Hellboy 2: Zlatá armáda

Filmový teoretik Paul Ramaeker přišel s teorií, že druhé díly komiksových adaptací jsou vždy lepší než jejich předchůdci, protože se režisér musí osvědčit u studií, diváků a kritků, franchise musí být ustanovena jako franchise a dvojky jsou vždy osobnější._____ HELLBOY 2: ZLATÁ ARMÁDA nás znovu zavádí do reálného světa lidí (před nimiž žijí v utajení naši hrdinové), pod kterým ale nově existuje svět jiný - svět příšer, s kterými Guillermo del Toro sympatizuje a diváka okouzluje svou bezbřehou fantazií. Del Toro je výtečný stylista, u jehož filmů se dá regulérně dojímat a obsahují přitom spoustu ironie; problém ale vidím v tom, že není dobrý vypravěč, který svede stvořit soudržný filmový fikční svět a jeho filmy jsou si podobné jako vejce vejci. Pokusy o budování mytologie a příprava na budoucí díl plánované trilogie ve vyprávění s tolika tématy, motivy a liniemi ustupuje do pozadí při řešení vztahů mezi jednotlivými monstry (Hellboy+Liz, Abe + elfí princezna, Krauss + Manning...) a dostáváme tak klukovskou (post)pubertální romanci. Což je dobře, protože pokud může existovat komiksová adaptace - romance pro ženy v podobě SUPERMAN SE VRACÍ, proč by HELLBOY 2: ZLATÁ ARMÁDA nemohl být komiksovou adaptací - romancí pro kluky? (Abych dodržel politickou korektnost: na romanci pro gaye v případě X-MEN 2 jsem nezapomněl.)._____ Jsou vystopovatelné i určité trendy v letošní blockbusterové sezóně, a tak se zde setkáváme s hrdinou, který nechce obývat fikční svět (či o tom alespoň pochybuje), ve kterém se nachází (Hellboye nebaví dělat pro utajovanou agenturu, chce vyjít na veřejnost, popř. být s příšerami v podzemí, kde si nepřipadá jako vyděděnec); je konfrontován s médii, která utváří jeho obraz (Hellboy v jedničce neměl rád komiksy o sobě a jeho stopy výskytu na veřejnosti se musely zatajovat, Hellboy ve dvojce se stane mediální osobou a užije si svých "15 minut slávy"); postavy sledují klasické filmy, jimiž se tvůrci inspirovali a které posunují dál vyprávění či ozvláštňují scénu (zatímco v jedničce pubertální Hellboy sledoval klasické animované seriály, ve dvojce přichází na řadu klasické universalácké horrory); stylisticky podvratné "vyšetřovací" scény (ach); okázalý komentář k vlastnímu původu a pozici blockbusteru a výtečná práce s (a)diegetickou hudbou... Jo, je to výborný film, ale špatná adaptace komiksu. Odkaz pre Maria: TOTO nie je komiks na filmovom plátne. Zkus si nejdřív nějaký přečíst. :-) (04.09.2008)

Scénář: Guillermo del Toro .. Takže Del Toro si už vlastní volnou variaci na Pána Prstenů i Harry Pottera natočil - nyní. Jak ovšem dopadne Hobit? Když vezmu v potaz to, jak dopadl Hellboy 2, tak asi nijak slavně (jak nerad tohle připouštím, ale chtě nechtě tohle Hellboy 2 naznačil!). Proto doufám, že nejen se scénářem mu Fran Walsh, Philippa Boyens a Peter Jackson pomohou, ale že se poslední jmenovaný zapojí částečně i do režie. Del Toro totiž (tak dobře) nezvládá dramatizaci, naraci a epičnost a právě tohle bude kniha o cestě tam a zase zpátky zatraceně potřebovat. Pokud totiž nebude chtít být leporelem několika akčních scén a přehlídkou rozličných monster, které na určitých místech cesty potkáme (tak nějak je stavěn Hellboy 2 - nejde o cestu samotnou, ale o pouhé skokové zastávky na ní). Úvodní vycucaná mytologie a Zlatá armáda jsou však slabým kabátkem, naproti tomu svět Středozemě je jiná a jinak fungující káva, takže hůl nad Del Torem zůstává stále jen nalomená. Hellboy 2 se zkrátka nepovedl resp. nedokázal navázat na svého dřívějšího předchůdce, byť v drobných sekvencích se mu alespoň, co se humoru a nadsázky týče, částečně přiblížil. Tah děje a dlouhodobější přidanou hodnotu však postrádá, lépe řečeno nedokázal rozpracovat ty její drobné náznaky. Nic na tom nezmění ani fakt, že má vizuálních nápadů plný rukáv, špičkové "lotrovské" masky, výborného Perlmana v hlavní roli a Elfmanovu hudbu, která mi vůbec neseděla a náboj akce spíše dusila (a to Danny ve Wanted zvládl pravý opak). 60%. (25.08.2008)

„You can suck my ectoplasmic Schwanzstücke!“ Výplody Del Torovy nevyčerpatelné imaginace nemohly z papíru uprchnout do lepšího filmu. Jejich prohánění se touhle akčně-hláškoidní šlehou bez velkých ambicí a s jedinou nezapomenutelnou scénou („Can't Smile without You“) mě až do závěru, slibujícího do budoucna mimochodem velké a smutné věci, neomrzelo. Ať vědomé či nevědomé čerpání z anime a monster filmů s sebou nese příšerky děsivé, vtipné („Nejsem dítě, jsem nádor“) i dojemné (zkáza monumentálního lesního elementála coby symbol devastované přírody). Jedním z ústředních témat je opět režisérovo oblíbené pronikání fantazijního světa do světa reálného a vnímání jednoho druhým. Kladní hrdinové jsou „zlidštěni“ mimo jiné nutností nasadit si mechanické brýle, aby mohli vidět pro běžného smrtelníka neviditelné trolly. Jde-li o nicméně o bližší poznání, je před vizuálním vjemem upřednostňován vjem hmatový, mající blíž k empirické zkušenosti (klíčový dotyk princezny a Abea). Del Toro hned na začátku spouští obrovské mechanické soukolí, aby v závěru vtipně ukázal, že jej (to soukolí) nespustil jenom metaforicky a že bychom ho (toho mexického hobita) během režírování podobných filmů vlastně vůbec neměli brát vážně. Proč taky. 75% Zajímavé komentáře: Gemini, DaViD´82, salahadin, HAL, ScarPoul, C.C.Baxter (11.11.2008)

Velká spokojenost. Tam, kde Temný rytíř útočí vybroušeným scénářem a precizní režiií, vytahuje Hellboy propracovanou fantasy atmosféru, tunu emocí a spoustu sebeparodických scének. Z filmařského hlediska Del Toro Nolana sice netrumfnul, ale přinesl slíbeného hláškujícího hrdinu, který ve volných chvílích mezi řezáním elfů a jejich přisluhovačů řeší vztahové potíže, přičemž je jedno zábavnější než druhé. Navíc je tu fajn linie s Abem, ultimátní prostřední část, která u mě strčila do kapsy začátek i konec a takové množství nápaditých potvor, že by z toho Lucas brečel štěstím. Ač se nemůžu zbavit pocitu, že je dvojka jenom předehrou ke trojce (která přijde bůh ví kdy), bavil jsem se náramně a moje víra v Del Tora se opět posílila. 9/10 (11.08.2008)

Osobně mám raději Hellboye zamilovaného, neodolatelně tápajícho v lásce a bojujícího s nabroušenými tonfami ozbrojeným fašounem, než zamilovaného, s plechovkou piva řešícího naštvanost partnerky a rozdávajícího si to na férovku s elfím kopiníkem. Trochu zbytečného sentimentu, ale zato plus v podobě nové postavy ektoplazmáka, jenž jakoby vypadl z filmu o kapitánu Nemovi. O vtip druhý Hellboy nepřišel, takže ačkoliv mi připadalo, že disponuje menším šmrncem a Perlman nepředvádí znovu tak skvělé sólo, opět jsem se hodně bavil. Mám pro Rudocha prostě slabost... (11.08.2008)