Sunshine

If the sun dies, so do we. Takhle nějak si představuji dokonalý kýč, tj. umělecky bezcenné dílo, pro nové tisíciletí. Boyle nelavíruje mezi uměleckým a brakovým, naopak estetizuje brak a otevřeně se k němu hlásí, ať už závěrečnou, neuvěřitelně působivou hororovou epizodkou, nebo mírně sentimentálním závěrem._____ Ve vyprávění rozestavuje postavy, které dobře známe z jiných filmů, a tak se neobtěžuje s jejich představováním, protože zde stejnak slouží k několika GENIÁLNÍM scénám, jež chci vidět znovu a znovu, nejlépe hned ("Kanedo, co vidíš", sen o Slunci, umrznutí, nahození počítače, úsvit...)._____ Neuvěřitelně stylový a sofistikovaný film, jemuž se ten rozpočet (25 mil. liber) nechce při nejlepší vůli věřit, který snad získá nominaci na Oscara za triky a Oscara za zvukové efekty. Navíc Boyle inscenuje proces zírání do Slunce jakožto proces percepce (filmového-uměleckého) díla a umně si s touto myšlenkou pohrává._____ Vyjma nevhodně zvolené písně při náběhu záv. titulek nemám co vytknout, jeden z nej. filmů roku 2007. A Cillian Murphy je další z nepočetné řady mužů, s kterými bych byl ochoten založit znovu lidstvo, kdyby to bylo fyziognomicky a geneticky možné. :-) (02.06.2007)

Co je vlastně Boylův Sunshine? Vizuální vesmírná esej? Realistické drama z kosmu? Katastrofický film? Survival horor? Pohříchu odevšeho trochu. První část filmu dovedně vykresluje atmosféru vesmírné lodi, která se řítí vstříc úkolu fatální důležitosti, vztahy mezi posádkou, houstnoucí atmosféru, morální dilemata i napínavé epizody ze života astronauta. V některých aspektech jakoby Boyle usiloval o hi-tech verzi Vesmírné odysei 2001 při zachování svých klasických režijních atributů. Křečovitého střihu. Expresivního herectví v detailu. Výrazné zvukové stopy. Kupovidu tahle dějem nijak nesvázaná část funguje moc pěkně, výtvarná stránka je perfektní, atmosféra pohlcující a některé sekvence (oprava poškozených panelů) mají dobře vygradované napětí. Kombinace syrového dramatu, spektakulárního vizuálna a trochy myšlenek vytváří podmanivý celek, který se bohužel zhruba v polovině stopáže ocitne před kardinální otázkou... co dál? Ke Slunci daleko, vrstvení problémů na dějovou linku nevydá... a tak se Sunshine přelamuje do velice laciného pseudo-hororově-akčního vyvražďováku, v němž hraje prim otravné přehrávání, zmatené střihání (které absolutně ztrácí řád z počátku filmu) a ementálová logika. Tedy místo aby Sunshine na atraktivitě získal, povážlivě ji ztrácí a stává se nesnesitelně přeplácanou koláží nesourodých obrazů a samoúčelných scén. Závěr, který by za jiných okolností vyzněl, prošumí jaksi do ztracena. Alespoň já jsem si z kinosálu odnesl na jazyku pachuť technicky skvělého, ale dějově naprosto zmršeného sci-fi, které je v první části inteligentní, v části druhé povážlivě nablblé. Je jako ten hvězdný prach. Dotknete se a tvar se rozletí na malé částečky. Škoda, tři body za skvělou atmosféru úvodu, výtvarné řešení a moc pěknou zvukovou stopu. Ano, srovnání s Horizontem události je věru na místě. Včetně způsobu, jakým se film dokáže přeměnit ze záživného v přihlouplý, bohužel. (12.04.2007)

Danny Boyle v úporném souboji s mimořádně podivným Garlandovým scénářem, mizivým rozpočtem a zápletkou, která na první pohled připomíná Jádro, na druhý Kouli a na třetí Horizont události. A přesto podle mě vyhrál. Odzbrojující audiovizuální stránka, v podstatě bezchybný herecký ansámbl a příběh vystavěný tak, že se jednu chvíli topíte v přesahu a druhou podezřívavě bádáte nad tím, jestli je to pořád ještě thriller nebo béčková akční sci-fi. A Boyle neustoupí ani na vteřinu a pořád to do vás šije s neuvěřitelným odhodláním... do poslední kapky krve, do posledního dechu a posledního záběru. Neuvěřitelné dílo plné kontrastů, úžasné atmosféry a neuchopitelného kouzla, které se začne rozptylovat do nenávratna až v samotném závěru. Trochu škoda té zkratkovité katarze, ale i tak za plný počet. Nehledejte dokonalost, hledejte tvůrčí přístup a poctivou filmařinu. Sunshine má obojího na rozdávání (90%) (15.03.2007)

Vemte 1 kg Jádra a nakrájejte ho na plátky. Na každý plátek jádra přidejte sušenou lysohlávku a nechte cca 1 hodinu opékat na prudkém slunečním světle. Po hodině to podlijte vývarem z Vetřelce a na mírném ohni vařte dalších cca 30 minut. Na závěr ještě přidejte polévkovou lžíci Armabetonu. Jako příloha se výborně hodí parta nevýrazných herců, několik povedených triků a solidní muzika... No mně tahle kombinace teda moc nechutnala. Hodně slabý 2 hvězdy. Danny Boyle je pro mě režisér, co natočil Trainspotting a pak několik úplně zbytečnejch filmů. (29.08.2011)

Co na tom, že dle odborného tisku je ´Sunshine´ sci-fi s největším počtem vědeckých a technických nesmyslů za poslední roky. Nesmírně sugestivní režie Dannyho Boylea přebije každý dějový lapsus. Ať jde o scénu nastavování slunečního filtru, opravu ochranných panelů, či působivý přelet siluety Merkuru na pozadí rozžhaveného slunečního kotouče, Boyleovi se ve mě podařilo probudit to, co jem naposledy zažil u Zemeckisova ´Kontaktu´ - okouzlení a fascinace vesmírem. A překvapivě ani ten zabijácký "zombík" v závěru, jehož existenci ve filmu tady většina tak kritizuje, mi vůbec nevadil. Naopak se svojí "rolí" samozvaného boha filmu dodal dráždivý mysteriózní rozměr. Nutno vidět pokud možno v kině, tohle je audiovizuální žranice určená pro velké plátno. (05.09.2007)