Zodiac

// Ale tak ano, precizní řemeslo spolu s napínavým příběhem chytře rozložené do téměř tří hodin projekce si přímo volá po nějakém tom hlubším zamyšlení, tomu se ale bohužel nakonec tolik nedostává, jelikož stejně jako tehdy během šedesátých a sedmdesátých let, tak i ve filmu a nakonec i při sledování zkrátka uběhne až příliš mnoho promlčeného času, abych došel k nějakému uspokojení z finálního "odhalení". Ať už to bylo překvapivé, či nikoliv, zkrátka jsem z toho nic neměl. Nejen, že jsem čekal, že Zodiac bude mnohem chytřejší, fikanější, kultivovanější, důmyslnější a možná i vzhledově mladší a víc fit (kulhajicí, plešatý a obyčejný mrzák... takovou roli měl dostat někdo, kdo by z ní zvládl vytřískat něco víc "šileného"). Ano, nešlo tu o Zodiaca, šlo o ty muže, kteří se mu snažili přijít na kloub. Ale to mi zkrátka nestačilo. Nicméně dobrá, skvělá režie, přesní herci a velmi napínavá první polovina - 70% (02.12.2012)

Pokud se člověk nenechá odradit některými zdejšími komentáři a přepálenou stopáži, tak rozhodně nebude litovat. Dlouho to vypadá, že film je jen suchým dokumentem. To jsem si myslel i já. Atmosféra však pomalu houstla, a pak přišla závěrečná sekvence, při které jsem nestačil popadat dech. Když se na scéně objevil Jake, tak jsem mu věřil každé slovo. Opravdu to je jedna z jeho nejlepších rolí. (05.02.2010)

Od Zodiaca nečekejte thriller, jde spíš o brilantní kriminálku, která se postupem času láme do psychologické studie posedlosti. Snad poprvé Fincher ani na chvíli neexhibuje, "jen" poctivě a zaníceně vypráví. Fascinovaly mě detaily - sledovat změny oblečení a účesů hrdinů či interiérů v průběhu let je zážitek sám o sobě (a to si takových věcí většinou moc nevšímám). Herecké obsazení je bezchybné (nejvíc se mi líbil Mark Ruffalo jako policista, který se snaží udržet si od případu odstup). Jediná výtka je stran stopáže - víc než dvě a půl hodiny mi přišlo příliš. **** 1/2 (08.06.2007)

Dlouhý, ale ne rozvleklý. Konverzační, ale ne užvaněný. Fincher je génius, který nechává herce dvě a půl hodiny postávat před kamerou a bavit se na jediné téma. Bez jediného režijního excesu, pouze se stylovou atmosférou rozpětí 60. – 80. let a s velmi stroze nasmínaným Zodiacovým řáděním však po celou stopáž drží stálé tempo a divák má nakonec pocit, že největší akcí je kopírování šifrovaných dopisů či psaní Graysmithovi knihy. Vzhledem k předchozí tvorbě se jedná o otočku 180°, ale o to více dokazuje, že paleta režisérových schopností skýtá (do budoucna zvláště) ještě mnohá divácky příjemná překvapení. (21.07.2007)

David Fincher opět v jiném stylu než dříve. Kdy tohle skončí? To je vlastně otázka, na které Zodiac stojí, a o které to celé je. A já osobně si ji kladl poslední tři čtvrtě hodiny filmu. Fincher tentokrát neukočíroval za a) stopáž a za b) formu, nebo spíš žánr. Nové a nové procházení téhož, neustálé dohadování o rukopisech a o věrohodnosti důkazů, neustále ožralý Downey (ani nemusíme moc hrát, co, Bobby?;)), divnější a divnější Jake Gyllenhaal, tohle všechno mě až na pár scén, které to uspávací dusno na chvíli rozbijí (a potěší milovníky starých filmů;)), ke konci už pěkně vytáčelo. Aspoň jsem si částečně užil pocity těch, kdo Zodiaca naháněli a neměli z toho nic kromě žaludečních vředů. A přitom je po celou první půli kvalita hodně vysoko, a tím nemyslím jen v měřítkách celkem drsného krimithrilleru. Fincher parádně šíří do sálu atmosféru sedmdesátých let a využívá řadu rekvizit, které osloví i někoho, kdo tu dobu nepamatuje a s USA má společnou jenom planetu. Taky si neopomene kopnout do společnosti, alespoň tak mi přišly ty telefony do rádia. Z těch mi bylo na blití víc než ze Zodiaca. Mám předtuchu nějakého toho Oscara, a to nejen v "technických" kategoriích, ale to mi nezabrání dát na Finchera slabých 70%. (25.08.2007)