Bathory

Kde je ten masakr o ženské, která se koupala v krvi? Prý bylinky... pche. Nuda, žádná atmosféra, žádná věc hodná zapamatování. Příběh nedrží pohromadě a z herců opravdu vyniká jen Roden, ti ostatní nepředvádí nic zvláštního, ale ani se kupodivu neztrapňují (dokonce i Upír Krejčí do té minirole seděl :-). Hlavně jsem měl pocit, že je ten film měl spíš tak tři a půl hodiny. Nikdy víc. (13.12.2009)

Strašně dlouho jsem přemýšlela, co tomu dám, ale těch negativ je tam na můj vkus příliš mnoho : Polívka s Mádlem a jejich trapné vynálezy (proboha to měla být jako vtipná vložka nebo co?), strašně rušivé "snové sekvence", velmi umělá maketa hradu, hrozně dlouhá stopáž a samotné pojetí hraběnky. Mně by to všechno nevadilo, ale kdyby mě to alespoň bavilo, jenže já se nemohla dočkat konce. Pochválím alespoň kostýmy, které jak se zdá, se nikomu nelíbily a Annu Friel, která je nejen krásná, ale velmi dobře to zahrála. (13.07.2008)

Rozpolcenost a nevyhraněnost... To je asi problém celého filmu. Pominu-li, mnišskou paralelu na Jméno růže od Umberta Eca (vizuelně: Connery, Slater versus Polívka, Mádl) a neuvěřitelně shazující vynálezy mnichů v tomto snímku (nechápu proč... fakt mně to palice nebere nebo bere, ale stydím se to sám sobě přiznat, že to je tak), pominu-li vleklost, pominu-li scénáristickou nedotaženost či vyhraněnost či zmnatenost chcete-li... musím sklonit hold vizuelní stránce filmu, musím přiznat, že Anna Friel je víc než zajímavá, musím přiznat, že bez těch pominutí je to pěkný film... Nicméně.... pořád jsem a asi budu z tohoto filmu rozpolcený... Zřejmě to nebude jen má chyba... a zřejmě s tímto pocitem, vůči jinak pěknému snímku, nebudu sám... Kdo ví... ???? A to už vůbec neluvím o ropočtu tohoto snímku, neboť dle mého názoru by to šlo prostředků asi využít jinak - například natáčet drahé a v koncovce několikavteřinové bitvy by šly vyjádřit jinými prostředky... ale to je zas jiná kapitola... (27.01.2009)

Při setkání s kostýmním historickým dramatem obvykle cudně klopím oči, vyhýbám se mu a doufám, že si mne už nikdy nenajde. Hraběnka Báthoryová však byla neodbytná a tak jsem byl nucen mrknout na tradičně přepálenou stopáž, orientovat se v neoholených hercích, snést trochu schizofrenie a zasmát se při mimořádně nevydařených bitevních scénách nebo macgyverovských vynálezech mnichů. Dalo se to silou vůle přežít, ale pokud mne paní hraběnka opětovně osloví, tak si raději půjdu zaběhat s Forrestem mezi dvěma oceány. (23.08.2011)

Bathory nie je najlepší film Juraja Jakubiska, napriek tomu si však nemyslím, že ide o také sklamanie, za aké ho označujú predovšetkým filmoví kritici a istá časť diváckého zastúpenia. Nie je to historický film a kto čakal od Jakubiska presnú rekonštrukciu udalostí, podľa toho, ako ich najčastejšie poznáme z knihy Andreja Štiavnického, by si mal uvedomiť, že tvorca, ktorý sám seba označuje skôr za maliara kladie dôraz na odlišné veci. A darí sa mu to, po vizuálnej stránke ide o výbornú záležitosť podporenú skvelými kamerovými kompozíciami a rôznymi výtvarnými vychytávkami a celkove kladný prvý dojem na plátne pomáha umocňovať aj kvalitná hudba a nádherné slovenské exteriéry a interiéry spolu s krásnymi dobovými kostýmami. Samotný dej zachytávajúci životný príbeh Ersebeth Bathory možno postráda silný dramatický oblúk ale od začiatku je viac menej jasné, že jednotlivé čriepky mozaiky pomaly zapadajúce do seba smerujú k vyvrcholeniu s Jurajom Thurzom, čo je z hľadiska vytvárania vnútorného napätia plne dostačujúce. Rozdelenie do troch kapitol, v ktorých sa striedajú rôzne žánre zase činí dej prehľadnejším a nemožno ho teda považovať za samoúčelné. Postáv je chvíľami skutočne priveľa ale práve preto treba pochváliť casting plný známych tvári, ktorý divákovi uľahčuje v orientovaní sa kto s kým a kde. Je ale pravdou, že dôsledkom toho je pár vzťahov len letmo naznačených a posun u niektorých príliš skratkovitý. Kritizovaní mnísi Polívka s Mádlom síce možno parafrázujú Meno Ruže, ale ako humorný element osviežjujúci chvíľami temný príbeh svoju úlohu plnia a Polívka figurujúci aj ako rozprávač má z hľadiska "prznenia histórie" väčší význam, ako by sa mohlo zdať, to však bežný divák v záplave diania nemusí postrehnúť. Čo sa týka očakávanej veľkoleposti, porovnávať tento koprodukčný "veľkofilm" so Západom, ba ani Východom nie je na mieste, nakoľko sa u nás podobné filmy netočia a v tomto prípade ide o prvý vážnejší pokus. Vojnové scény su v podstate nefunkčné, to však nie je chyba, nakoľko je dôraz kladený na komornú drámu ústrednej postavy a v jej roli doslova exceluje Anna Friel, ktorá väčšinu hercov s prehľadom strčí do vrecka. (ale i taký Roden je skvelý) A je to práve jej charizma a herecké schopnosti, ktoré tiahnu film nahor aj počas slabších miest. Nevadí mi dokonca ani diskutabilné očistenie údajne naväčšej vrahyne všetkých čias či vnášanie rozprávkových a snových prvkov tam, kam na prvý pohľad nepatria. Jakubisko je mi svojim prístupom priniesť niečo nové skrátka sympatický no nie každý to však dokáže stráviť a preto v negatívne ohlasy v podstate chápem, hoci sa s nimi nestotožnujem. Tak dobrý pocit z domáceho filmu uvedeného v kinách som asi ešte nemal. Hajrá! (23.07.2008)