Tajemství oceánu

Je pozoruhodné, čeho lze dosáhnout velkým prostříháním dokumentárního cyklu. Vznikne film pro krásu, oslava nám tak vzdáleného a nedostupného světa. Každý záběr uchvátí svým půvabem daného prostředí, nebo zobrazeného zvířete. Každý pohyb je ve složitém procesu synchronizace fascinujícím způsobem života a přežití. Každý tón hudby podkresluje dokonalým způsobem směs obrazu a ladného pohybu. Výsledkem je působivá pocta vzdaná mořským hlubinám a záhadnému životu v nekonečné modři. Ladnost, synchronizovanost, mokrost, lov, půvab, úchvatnost, vznešenost, majestátnost, urozenost, přirozenost, elegance. Je to okázalé a strhující podívaná. Je to svátek pro oči a rozkoš chvění z té působivé podmořské krásy, která nás stále a opakovaně bude uchvacovat a povznášet. (14.10.2012)

Symfonie oceánu. Oceán v obrazech. Epická orchestrální hudba doprovází dokument, který si neklade jiný než estetický cíl. Tím se, i když komentovaný, řadí po bok třeba "Mikrokosmu" nebo "Ptačího světa". Motivy jsou řazeny poměrně volně, přesto při rozlehlosti oceánu trochu zamrzí některé jejich opakování (na sardinkách se hoduje celkem 3x), stejně jako místy snad až příliš patetická hudba, nebo závěrečný, naprosto zbytečný dovětek. Ale to jsou jen malé výtky v porovnání s tím, co za úchvatné podmořské představení film nabízí. Ono také chtít propracovanější scénář, když na některé záběry čekáte měsíce... Mimochodem u mě to vyhráli krabi a kladivouni. (28.03.2007)

Úchvatný dokument, na kterém zamrzí snad jen absence bonusů ve výbavě DVD disku, protože já osobně bych uvítal nějaký ten film o filmu, jak se tohle všechno natáčelo, protože ty záběry? Tak jasné, čisté, barevné a klidné - zajímalo by mne, jak byly kamerou pořízeny... Díky nim vás to totiž do děje vtáhne natolik, že máte pocit, že to vy jste právě teď tím rejnokem, co si při dně oceánu hledá svojí kořist nebo ta malá rybka, co se za noci krčí v poslední skulině korálu, aby zde našla útočiště, než se zase hladinou protáhnou první sluneční paprsky... Prostě se jenom kocháte a v hlavě se nevyhnete filozofické myšlence, že příroda si stejně všechno zařídila po svém už dávno a nejlépe - ať jde o uzpůsobení živočichů danému prostředí (od nejchladnějších koutů po ty nejhlubší) nebo o věčný koloběh potravního řetězce... Společně s hudebním doprovodem se stává z tohoto dílka skutečně pohádková podívaná... P.S. Mariánský příkop vypadá jako hotová brána do pekel... :) (05.08.2010)

Jedná sa o veľmi pozoruhodný dokument, ktorý vás doslova vtiahne do sveta pod morskou hladinou. Dokumentov sa za jeden rok spraví okolo stovky ale len sem tam sa nájde nejaký výnimočný, ktorý s toho radu nejako vyčnieva a umožňuje aj človeku ktorý moc dokumenty nemusí prežiť skvelý zážitok. Fothergillovi a Byattovi sa to podarilo. Deep Blue je pomaly plynúci sled nenaväzujúcich obrázkov, ktoré kupodivu nemajú poučný charakter, pretože Gambonov komentár je naozaj minimálny ale skôr vizuálny. A práve to robí tento inak nezaujímavý dokument zaujímavým. Skrátka sa pozeráte na tie isté veci trocha inak. Hudba dotvára atmosféru a je naozaj kúzelná a očarujúca, miestami veľmi hravá, inde( v temnote oceánu) temná a tak zvyšuje feeling s tohoto dokumentu. Možno jedna jediná výhrada že ukazoval skôr len také obyčajné plynutie pod tou alebo nad tou morskou hladinou čo je škoda, pretože scény - kosatky útočia na tuleňov, kosatky topia veľrybie mláďa, útok na húf rýb, alebo neskutočne krásny epilóg, boli natočené s takou razanciou až som s nich mal zimomriavky o to zamrzí že niektoré miesta sú skrátka hluché. ale na poli dokumentov, najlepšie čo som mal možnosť vidieť (30.11.2008)

Jaký smysl má sledování střihového filmu, jenž se skládá ze záběrů, které jste už všechny viděli? Jaký smysl má sledování dokumentu, v němž zaznívají věty, které jste už všechny slyšeli? Pramalý. Z úcty ke kráse záběrů a Attenboroughovi dám ***, ovšem divákům raději doporučím jeho seriál Modrá planeta, v kterém totéž a víc uvidíte, totéž a víc uslyšíte, zkrátka více se dozvíte. (10.08.2009)