Grindhouse: Planeta Teror

Výborná brutální oddechovka a naprosto nejpovedenější splatter za poslední dobu... Opravdu, tohle beru jako poctu starým krvákům, romerovkám, splatterům, video nasties atd. Je to prostě jízda, kterou člověk naprosto nemůže brát vážně a jen koukat a bavit se, pokud je zrovna ten typ diváka ... kterému tyto filmy nevadí, právě naopak. Výtvarně naprosto geniálně ztvárněné, nápad se "zaprášeností" filmu je perfektní, role Toma Savinniho, paráda ... Jen bohužel humoru jsem se jaksi nedočkal. S mnoha méně triky, omáčkou, efekty a jednodužším prostředím (opuštěný bar-chata) si vystačili nedávno tvůrci podobného úletu "Krvavá hostina", který mne po pravdě bavil víc, už díky naprosté ujetosti a hlavně alespoň občasnému humoru, který tady na mne jaksi nezapůsobil (a byl zde vůbec?), krom naprosto skvělého Tarantina a jeho hlášek ... Jinak ale "Planeta Teror" naprosto super. (18.02.2008)

V ramci stylu Rodriguez dokazuje, ze v mladosti z kopirovaneho "videl". Lenze tam kde tridsat rokov dozadu podobne B-ckove filmy burali tabu, dnes Rodriguez jednoduchym kopirovanim stylu bez pridania vlastnej hodnoty nema sancu na celovecernej stopazi plne zaujat divakovu pozornost. Nehovoriac o tom, ze to umyslene poskodenie filmovej kopie je vazne stalym opakovanim neskutocne otravne a navyse aj podlo zbabele (smutno prekvapivo aj u Tarantinovej polky) ;-), pretoze NASLEDUJE SPOILER: pre muzske oko potencialne zaujimava scena je ukoncena oznamenim o missing reel. [NY screening] (14.04.2007)

„Pre mňa budeš navždy Palomita." Gratulujem Robertovi Rodriguezovi k tomu, že sa definitívne stal doživotným hračkárom, neschopným rozprávať príbeh. On by možno aj chcel (hoci, ktovie...), no zrazu zbadá nový počítačový efekt a ten má naplno jheo pozornosť a na čosi ako scenár sa v tej chvíli okamžite prestane myslieť, lebo malý Robert sa musí hrajkať, Na rozdiel od talentovaného kamaráta Tarantina (AUTO ZABIJAK) skopíroval štýl, starý desiatky rokov a bez vlastného vkladu (ak teda nerátame to, že si robil hudbu, strih a nosil kávu režisérovi, teda sám sebe). Kým Tarantino dokáže diváka na zadnom sedadle posexovať tak rýchlo, že sa ani necíti byť zneužitý, Rodriguez je na to, aké zábavné kraviny nakrúca (DESPERADO, OD SÚMRAKU DO ÚSVITU), smrteľne vážny. A nie, nerešpektujem tvrdenie, že rozpráva vtip s vážnou tvárou. Občas sa zasmejete (skôr nad „chýbajúcim dielom“ a nad "receptom", než nad stereotypným zrážaním zombies). Občas znechutene odhliadnete od plátna (penis), občas si vypočujete ťažkotonážnu hlášku, uvidíte peknú akčnú scénu (Freddy Rodriguez a nemocničná chodba) a znalcov potešia Michael Biehne a Tom Savini. Rozkošné (ale aj dosť nudné) cvičenie v žánri. Cinematik PN 2007 (08.09.2007)

Rodriguez (i Tarantino) dovedou udělat geniální kombinace stylu, nadhledu, krve, šibeničního humoru.. a stylu. A tendle setsakra hustej (v obou významech toho slova) Rodriguezův guláš sem si užil víc, než všechny Transformery, Simpsonovy, Die Hard 4ky, Spider-many a Piráty dohromady. Pro mne osobně společně s Fontánou Film roku!! P.S. Je normální, aby si člověk bral do kina psa? Protože Fuka přitáhnul dva.... (15.08.2007)

Tam kde Robert Rodriguez ztrácí na svého kolegu po filmařské stránce, nápaditosti, vymazlenosti stylu a vůbec formou celkově, tak paradoxně získává na zábavnosti právě tím, že se narozdíl od Quentina nesnaží z tohoto žánru vytřískat "něco více" než na co má. Tohle je prostě pouze blbé déčko na n-tou, které to o sobě ví a díky nadsázce a střízlivé stopáži zvládá bavit po celou dobu. (14.07.2007)