Štěstí na dosah

Will Smith hraje slušně, jeho scény se synem jsou výborné a některé momenty jsou, zejména pro táty ve finanční tísni, mimořádně působivé (třeba vystěhování z motelu a noc v metru), přesto jako celek kupodivu zdaleka ne tak silné, jak téma a pověst filmu slibovaly. Místy se "pomalu plynoucí" mění ve "zdlouhavý", některé motivy se zbytečně opakují a spíše než pronášená moudra funguje samotné Garnerovo odhodlání pokračovat navzdory všem ranám osudu. Také on sám zaujme spíše jako otec než snaživý makléřský adept. Pro někoho možná motivační, pro někoho dojímavé, každopádně koukatelné. (23.02.2011)

Will Smith sa rozbieha. Herecky sa zdokonaluje, v akcii bol vždy dobrý, teraz vie zahrať bez problémov slávneho boxera, byť cool, dojať a byť jedna z najvačších hviezd planéty. Najviac mu to sluší so svojim synom, ktorého si prizval do príbehu o tom, že nikdy nie je tak zle, aby bolo ešte horšie, a nikdy nie je tak zle, aby sa mohlo všetko v dobré obrátiť. Treba len skúšať, aj keď je šanca iba jedna ku dvadsať, nikdy neviete. Nechápem, prečo si syna nezobrala k sebe jeho matka. (25.09.2007)

Další imigrant pocítil potřebu vyznat se prostřednictvím filmu ze své lásky k té úžasné zemi, která mu poskytla útočiště. Tentokrát je to Ital Gabriele Muccino a ačkoliv neleze Američanům do jistých partií těla s takovou razancí jako třeba Jim Sheridan s In America, jeho vykřikování „Ameriko, Ameriko, děkuji ti“ je poměrně hlasité a, pokud se nenecháte zcela strhnout dojemností a „pravdivostí“ příběhu, také otravné. Já vůl se strhnout nechal, po cca třiceti minutách jsem zcela vyměknul a dále již nebyl schopen posuzovat story o skoro-houmlesákovy, který nikdy neztrácí naději a víru v Boha, s patřičným odstupem. Will Smith hraje výborně, věříte mu slzy i otcovské rady. Právě scény s jeho filmovým i reálným synkem patří k těm nejdojemnějším. Moudra typu „nikdy nikomu nedovol, aby ti říkal že něco nedokážeš“ v jeho podání překvapivě fungují, i když to jsou patetické bláboly vytržené z reality. Jako vytržený z reality působí navzdory větě „Based on Real Events“ celý film. Někdo bude považovat za dostatečně „krutě realistickou“ samotnou sociální, potažmo existenciální krizi, ale když to porovnáme s tématicky spjatými filmy jiných, převážně evropských režisérů, jeví se Štěstí jako káva natolik přeslazená, že by to některé cukrovkáře mohlo i porazit. Ale jak už jsem napsal, nedokázal jsem odolat a pokud hodnotím „jenom“ třemi hvězdičkami, pak hlavně kvůli množství nudnějších pasáží, které činí (ještě) lidštějšími jednotlivé postavy a příběh nijak významným způsobem neposunují. Při mnohých scénách mi naběhla husí kůže, jak byly krásné. Je to sice krása povrchní a pomíjivá, jenže na ní přece Hollywood stojí. 70% Zajímavé komentáře: POMO, Damiel, Smileface, castor, wipeout, shyster (21.08.2007)

Z bláta do louže a zpět... Tak to je ve zkratce život Chrise Gardnera. Štěstí na dosah má pouze tři nedostatky, ale jsou natolik vážné, že udělaly z potencionálně dobrého filmu trosku, která nemá co nabídnout. Za prvé je tu nadsazená délka stopáže, poté poněkud unylá a v-l-e-k-l-á Mucciniho režie i hlavní postavu příběhu. Will Smith hraje sice tradičně perfektně a jeho postavu mu bez problému uvěříte. Což je, poněkud paradoxně, právě ten největší problém, jelikož tak děsivě nesympatický hlavní hrdina, aby se na filmovém plátně pohledal. Podlézavý, neschopný postarat se o rodinu, vtíravý, otravný, sobecký, hloupý (byť selský rozum mu nechybí). No, prostě typ člověka jakým by každý pohrdal. Během celé stopáže jsem se nemohl zbavit pocitu, že to celé dělá jen a pouze pro sebe a synek se k tomu pouze "náhodně" nachomítl. Když se vezme v úvahu jak moc je to zidealizované oproti skutečnosti, tak mě až zaráží, že o takové osobě někdo opravdu chtěl natočit film. Ovšem pravda je, že je to příběh o přetavení amerického snu ve skutečnost. Což jsme viděli již nespočtukrát a s hrdiny, kterým člověk i mohl konečný úspěch ze srdce přát. Podprůměrný film s výbornými herci a podařenou hudební složkou. Není k nepřežití, ale je totálně zbytečný. (17.08.2007)

To že ten malí klučina je aj v skutočnosti synom Willa Smitha ma napadlo až niekedy v polovici filmu. Herecké korene sa proste nezaprú. Smutný presmutný príbeh otca snažiaceho sa dostať z problémov, pričom však musí spadnúť až na úplné dno. Scénka zo záchodov kde vyhŕknu Willovi prvýkrát slzy ma dostala. (15.08.2008)