Berlínské spiknutí

Něco mezi Zahraniční aférou, Svědkem pro obžalobu a Charlotte Gray. Samozřejmě nechybí ani Německo v roce nula. Nechte Casablancu spát, chcete-li hovořit o stylu poválečných 40. let a filmech z rozbombardovaného Berlína... Osobně jsem byla k Berlínskému spiknutí velice skeptická z důvodu obsazení, ale nakonec musím uznat, že minimálně Clooney mi dokázal, že není jen hvězdou. Naopak o Maguireovi jsem začala pochybovat. Nicméně to, že je Cate novou Katharine Hepburn se potvrdilo už v Letci. De facto by teď mohla přehrát všechny filmy v jejím stylu a podílet se na přesných kopiích jejích skutečných filmů. Jen více a houšť filmů, které nechávají daleko za sebou označení retro a taví ho v požitek. Jen žasnu nad tím, jak si tu nedokážete ve valné míře užít takové maso. (08.11.2010)

famózne urobené kulisy rozbombardovaného povojnového berlína a postupimu, "feeling" a atmosféra "starých" amerických filmov, noirový šat a vydarená snaha o nostalgické "napodobenie" žánru a dobovej hollywoodskej produkcie, len to na dobrý film nestačí, ani keď tam dáte clooneyho s blanchettovou a okoreníte to psychopatickým maguireom, film je rozvláčny, dalo by sa povedať, že skoro až nezaujímavý a je to iba režisérova "štúdia" istých postupov, ktoré si chcel vyskúšať, žánru, ktorému chcel vzdať hold, no urobil to príliš "interne", než aby to mohlo divákov osloviť a zaujať; (09.04.2012)

Nó tak hlavně, že je film černobílej, aby to navodilo atmosféru, že to nenavodilo drive a napětí na to už sere pes. Nechápu účast prvoligových herců v takovýhle marnosti. Škoda, že nemůžu psát jeden řádek černě a druhý bíle, abych navodil svým komentářem černobílou atmosféru tohoto filmu. Doufám, že příště se vymyslí i barva, která navodí strhující příběh. (14.10.2007)

Především nejde o film, ale o hru s klišé. Soderbergh vytváří záměrně filmově snovou atmosféru města těsně po válce, jak ji známe z Třetího muže. Jenže v něm se vypráví příběh (silný gauner a dva parazitující slaboši), zatímco v The Good German je vyprávění sestaveno ze snůšky provařených frází. Jistě, Casablanca je postavena stejným způsobem, jenže u ní to nebyl záměr, jen se výsledný cocktail podařilo namíchat nezapomenutelným způsobem. Soderbergh připomíná alchymistu, který se podle dávného receptu snaží namíchat elixír věčného života, jenže mu z něho vyšel spíše patok - Blanchett je se svým temným unaveným hlasem spíše směšná (kdo může věřit jejímu "Who knows?"), Clooneymu se ten zamilovaný pitomec špatně věří, na to je pořád chandlerovsky tvrďácký a racionální, jen ten Maguire hraje uvolněně (má taky proč). Kamera je sice výborná, jenže křísit atmosféru starých filmů takto vědecky odměřeně prostě nejde. (26.06.2010)

Tak moc jsem doufal, že se mi i přes nepříznivé recenze a kousavé komentáře bude film líbit. Bohužel se tak nestalo, i u mě film doplatil na nezáživný děj vyprávěný nezajímavými hereckými výkony. Ne, ani Tobey se mi nelíbil. Forma je sice hodně líbivá, ale ne dost. Schindlerově seznamu černobílá slušela, Městu hříchů taky. Tady mi však ani ta barevná stylizace nepřišla nějak obdivuhodná. Celkem zbytečný film - natočit jej barevně, s osobitějším přístupem herců a režiséra, tři hvězdy by byly akorát. Zbývá už tak jen pět chválu na hudební doprovod, kde by jeden nepoznal, že jde o Thomase Newmana. (26.11.2008)