Bathory

Nenudil jsem se. Je to tak neskutečně hloupé (chytrému napověz, divákovi Báthory všechno zopakuj stokrát - viz JSOU TO JEN BYLINKY! apod.), zmatené (desítky nakousnutých a nedořečených věcí, nesmyslná kombinace několika žánrů, z nichž žádný není dotažený do relativně uspokojivé podoby atd.), WTF (dvojice mnichů a jejich vynálezy, Mádlovo vytí atd.), plytké (dialogy na úrovni italské telenovely, odkud zřejmě vypadla většina herců s čestnou výjimkou chudáků Anny Friel a Karla Rodena) a laciné (přežil bych výpravu, ale co aspoň kamera?), na druhou stranu ovšem ohromně abiciozní, takže vznikl film, který mě svou nejapností opravdu bavil. P.S. Nezapomenu na kamarádův záchvat smíchu poté, co se objeví tajná chodba, všichni vidí, že je to tajná chodba, a Bolek oznámí, že by tu mohla být tajná chodba! Stejně tak "bodrý" Marek Vašut zůstane tím nejpozitivnějším, co jsem si z nového Jakubiska odnesl. (27.07.2008)

Nevadí mě, že Juraj Jakubisko přišel se svou verzí Čachtické paní, umělec bez fantazie je totiž na hovno, ale bohužel něco mě přece jen vadilo. Především ty bitvy a velkolepé scény. Proboha to měly být obrovský řežby, obrovských armád ? To spíše vypadalo, že chlapi z hospody Nad kostelem se na louce bijou s chlapama z hospody Pod kostelem, protože nefandí Spartě. To bylo něco příšernýho tyhle scény, brrr, nikdy více. Jakubisko chtěl ukázat osudy Alžběty Bathoriové od A až do Z, ale musel myslet na stopáž, takže někdy mě to přišlo zbytečně zkratkovité a jindy paradoxně zase zbytečně zdlouhavé. Velkým kladem filmu je jeho obrazová část, tam si myslím, že je to na šampaňský, to se fakt povedlo. Po herecké stránce : Karel Roden záruka kvality, ani tady nezklamal. Ovšem Anna Friel, hmm, tak za to palec nahorů pane Jakubisko, dvě slova bomba.......atomová. Mrzelo mě, že Franco Nero nedostal větší prostor, film by rozhodně nezkazil. Ovšem to co tam předvedl třeba takový Mádl hanba opravdu hanba. Pravdou je, že jeho postava nebyla příliš šťastně napsaná a společně s Bolkem Polívkou, který mě ale zase nějak nevadil, připomínali hlavní postavy z filmu Jméno růže. Ještě musím zmínit Míšu Drotárovou, to je ta co ve filmu skočila na malíře. Tak jen tajně doufám, že někdy skočí i na mě a už nikdy neseskočí. Fakt hustá megababa. Zbytek českých "herců" se ve filmu vyskytlo jen proto, aby pak mohli vnadným slečnám vyprávět na VIP večírcích zábavné historky z natáčení. (15.07.2008)

Je to jako stát natěšený na značce, v ruce třímat šipku, napjatý a soustředěný a pak netrefit ani terč. Blbé přirovnání, vím, ale blbých je dobrých 110 z celkových 138 minut. Namísto smysluplnějšího děje se kdysi zajímavý Jakubisko urval z řetězu, zmotal všechno dohromady, zahrál si na poetu a ztopil obrovské peníze ve směšnou báchorku. Velká ramena nestačí.. Jakubisko si utrhnul moc velké sousto!! A mnozí v sále dostanou záchvat dávivého kašle.. (02.07.2009)

Na Česko opravdu velkolepý film, který kazí pouze několik drobností. Od začátku je Bathory plná klasických kulis, skutečných lidí a minima zbytečně okatých počítačových triků, za to rozhodně díky. Proč si ale mnichové hrají na druhého Da Vinciho? Jejich přítomnost vysvětluje "vyprávěcí" tón příběhu, ale často jen zbytečně ruší. Samotný pohled na legendu je totiž sám o sobě natolik subjektivní a "autor si vybral, co se mu hodilo do krámu", že žádné postavy historiků to nezmění. Ani přítomnost Caravaggia příběhu nedodá (pravděpodobně) hledaný pocit autenticity. Je to škoda, protože obsazení je prostě famózní a jednoduchý příběh je až zbytečně prohlubován snovými pasážemi, které jsou nepotřebné. Mezi posledními českými filmy obrovský úkaz, který je zrovna tady až přehnaně kritizován. Přesto možná mezi slepými, jednooký králem... (30.09.2010)

Těžký zásah mimo a cynický výsměch všem, kteří reklamní kampani o „nejdražším česko-slovenském filmu“ uvěřili. A suše oplatit stejnou mincí, že „tam ty prachy rozhodně nejsou vidět“, mi protentokrát nestačí. Samotná ‚očista‘ legendy není vůbec špatná, protože Anna Friel je výborná a Karel Roden si bere pro sebe každičkou scénu, jenže… tam, kde si děj žádá o pár vět a dva záběry více, aby vysvětlil ‚proč a jak?‘, si raději Jakubisko hraje na lyrika v monotematických obrazech ‚drogových raušů‘ a spousty nahoty. Společně s dvojicí kameramanů sice „maluje“ okolní krajinu fantasticky a ani v levných exteriérech vesnice se nezadýchává. Pak ale stačí vzpomínka na bitvu s Turky a divák je zpátky na zemi střední Evropy, kde zřejmě neumíme být světoví tak, jak bychom si přáli. Někdy holt velká ramena, zahraniční jména a naditá peněženka nestačí, což je mi docela líto, protože jsem se docela těšil. (09.10.2008)