Superdívka

Na začiatok kus histórie: Rok 1583, jedni z prvých Angličanov prichádzajú do Ameriky, aby nakoniec založili nový štát. Rok 1932, na svetlo sveta sa dostáva prvé supermanovské zlo, najskôr z nedostatku národného hrdinu typu Jánošík, Spartacus, Robin Hood či William Tell. Toto zlo dalo zmysel života miliónom nielen americkým panicom. Po komerčnom úspechu tohto zla nasledovalo nespočetne veľa iných manov. Rok 1984, starší a pravdepodobne múdrejši národ sa už nemohol pozerať na to, ako ich niekdajší vydedenci bezducho sledujú obtiahnuté pánske rozkroky v rôznofarebných neoprénoch. Natáčajú pre Ameriku motivačné video s jediným posolstvom: Na svete existujú aj sexi ženy! V rámci lepšieho porozumenia použili námet pôvodného zla. To že film zachraňuje jedine mladá sexi Helen netreba ani spomínať. Typicky rozjačený dievčenský scenár, kedy sa pár pipiek snaží získať genetickú informáciu od najsexi Chuanita, je tak priehľadný a tak nezaujímavý, že zábery na lietajúcu Supergirl-ku by mali rovnaký účinok. Snaha o nadviazanie a pricucnutie sa na zadok pôvodnej predlohe je až otravné. Niesom si istý, či snímok spôsobill nejaký rozruch aj v radoch cieľových divákov, pretože u mňa ako nezainteresovaného do komixovej popkultúry unudil takmer k smrti. 1* za Helen je až-až. (18.01.2012)

Hodně slabé dvě hvězdy, stejně jako u Supermana IV. Zde jsou za pěknou tvářičku Helen Slater a ztvárnění čarodějnice Faye Dunaway. Ta mimochodem musela být stejně jako Peter O´Toole nejspíše zlákána hodně tučným šekem, jelikož jinak si jejich účast na téhle hloupoučké pohádce nedovedu vysvětlit. Kdo by chtěl argumentovat, že je to dětinské kvůli komiksové předloze, pak uráží komiksovou tvorbu. Ne, tohle je prostě selhání tvůrců a producentské rodiny Salkindů, kteří chtěli ještě honem, honem ze supermanova, v té době již zmírajícího, fenoménu vyždímat nějaké prostředky. Za vcelku fungující bych označil s přimhouřenýma očima poslední čtvrtinu filmu. (15.12.2010)

Celý je to pochopitelně stupidní, ale film si je svojí stupidity plně vědom a na žádný velký umění si nehraje - na rozdíl od neméně dementních "moderních" komiksových adaptací. Díky Goldsmithovi všechno skvěle zní, na Helen Slater je (jako vždy - Ruthless People) radost pohledět ve všech třech jejích verzích a čarodějnice dodává/aj potřebnej humor pro případ, že by někdo náhodou pochyboval, jestli tohle někdy někdo zamýšlel vážně. Celkovej dojem jen trochu kazí nepříliš povedený efekty, který místy působí jak něco ze Zakázaný planety. Hodnocení za director's cut verzi. (28.10.2023)

Komiksový film z čias, kedy tvorcom prišlo oukej zobrať notoricky známu postavu a dať jej ako záporáčku nejakú čarodejnicu, ktorá nemá žiaden predobraz v komikse. Nehovoriac o smiešnych hereckých výkonoch, tupom scenáre, ktorý sa viac ako na komiks podobá na generické 80s fantasy a mizerných efektoch. (18.06.2023)

Neskutečně infantilní sračka. Snaha vytřískat další prachy ze supermánie skončila fiaskem, když první film ze zamýšlené paralelní série o Supermanově sestřenici Kaře alias Supergirl vydělal míň než čtvrtý Superman (a to měla SUPERGIRL dvojnásobný rozpočet). Scénář působí jako by ho napsalo šestileté dítě, dialogy příšerné, akce je málo a nestojí za nic, jen ty triky se docela povedly. Na filmovém plátně debutující Helen Slater je krásně naivní (první volbou producentů byla Brooke Shields), ale Christopheru Reeveovi nesahá ani po kolena, Faye Dunaway přehrává jako ďábel a přítomnost Petera O´Toolea (Zaltar! Jeho postava se jmenuje Zaltar, Bože!) v takovém šrotu mě přímo fyzicky bolela (také byl za ni nominován na Zlatou malinu). Ovšem scéna setkání Supergirl se dvěma pobudy, co ji chtějí znásilnit byla výborná. "VÍŠ, JÁ A MůJ KÁMOŠ JSME TAKY NA TAJNÝ MISI. NA TAJNÝ MISI ZA ZÁBAVOU." (22.10.2006)