu, protože ji miluji —, obrátím mysl k Bohu... abych mu poděkoval... Až budu jednou umírat — a bude to již brzo —, ještě mi bude ležet na srdci úděl tohoto města), stejně jako jeho bilancování v závěru života a úvahy o blížící se smrti. - Včerejší výročí: 29 let od básníkovy smrti. ()
Úžasné básně velikána Seiferta, ke kterým je přidána nádherná audiovizuální kompozice. ()
Ach, pane Seiferte - tak nádherná vyznání k Praze, k vlasti snad nikdo nenapsal. Nádherný pořad, včetně doprovodných obrázků. ()
"...zoufalství, kterému se říká moudrost..." Podle Erika Eriksona prochází člověk celkem osmi životními stádii, v každém řeší nějaký konflikt, ze kterého ideálně vytěží jednu ctnost přiměřenou věku. V osmé fázi dochází ke sporu, jehož výsledkem má být získání životní moudrosti v opozici k zoufalství z blížící se smrti. Přes všechnu úctu k jednomu z nejcitovanějších psychologů 20. století se odvažuji říct, že Jaroslav Seifert to vyjádřil lépe. Milovaný básník, jeden z posledních vskutku "velikých" českých poetů. My jsme zvládli už jen přivést poezii na mizinu, na okraj veřejného zájmu. ()