Parfém: Příběh vraha

"Jean-Baptiste prokázal odolnost rezistentní bakterie." A moje reproduktory zase prokázaly, že zvuk s drobnými zaváháními přehrají, ale vůni prostě nepropustí. Zkrátka jsem nic úžasného necítil, takže jsem nedokázal vcítit se do geniálního nosu malého chemika. Spíše jsem mu chtěl kvalitně naprdět do cely a pak ho nechat pořádně protáhnout na mučidlech, aby i parfumerský průmysl pochopil, že musí k vývoji svých produktů hledat jinou cestu než je zabíjení panen. (05.04.2016)

Nemám slov. Vím, že Tom Tykwer je talent, ale žádný z jeho snímků mě ještě takhle neodrovnal a taky jsem vůbec nečekal, že na mě nějaký tak silně zapůsobí už na začátku roku 2007. Původně jsem si myslel, že mě budou rušit třeba vypravěčské monology, ale nekonec se ukázalo, že jen umně zapadnou jako kolečko do stroje režisérova záměru. Vizuální lahůdka, úžasná jízda (kterou ale musí režisér na chvíli zvolnit, jinak by se to nedalo vydržet :-), nečekané emoční a herecké orgie a ty opravdové taky. A divákovi nezbude, než s otevřenou pusou zírat na plátno, i když by chtěl několikrát svou hlavu odvrátit. (19.02.2007)

Vyvoněná záležitost, jejíž kvalitu podtrhává skvělá vizuální stránka. Chvílemi se člověk cítí jako ve snu a to se mi na filmech libí. Putování s vrahem je opravdu úchvátné, takže stopáž nebude takový problém ani pro ty, kterým se zdá nesnesitelná. Na fenomenální, i když lehce perverzní závěr, jen tak nezapomenu. (14.02.2010)

Neverila som, že je možné, aby sa mi dostal do rúk thriler, pri ktorého sledovaní nebudem voči vrahovi pociťovať nenávisť a hnev - ba naopak, chápala som všetky jeho pohnútky a rozhodnutia, hoci boli šialené. Je snáď bežné, aby vrah nebol len neľútostným vrahom, ale len obeťou svojej výnimočnosti? Ako píše Cival, vďaka bohu za to, že Tykwer netočí filmy pre všetkých, no vykročil vlastnou cestou, plnou úžasných kontrastov (špinavý zadaždený Paríž = éterické zmyselné vône, malý, zhrbený, nepodstatný Grennouille = božský dar jeho nevšednej vnímavosti). Umelecké dielo, dokonalé v každom zábere, kedy je Jean-Baptiste otupený svojou ničotnosťou, silné vďaka nádhernej melancholickej hudbe, hereckým výkonom (Whishaw-Rickman-Hoffman) či celkovému atypickému spracovaniu. Ďalší hrdina (podobne, ako môj milovaný Dracula), ktorý nezabíja kvôli neuspokojeným chúťkam masového vraha, ale len pre tajomnú a ľuďmi nepochopiteľnú lásku a vášeň. Kontroverzný záver je priam mystickým, upokojujúcim vyvrcholením, ktoré uvrhlo morálne slabých ľudí do dimenzie vlastnej telesnej neovládateľnosti a skazenosti. Nedokážem pochopiť, ako niekto môže potupiť záverečnú, nadčasovo-umeleckú sekvenciu na bezduché amatérske porno. Znovu sa mi potvrdilo, že 90% ľudskej populácie tvoria radoví diváci, neschopní oceniť myšlienkový presah a "iný Hollywood". To je - pri pohľade na tržby - moje skromné tvrdenie. (29.10.2011)

"Mhmm, nozdry" zaslintal. Proč otvírám Lízinou větou ze Simpsonových? Protože stejně jako Simpsonovy, ani tenhle film nedokážu brát vážně. No a samozřejmě pro to věčné čichání. Musím předeslat, že je mi jasné, že pro některé budu za ignoranta, který není schopný docenit umění, ale je mi to celkem jedno. Parfém je velice působivý film. Je nádherně natočený, má zvrácený smysl pro humor, je naturalistický a konečně má i zajímavý příběh. Dobré tři čtvrtiny filmu buduje úchvatně atmosféru a vše je provedené tak zručně, že s naprosto zavrženíhodným hlavním hrdinou dokážeme i chvílemi sympatizovat. Žel bohu pro mou maličkost konec filmu podkopává nohy tak zásadně, že se přes to nepřenesu a z takřka dokonalého filmu se rázem stává jenom nezapomenutelná kuriozita. Význam závěru chápu, předpokládám, že je přesně takový i v knížce, jeho filmové zpracování je ale doopravdy něco, co mi po dvou hodinách napětí a úzkosti akorát obrátí oči v sloup. (08.08.2012)