Tobruk

Rozhodně největší filmové překvapení na domácí půdě za posledních x let. Václav Marhoul nemaže divákovi med kolem huby a válku se nesnaží romantizovat, ani ji využívat jako pozadí k romanci. Dějová linka není téměř žádná, ale tehle epizodický styl vyprávění jsem docela uvítal. Parádní pouštní atmosféru dokresluje minimum hudebního doprovodu, v napínavých scénách se například žádná hudba nevyskytuje. Postavy jsou skvěle zahrané, nečernobílé (za všechny excelentní parchant ve skvělém podání Roberta Nebřenského) a chovají se uvěřitelně. Pár výtek by se také našlo (roztahanost děje), ovšem s přihlédnutím k tématu a k situaci, v jaké se nachází poslední dobou tuzemský film, budu hodnej. 90%. (01.11.2010)

Vizuální stránka i hudba a zvuky bez debat za 1. Herecké výkony bez debat za 1. Osvěžení z toho, že nejde o další válečný velkofilm, kde se jde na věc a s přestávkami se to mydlí až do konečného řešení s dovětkem "účinkuje tisíc tanků Sherman", je taky nepochybně plus. Že naši (pra)dědečkové, kteří vyjeli do světa, aby si to rozdali s největším zlem, jaké svět do té doby poznal, i mimo vzdušné bojiště, si zasloužili důstojnou vzpomínku, to je taky pravda. Že Marhoul toto zadání splnil, a ještě předvedl, že umí udržet lajnu, kterou si předsevzal, i to se cení. Věc má ale ještě jednu stránku, a tou je to, že by to mělo taky něco udělat s divákem - a tím nemyslím obdiv k filmařskému řemeslu, které sleduje na plátně/obrazovce. Divák to má ovšem dost těžké, protože tu je postaven do pozice válečného zpravodaje, který přijede, chvíli pobude, vidí pár výseků ze života v první linii, a zase zmizí. Taky to jde srovnat s válečným kinožurnálem, kdyby byl prostý propagandy a ukazoval ty skutečně "všední" věci "ze života mužstva". Anebo do třetice můžete být v pozici čtenáře nekoherentních deníkových záznamů vojáka, kterého jste vůbec neznali, pokud by si tento nezapisoval svoje niterné pocity a takové ty věci, o kterých deníky z nějakého důvodu (který nechápu) jsou. Máme tu prostě živé obrazy lidí, o kterých nic nevíme, a nic se o nich ani nedozvíme. Jistě, může to být metafora k "fungování" války, může nám to teoreticky dávat větší možnost se s postavou ztotožnit (viz skutečné individuality prostá Bella z Twilightu), ale na mě to nefunguje. Proto dávám 70%. (13.09.2011)

Už dlouho jsem nebyl tak hrdý na vlastní dějiny, stejně jako na české filmaře. Marhoul natočil válečný film bez jakýchkoliv kompromisů a stal se z něj filmař, který už nemusí koukat přes rameno zahraničním kolegům. A asi to největší plus je skutečnost, že Michal Novotný konečně dostal roli, která je nejen dobře napsaná, ale hlavně není navýsost trapná. Navíc u Tobruku můžu spokojeně říct, že podobný film se bude hledat jen těžko. Zapomeňte na jakékoliv žánrové propriety, schémata či strategie. Tyhle berličky Marhoul nepotřebuje. (15.09.2008)

My jsme nějaký divný národ: Neustále škemráme o výjimečný neprovinciální film, který ovšem bude ještě nést známky té naší úžasné českosti, a zároveň nevíme, co si s takovým vymodleným filmem počít, když už se nám ho konečně jednou dostane (vlastně už třikrát, když počítáme i Karamazovy a Normal – máme tu onu vytouženou českou novou novou vlnu, vážení). (27.05.2009)

║Rozpočet CZK 80miliónov║Tržby Celosvetovo $583,874║ Pre mňa veľké sklamanie, absolútne prázdne vykreslenie charakterov postáv okamžite film posiela do neznesiteľnej nudy, kde zachytíte akurát tak niekoľko nadávok a oplzlú pesničku a celkovo dej len málokedy škrkne o niečo pestrejšie a jedine čo dosahuje nejakej tej úrovne je vizuálne poňatie, tento film nemá absolútne čo ponúknuť, po tomto filme sa môže tak maximálne len prášiť z úst. /25%/ (25.04.2009)