Indočína

Indocina je poutavym a ojedinelym pribehem z exotickeho prostredi koncici kolonialni ery, ktery obsahuje mnoho pribehovych rovin a vsechny do jedne jsou strhujici. Vytecna je take C.Deneuve a prostredi, ve kterem se film natacel, ovsem pro me byl fil misty zbytecne natahovany a s par hluchymi misty. A bohuzel je to take film spis na jedno shlednuti... (16.02.2005)

Film o laske 2 ludi vo francuzskej Indocine 30. rokov 20. storocia. Ako zabery na plantaze s kaucukovnikom su zaujimave, ale pre dejovu liniu treba podla mna podstatne viac, nez len lacne klise /laska on +ona/ a zmykanie medziludskych vztahov. Pri vsetkej dobrej voli, nemam rad filmy, ktore povazuju zmykanie vsetkych moznych ludskych emocii za hlavnu dejovu liniu. 58 % (30.07.2013)

Skvěle fungující vizuální stránka (malebné exteriéry i interiéry), krásná hudba Patricka Doyla, výborní herečtí představitelé, pár geniálních scén, punc velkého a silného příběhu (za to snímek vděčí především celkové výpravnosti a retrospektivnímu stylu vyprávění), Oscar za nejlepší neanglicky mluvený film - to vše Indočína - bezpochyby jeden z nejzásadnějších francouzských filmů 90. let - má. Ale k čemu mi to je, když mě samotný děj skoro vůbec nezaujal... Neobyčejné romantické drama oscilující mezi nadčasovým mistrovským dílem a ušlechtilou nudou. Čím je více, to si skutečně netroufám tvrdit. 60 - 70 % (26.02.2005)

Ďalšie utrpenie absolvované per partes, pretože na jeden záťah by som to nezvládol. Prečítal som si zopár komentárov, aby som sa chytil, ale nič. Píšu fanúšikovia Catherine Deneuve, obdivovatelia prírody, poslucháči Doylovej hudby, ako aj milovníci ľavého spektra politiky. Ja som Catherine vnímal ako modelku, ktorá sa v každom zábere predvádza v novej garderóbe, viem, že silný príbeh sa nepotrebuje nechať zaskakovať prírodou, ani hudbou a tiež, že skok z feudalizmu do socializmu je beznádejným skokom. Film sa tvári, že disponuje košatým príbehom. Príbeh je však plochý, postavy figúrkovité, herci nevýrazní. Jednu hviezdičku preto venujem užívateľom, ktorí film videli inak a druhú akademikom za Oscara. (19.08.2013)

Zvedám hodnocení do plných. V devadesátých letech jsem filmy sice žrala, ale jako mladé tele, nebyla schopna odečíst, o čem všem film vlastně byl. Včera ho uvedla slovenská dvojka v hlavním vysílacím čase, sice s podivně zvoleným dabingem (Gabriela Škrabáková má pěkný hlas, nicméně ne pro tuto roli. Mimochodem precizně školený ženský hlas končí v generaci Magálové, Studénkové a Milky Vášáryové. Mladší slovenské herečky jsou v tomto směru často afektovaná, hysterická bída, čili i zde jsme měli možnost vidět zralou, nádhernou francouzskou ikonu a do toho uši tahal vysoký hlas, který s Deneuve nekorespondoval absolutně ničím.) Indočína je z ranku velkofilmů, jaké se už dávno netočí. Vášnivá romance, silný příběh, na pozadí politických událostí Vietnamu a okolí. V úvodu film lehce působí jako variace Vzpomínek na Afriku, děj se však stočí jiným směrem, však nakonec se k původnímu stylu obloukem vrátí. V mém případě délka 152 minut utekla jako voda, zajímalo mě vše, žasla jsem nad výpravou, komparzem, lokacemi, kostýmy i hudbou. Záběry jako z Nat Geo. Krásný, silný film. Nic pro jelita. Lépe padne divákům s životní zkušeností. (10.01.2022)