Bathory

„Čím viac legiend, tým menej dôkazov.“ Vyčítať opulentnej BATHORY slabé akčné scény je pri jej minutáži 140, kde akciu tvorí desať minút, úsmevné. Majster Jakubisko (PERINBABA, TISÍCROČNÁ VČELA) rozohráva veľkú šachovú partiu, ktorá mohla mať zaujímavejší scenár (ale to je diskutabilné), ale je tu jedno veľké plus. Sú ním manželia Jakubiskovci, ktorí ako kone utiahli gigantický rozpočet, do nepríčetnosti blížiaciou sa premiérou vyhecované publikum a nemalé ambície (zaplatiť taký veľký rozpočet nie je žiadna maličkosť, dvojnásobne v našich zemepisných podmienkach, kde ide na film do kina 5,5 človeka). Mäsitá BATHORY je odvážny a drzý film. Nebojí sa spochybňovať, mystifikovať, oponovať, klamať, zavádzať, zvádzať, pýtať sa, provokovať, znepokojovať, liezť na nervy (halucinogénne pasáže), znechucovať, experimentovať, baviť, ohurovať, dráždiť, sexovať - a naznačovať. Nie je to horor, „ženská“ melodráma, historický film ani politický triler. Je to všetko z toho a ešte niečo navyše, vrátane dvoch bláznivých ecovských mníchov (Polívka, Mádl), silných hereckých osobností (Roden, evidentne aj Frielová, ktorá nezaprie, že je životnou partnerkou skvelého Davida Thewlisa) a titulnej pesničky Katky Knechtovej. Škriekanie pávov. Kino Považan 2008 (23.08.2008)

Při setkání s kostýmním historickým dramatem obvykle cudně klopím oči, vyhýbám se mu a doufám, že si mne už nikdy nenajde. Hraběnka Báthoryová však byla neodbytná a tak jsem byl nucen mrknout na tradičně přepálenou stopáž, orientovat se v neoholených hercích, snést trochu schizofrenie a zasmát se při mimořádně nevydařených bitevních scénách nebo macgyverovských vynálezech mnichů. Dalo se to silou vůle přežít, ale pokud mne paní hraběnka opětovně osloví, tak si raději půjdu zaběhat s Forrestem mezi dvěma oceány. (23.08.2011)

K Bathory se bojím cokoliv napsat, jelikož po drsném výstupu Deany Horváthové na Českém lvu O9, kdy tenhle film vynášela do nebes a div nedržela v ruce hořící krucifix, by mohl následovat soudní monstrproces. A byl to právě její infantilní výstup, který mě utvrdil v názoru, že Bathory nikdy nechci vidět! Očividně to nevyšlo! Každopádně nuda to nebyla, ale protože jsem lehce naivní člověk, čekal jsem, že mi Jakubisko, alespoň částečně, nabídne svým projektem něco víc, než jiné filmy. A prd. Laciná kamera, scénář, myšlenky. Juraj by měl líbat ruce Anně Friel, poněvadž ona ten film fakt táhne nahoru. Bylo by zajímavý, kdyby tuhle látku dostal třeba Švankmajer. Z jeho díla bych si určitě pomatoval víc, než jen upachtěnou písničku od Katariny Knechtové! (16.11.2009)

No, dopadlo to lépe než Jánošík, zaplaťjakubisko za to. Ale ne o moc. Narozdíl od zmíněného zbojníka jsem neměl takový problém Bathory sledovat až do konce, neboť většinu času alespoň bylo co a koho sledovat. Především tedy Annu Friel a Karla Rodena. Díky Brabcově kameře sice nemálo scén působilo, jako by si je režisér půjčil z Kytice nebo ještě hůře z Máje, ale člověk měl alespoň dojem, že do filmu většina z nich patří a že nejde jen o režisérův "Jé, podívejte na ty krásné obrázky" rozmar. Největšími minusy jsou rozhodně "vtipné" postavy mnichů (Bolku, Bolku, ach jo...), otravné sny a halucinace... A Franco Nero. Jeho fanoušci prominou, ale ten tady vůbec být nemusel a nic by se nestalo. Jenže zřejmě bylo třeba lákat na "hvězdná" jména. Nu což. Nakonec mi z toho vycházejí tři lehounce, lehounce nadprůměrné hvězdy. (15.11.2011)

V intímnych, komorných momentoch pôsobivé, a hlavnými hercami veľmi dobre zahrané. Vo veľkolepých scénach ale smiešne, a peknej exteriérovej kamere sa iba ako tak darí kompenzovať lacné interiéry. Tiež si všimnite, ako sa občas tvári komparz… ehm. A keď neviem kudy kam, pretože môj príbeh nemá dramatickú kostru, rozdelím ho akože na tri fázy a tým mu dám zmysel... ehm. Proste presne taký (televíznou optikou sprznený) československý „veľkofilm“ ako sa dalo čakať. Juraj Jakubisko je pritom tak inšpiratívny a sympatický človek a umelec… Bathory je látka pre Cronenberga a nie slovenského poetického rozprávkára. (10.07.2008)