Bílá masajka

Stále častěji se tu setkávám s hodnocením mně naprosto nepochopytelném, ať už nízkým či vysokým. Bílá masajka je dle mě jeden z nejlépe natočených filmů co do "opravdovosti" a vytvoření určité atmosféry a v tom mě nezvyklá ani modrá barva na mém oblíbeném čsfd. Nebudu rozebírat zvlášť herce, zvlášť hudbu; všechno mi vyhovovalo, všechno se mi hodilo a zapadalo do sebe. Ovšem jakožto milovník "syrových" lidských a necenzurovaných filmů směle přiznávám, že jsem si po celý film pomlaskávala. Jo, pro mě skvělý film. Nebaví, drásá. A učí. P.s.: považovat hlavní hrdinku za "tupou blondýnu" je ta nejjednodušší věc, kterou může člověk s Bílou masajkou udělat. Aby dospěl k takovému výsledku, nemusí ani moc přemýšlet, nemusí ani moc hodnotit a volit nějaká správná slova, jakými by se nejlépe vyjádřil. Kdo ale z těch, co mají Carolu za "tupou blondýnu" byl v Africe? Kdo z nich zkusil žít jinak než s nohama a vychlazenou dvanáctkou na stole? Kdo z nich udělal něco tak krásně nerozumného a tak krásně přirozeného jako Carola? (Ne, nechci jet do Afriky a nabrknout si tam nějakého chlápka, ale nemůžu považovat Carol za hloupou, a už vůbec ji nemůžu odepřít její sílu a tuhý kořínek!) (06.09.2009)

Uživatelka kiddo má pravdu - tahle ženská má mozek v kalhotkách. A to mi na tomto filmu nejvíc vadilo. Žádný důvod, proč se najednou, jen kvůli jednomu pohledu (holt přeskočila jiskra, že jo) odstěhuje kamsi do buše a bude spát na zemi s někým, koho vlastně nezdá. Ano, vím, o tom důvodu tenhle film není, je to o tam, jak tam lidé žijí a jak se s tím tato žena vypořádá, ok. Ale pořád se nemůžu zbavit pocitu, že to mohlo být mnohem, mnohem lepší. Zkrátit stopáž o půlhodiny, obsadit tam někoho jiného a hlavně přidat postavám trochu věrohodnosti (jasně, africký chlap, vychován jako lovec, jen tak dovolí, aby si ženská dělala, co chtěla, speciálně když ve filmu je řečeno, jak se k nim chovají…) a mohl by to být stejně skvělý film, jako například Vzpomínky na Afriku. Takhle to je jen průměr, na který si za pár dnů sotva vzpomenete. 50 %. (12.09.2011)

Pro mě dost zajímavý film, ale zároveň nějak nedokážu úplně říct, co si o něm myslím. Chápu, že si prostě holka řekla, že chce udělat změnu - a udělala opravdu radikální - ukázání rozdílnosti světů a hlavně to - že opravdu šla do úplně jiného světa, kde prostě existují jiná pravidla - bylo to pro mě náročné k pochopení a hlavně k uchopení. Jako filmový zážitek to není - spíš mi to umožnilo podívat se na svět jiným pohledem a zhodnotit si co mám a nemám já. Není to vysloveně béčkový film, herecké výkony jdou a mě se tedy nejvíc líbilo téma. (12.11.2017)

Tento film mě vcelku zklamal, čekala jsem, že se režisérce podaří, podle mně vcelku zajímavého a netradičního tématu, zhostit daleko lépe. Děj se mi zdál neustále chaotický, přišlo mi, že velká snaha dostat do filmu, co nejvíce toho lze, bylo určitě na škodu, protože divák velice snadno ztrácí přehled a mnoho okamžiků ani zcela nepochopí. Dle mého názoru by zjednodušení děje a vyvarování se dalších vedlejších linií filmu velice prospělo. Obsazení Jackyho Ida do hlavní role Masaje nebyl také zrovna nejlepší tah, zdál se mi ve své roli leckdy velice strnulý. Knižní předloha je podle mě daleko lepší a záživnější... (22.04.2011)

Kdyby u tohoto filmu nebylo připsáno, že je natočen dle skutečné události, skoro bych nevěřila, že by kmen Samburů mezi sebe přijal tak "bezstarostně a skoro bezproblémově" bílou ženu. Je jasné, že ve filmu je vždy více střihů a spousta věcí tak zůstává s otazníky. Na druhou stranu mi film učaroval hereckými výkony a celkovým realistickým až civilním vyzněním. Je pravda, že v případě hlavní hrdinky jsem měla trochu problém s jejím naivním vpádem do života afrického kmene, aniž se za celou dobu svého pobytu mezi Sambury pořádně naučila jejich jazyk a hlouběji pronikla do jejich myšlení. Její snaha zůstat sama sebou i se svým "evropským egoismem" ve společnosti, která ctí jiné hodnoty, mi přišla spíše na škodu celé věci a je jasné, že vše muselo skončit, jak skončilo. A je pravda, že někdy se dají hormony ovládnout trochou selského rozumu, než si začnu něco s jinou kulturou. Myslím si dokonce, že mnohem více kroků na cestě k "feminizaci" učinil její manžel, až se to zdá skoro neuvěřitelné vzhledem k celkovým reáliím. Přesto hodnotím film vysoko, už pro ty rozporuplné pocity, které ve mně vyvolal. Pro zajímavost přikládám odkaz na velmi zajímavou stránku s názvem Svatba Samburů, kde je možno si přečíst více o zvycích tohoto kmene: http://www.nahaafrika.cz/pribehy-z-Afriky/Svatba-kmene-Samburu.html (05.03.2011)