Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Paní Hůlová je stará paní a na světě je již sama. Jediným společníkem jí na Štědrý večer bude televizní obrazovka. Nalézáme se v Čechách, někdy v konci temných sedmdesátých let. (oficiální text distributora)

Recenze (41)

feeme 

všechny recenze uživatele

Štve mě, že mi byl vyzrazen konec a pointa od známého předem, a tak nevím, jak by mě to zaskočilo nebo ne; jak bych to pociťovala. Nicméně! Skvělý. Vybavil se mi Lynch. Je v tom něco nechutného, stejně jako v realitě, když přichází vánoční čas. Rozbalení bačkor a oddálení kamery je nejvíc moment! Připadá mi to super absurdum nasycený o bizár humor. Nebrat jako vážný horor nebo jiné vážné, ačkoliv motiv vážný vlastně je, tak je to vtipně a dobře s nadsázkou až do krajnosti líčeno. ()

BASE 

všechny recenze uživatele

Při představě, že děj tohoto mikrosnímku je velmi reálný a blíží se; při představě, že až budu starý a sám už na mě nebude "mile" hovořit nějaká reálná tvář, je slovo "mrazivé" velice hřejivé... doporučuji se nechat obejmout Kybernetickou babičkou a vyjít vůkol lidem../škoda, že se tenhle film skoro nevidí... ()

Reklama

paascha 

všechny recenze uživatele

Toho pitomečka Gorečka právě nemusím (z osobních důvodů), ale jedna z mála věcí, které se mu kdy povedly, je právě tohle. Vždycky si vzpomenu na recept na řízky z gothaje, který dala k lepšímu jedna z kreatur Přemka Podlahy. Obalíte gothaj nebo Junior, na co právě máte prachy, a dovnitř napícháte pár párátek, místo kostiček, a máte parádního kapříka pro socky:-)) ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tady je to přesně naopak než v Dlaždici: Rádoby vtipná společenskokritická pointa stojí za sarou bačkoru, ale ono se to bez ní zcela obejde. O kvalitu se postarala socialistická televize a paní Hůlová (které kameraman neměl to srdce říct, ať si ho nevšímá). Ute a Jan, umělci z Endéer, zpívají hladovějícím a opuštěným. I když ta pointa... možná jsem jen málo dada. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zestárnout není umění. Umění je to snést. Chaunova fascinace ošklivostí a hrůzou dosahuje právě ve Štědrém večeru paní Hůlové svého vrcholu. A není to je závěrečná sekvence, kdy se – snad záměrně – po recitaci básně Jen leťte, holubi v podání Jiřiny Švorcové stará paní oběsí, ale především obrázek z tehdejšího televizního vysílání, plného falešných úsměvů a prázdných frází. Příšerná doba. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama