Bílá masajka

HA a jde to i bez Pilcherky, viďte? To úvodní trochu nedůvěryhodné okamžité zamilování na první pohled mi sice trvalo chvíli překousnout, ale hlavní hrdince podobných pojašených slečen běhá bohužel po Evropě vícero, takže vlastně proč ne. A dále film probíhal překvapivě docela realisticky, jistě, jazyková stránka, finanční situace Caroly a některá porušování kmenových tradic tak zrovna nevyznívaly, ale komplikovanost vztahu, odlišnost kultur a zvyků rozhodně ano. Povoleným návratům jsem už však věřil méně. Lepší 3* jsou tak akorát. (12.09.2012)

I když tam bylo pár pěkných záběrů a trochu pěkné hudby, nemůžu dát víc než dvě hvězdičky. Ještě nikdy mě neštvala hlavní postava filmu jako Carola tady. Měšťačka si zajede do Keni, kde se zamiluje do svalnatého domorodce a rozhodne se s ním zůstat. Následuje to, o čem ve filmu asi šlo nejvíc a sice ukázání odlišnosti kultur. To se ale děje neuvěřitelně trapným způsobem - Carola se není schopná smířit s faktem, že je v Africe, kde kmen jejího vyvoleného jí syrové maso a žije v chýších z klacků. Při tom je protivná, nechápavá a neuvěřitelně zabedněná. Třeba to byl záměr a film měl taky ukázat, že to byla jenom naivní husička, které muselo dojít, že takhle to prostě nepůjde, ale ty 2 hodiny byly utrpení, které bych po druhé rozhodně nepodstoupil. (22.10.2007)

Já nevím co na tom nechápate ? Prostě se bílá švýcarská holka zamilovala do černýho masaje a nazdar bazar ! Vám se to nikdy nestalo ?? Jasně, ta konfrontace dvou odlišných světů, hodnot a kultur mohla vyznět ještě tvrději, ale i z tohohle musí bejt každýmu jasný o co tu jde, že zamilovanost zaslepuje, ale kvůli tomu přece nebudu nikoho nazývat krávou nebo přemýšlet nad tím, proč se do masaje na první pohled zabouchla. Boha jeho. A vůbec, moc tady nemacharujte, protože jak vás znám, tak na vás by hodil nějakej ten masaj kukadlem a šup, za chvíli by jste mu vlezli do tý chýše stejně jako hlavní hrdinka. Na a o nás klucích ani nemluvím, masajka by se zavlnila a pří zpátečním letu z Keni do Prahy by bylo o boule v katích postárano, viď Malarkey, ty škrtiči jeden :-) (11.08.2009)

Tak knížku jsem četla a jelikož v současné době žiju ve Švýcarsku, tak v době uvedení do kin jsem viděla i několik televizních vystoupení s Corinne Hofmann, s autorkou původní knížky. Všude na mě zapůsobila jako naprosto praštěná a nerealistická osoba, která se po hlavně vrhla do věci, o které jí muselo být předem jasné, jak to dopadne. Přečtení všem doporučuju, zvláště fotky, protože Jacky Ido působil ve filmu vedle skutečného masajského válečníka z knížky jako Schwarzenneger vedle Adriana Brodyho :-) Na filmu samotném vyzdvihávám hudbu a překrásnou výpravu. Keňa musí být krásné místo na dovolenou, ale ne se tam zahrabat, jako to udělala hlavní hrdinka. (13.07.2006)

Skloubit dvě rozdílné kultury není legrace. A v knižní předloze byl (prý) průběh daleko drsnější a tak škoda, že i ve filmovém zpracování zatlačili tvůrci víc na pilu. Tady tak na úplné dno psychických sil Masajka nedopadne, nejde o nic tak dramatického, co by v divácích zanechalo hlubší citový otisk nebo je nenechalo spát. Je to skoro škoda, že se filmaři vydali více dokumentární cestou, protože na hutné napětí tam prostor rozhodně byl. Nicméně mezi jinými německými „skvosty“ jde ještě o celkem slušný počin, který si lehký nadprůměr zaslouží a to převážně díky příběhu. Příběhem setkání dvou kultur je i drama Bez dcerky neodejdu. Alternativa: Not Without My Daughter. (11.04.2010)