Sněhový dort

Ze začátku slušně rozehraná drama s výborným ale trochu odtažitým výkonem Alana Rickmana. Ten si zde zahrál Alexe, muže který se snaží zařídit pohřeb pro dívku, která zemřela když s ní havaroval v autě. Když se jde omluvit její matce Lindě netuší, že je autistka a zdrží se u ní doma déle než by sám chtěl. Celý film je o tom jak se snaží zařídit pohřeb a o sbližování s autistickou ženou. Sice se zde ještě odehrává příběh kdy Alex prožívá milostný vztah s Lindininou sousedkou ale dalo by se říct, že tento příběh zde nehraje větší roli stejně jako naznáky Alexova tajemství spojeného se smrtí jeho syna. Alan Rickam je v roli Alexe velice dobrý a rozhodně se nesnaží nějak přehrávat ostatní herce. To se však nedá říct o autistce v podání Sigourney Weaver, která se snaží o nějaký "velký" výkon ale nezdála se mi moc přesvědčivá. Ale i tak se jedná o zajímavý snímek u kterého jsem občas uvažoval o vyšším hodnocení. Nakonec se však jedná o snímek, který zaujme, neurazí ale rychle se na něj zapomene. (23.09.2008)

Ano, všichni jsme už podobných filmů viděli několik a všechny rozlily podobně milou atmosféru. Ale já tím nejsem rozhodně nejsem znechucen, byť jsem racionalistické hovado...:-) Zejména díky určitým scénám jsem si tenhle malý film zkrátka užil a hercům za výkony jejich (byť až příliš jednoznačných) postav patří uznání. A kapající kdo čeká Civalem avizovaný kapající cukrkandl, nechť ho hledá jinde, např. u tradičních angloamerických romantických komedií. (26.01.2012)

Tenhle nenápadný film s podivným názvem se mi vryl pod kůži. Chladná krása kanadské přírody, životní smolař Alan Rickman a dokonalá autistka Sigourney Weaver. Ve své roli mě naprosto přesvědčila, věřila jsem jí každou minutu. Emoce se na mě valily jedna za druhou a ze všudepřítomného sněhu mě příjemně záblo. Na DVD doporučuju vynechané scény, mnohé z nich bych ve filmu klidně nechala. (06.11.2008)

Scénář: Angela Pell .. Tající Dort dost skřípe, v drobnostech i celku. Snímek je prakticky ve všem neobjevný, nedotažený a nevěrohodný. Měl jsem problém uvěřit mnoha věcem, podáním autismu počínaje, přes havárii až tím, kde vzal Rickman ke konci další auto konče. Možná je divné, že se moje mysl během sledování šťourá v takovýchhle věcech, ale film mi zavdal důvod, být takhle nedůvěřivý už v samé podstatě zápletky. Je totiž celá uměle vykalkulovaná a začíná to už onou hloupou havárií - jak může auto, najíždějící na silnici ze strany, kde v prvním pruhu jezdí auta zleva doprava srazit kamion tak, že zabije spolujezdkyni nárazem do místa kde sedí? 1) Kamion musí jet vlevo!! tj. v protisměru, i když je na silnici dvojitá plná čára. 2) Řidič sraženého auta musí zastavit až na polovině silnici, nikoliv před křižovatkou - OMG, za takové jednání by nedostal ani řidičák, natož vyvázl bez stíhání. Po takovém lapsu po mě chcete, abych ve filmu hledal emoce? Chápu, že je režisér z Británie, kde se vlevo jezdí, ale když film zasadí do Kanady, měl by si tohle pohlídat (snaží se to zamaskovat nepřehledným sestříháním, ale zjevné to je) . Nízké hodnocení však není jen za tohle. Pouze tím byl nastartován trošku kritičtější metr, na jehož stupnici zůstala spousta dalších, třebas i kladnějších momentů jen v nízkých hodnotách. (08.10.2007)

Že Snow Cake místy skřípe? Že nefunguje jako celek? Že ani herecky za moc nestojí? Tak na co jsem to sakra koukala? Já viděla netradiční, emotivní, snad místy i romantické drama o odcizení, nepochopení, samotě a touze po odpuštění. Že je Sigourney Weaver "špatně zahraná" autistka? Kecy! Její postava mě zaujala asi nejvíc - přítomná a přece stále skrytá někde v sněhem zapadaném vnitřním světě. Snow Cake je snově krásný a přitom lidsky krutý. Perfektamundo! (17.08.2009)