Obsahy(1)
Dokumentární freska Věry Chytilové věnovaná minulosti i současnosti pražské Tróje, oázy na kraji velkoměsta. "Nadace Quido Schwanka - Trója, město v zeleni", jejímž posláním je zachování, obnova a rozvoj bývalé samostatné obce a dnešní zahradní pražské čtvrti, se stala i producentem dokumentárního filmu věnovaného této lokalitě. Realizací snímku pověřila nadace významnou českou režisérku Věru Chytilovou a jejího syna, kameramana Štěpána Kučeru. Vznikla tak dokumentární freska nesoucí typický rukopis autorky, která v Tróji sama více naž třicet let žije. Svérázný průvodce, zdejší rodák pan Knotek, nás zeznámí s minulostí a přítomností malebného místa, jež většina veřejnosti zná hlavně díky zoologické zahradě a nádhernému barokmínu zámku. O tom, že idyla netrvá věčně a je pojmem velmi relativním, vypovídají nejen sekvence o historii Tróje, ale i dramatický závěr filmu poznamenaný katastrofální povodní léta roku 2002. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Krásný, smutný, hluboký, veselý, povahopisný, pitoreskní dokumentární film. Pro mě osobně jeden z nejlepších filmů od Věry Chytilové... ()
Výborný dokument, z nějž Věru Chytilovou cítíme, ale přesto se ona sama stahuje do pozadí a opět nám nepřináší sobě typická témata. Avšak téma dokumentu je jí i tak velice blízké. Snímek má spád, je atraktivně natočený, dozvíte se mnoho zajímavého, okolnosti tomu chtěly, aby na konci neuvěřitelně vygradoval. Vcelku klasický dokument je v podání Chytilové velice zajímavý. ()
Jak mi připadá, že kvalita hraných filmů paní Chytilové má po roce 1989 klesající tendenci, tak její dokumentární tvorba si vysokou kvalitu udržuje stále. Tento dokument je tak působivý, že by našinec chtěl v této čtvri bydlet. Angažování místního "kronikáře" (který sám jako by vypadl z nějakého Hrabala) spojujícího svými postřehy, poznámkami a vzpomínkami celou tu koláž záběrů, byl hodně chytrý tah. Trója se v tomto filmu ukazuje jako mírně ošumělý, pozapomenutý ráj. Obávám se, že to tak dlouho nezůstane, pokud už to není minulost dnes. ()
Trója v proměnách času, to je vyjádření intimního vztahu k pražské čtvrti, výletnímu cíli nejen všech národů pražských, byť se povaha i způsob výletů během času změnil. Neschází tomu ani Chytilové neklidné pohyby obrazu, ani nostalgické vzpomínky a připomínky slavných časů minulosti, ať již o té vinařské, nebo o té kulturní, či o té rybářské a hostinské (nezáměrně k tomu přispěla taktéž sama Chytilová svou filmovou tvorbou). Stará okouzlení a magie jsou sice nenávratně pryč (technologický pokrok zkrátka směřuje k odlišnému způsobu prožívání života), přesto si prý místo uchovalo genius loci. Nakonec se z toho však stane tryzna za nešťastným způsobem léta roku 2002. ()
Skvělý dokument. jakožto obyvatel Bohnic mám k Troji velmi blízko a tohle povídání a ukazování mi mluvilo z duše. Bém fuj, já chci mít v Tróji konec světa. Nebo aspoň tý Prahy. Že si nějakej záprtek horolezeckej chce namastit kapsu a je mu u vítekde, že tím město ztratí svoji tvář... Dneska jsem navíc u trojský lávky potkal pana Knotka, který tím dokumentem provází :) hned jsem si na dokument vzpomněl a ohodnotil. ()
Zajímavosti (1)
- Film byl natočen intuitivně, bez scénáře, což bylo pro filmový tým a nakonec i pro režisérku náročné. (sator)
Reklama