Černá kniha

Druhá světová válka zase trochu jinýma očima, trochu z jiného pohledu a hlavně trochu jinak natočená, než jsme tak nějak všichni zvyklí. Černá kniha je dvou a půl hodinový příběh ženy, která si za války prožila svoje a rozhodně sen a to nechá koukat. Paul Verhoeven natočil efektivní podívanou do válkou opředené Evropy a je to na ní hodně znát. Ta zaneřáděná Evropa nácky je hodně znát a k tomu dopomáhá solidní atmosféra, ale na konci filmu jsem z toho měl tak zvláštní pocit, že jsem si z toho filmu nic neodnesl. Je to vlastně příběh špionky, ale průběh filmu naznačuje právě tak nějak normálně, jak bych asi čekal a nic mě tam nedokáže překvapit. Natočené je to rozhodně pěkně, a Carice van Houten je solidní kost, která s náckem dokáže udělat divy, ale prostě mi tam chybělo něco, čím bych si tento film nadosmrti zapamatoval. To zpracování, ty kulisy, to je všecko opravdu fantastické, co do efektivnosti filmu se týče, ale nemůžu si pomoci, ten film měl rozhodně na víc. Tak nějak se snažil přijít s něčím novým, a vlastně mi ukázal to všecko, co jsem už měl možnost někde vidět, nebo ne vidět, ale ten příběh se žádnou zvláštností nezkrášluje, a to mě trošičku zamzrelo. Dvě a půl hodiny koukám na něco, přičemž vlastně v průběhu filmu tuším, že to tak dopadne a nakonec to všecko tak nějak dopadne. Na pět hvězdiček bych v tom musel vidět něco šokujícího, a to mi v tomto filmu chybělo. (18.09.2008)

Protinacistický odboj v Nizozemí na způsob Hurvajze Verhoevena.. Krvavě rozstřílená těla, rozšmelcované hlavy, barvení na blond všude, prsa Carice van Houten v záběru častějc než zdvižené pravice, strohé zamyšlení se nad relativitou morálky v časech válečného běsnění a jedna černá kniha uprostřed červené knihovny. Nejdražší a komerčně nejúspěšnější snímek země tulipánů je sice vizuálně opulentní, ale po emoční stránce působí velmi často uměle a nuceně melodramaticky. Když úchylný vévoda masa a krve chce, umí brak vysvětit mnohem efektněji.. (12.01.2017)

Celkově velmi zajímavá tvorba Paula Verhoevena má teď kromě excentrické Hvězdné pěchoty další klenot. Černá kniha je (na Verhoevenovy poměry) civilním válečným dramatem, ve které je místo jak pro poutavé lidské osudy, tak pro dramatické přestřelky. Je nesmírně zajimavé, nakolik je příběh emocionálně odtažitý - Verhoeven se nesnaží ždímat z diváů city ani ve chvílích, kdy byste řekli že to ani jinak nejde. Odstup od postav a absolutní nadhled nad nimi ovšem v žádném případě nevyvolává nezájem a navíc je v důsledcích vlastně potřebný, neb tak více vyniká jedno z hlavních témat - konfrontace zažitých představ o morálce a etice s krutou realitou. Verhoeven oživuje jinak typicky evropský film o vlastní trademarky - násilí, erotiku, či pohrávání si se zažitými schématy a jejich převracení (za mřížemi jsou týráni nacisté, německý kapitán je sympatický lidumil ). Silný zážitek navíc podporuje skvělé vizuální zpracování (typickou druhoválečnou vybledlost nahradily syté barvy) a křehce sympatická Carice van Houten v roli Rachel. 100% (24.09.2007)

Několik vyloženě perfektních scén (např. krátký pobyt Rachel v base nebo její duet s vrahem její rodiny) bohužel nestačí přebít za vlasy přitažený překombinovaný děj se zvraty jak z telenovely. Pokud nejste fimoví zelenáči, hlavní zdrádce je jasný pochvilce a jeho konec je vyloženě amatérský. Na vážnou výpověď o konci války v Holandsku zkrátka příliš naivně dobrodružné, nadto většina akčních scén je poněkud nepřesvědčivá (z deseti samopalů střílí na člověka u zdi a ve zdi není jediná stopa po střele apod.). Na druhou stranu rozhodně zajímavý pohled na odbojové hnutí, který stojí za vidění už pro celkem zajímavě napsané postavy a jejich charaktery. Škoda, rozhodně to mělo na víc. (03.06.2007)

Konečně zase film, který se nesnaží být dokonalou rekonstrukcí válečných událostí, ale přináší svěží a svižný pohled na odboj v 2. světové. Jenže i tak je film sám o sobě překvapivě docela nudný a suchý, jediné co jej drží vysoko nad průměrem je výkon, vizáž a postava Carice van Houten, naprosto neodolatelné a nevšedně krásné to dámy! (25.04.2009)