Černá kniha

Nemůžu říct, že by mě Černá kniha nudila, prostě jsem se s filmovým viděním Paula Verhoevena naprosto minul. Od podobného snímku čekám realismus, hodnověrnost, syrovost a autentičnost. Verhoeven nabízí přesný opak, tohle je čistokrevná hollywoodština na hony vzdálená realitě, za kterou by se nemuselo stydět žádné studio z tzv. Majors. Verhoeven, jak je jeho zvykem, nabízí skvělý vizuál, pohledné ženy, u kterých se nebojí odhalit víc z jejich křivek, a zároveň nabízí vášně, intriky, spiknutí a kvaziválečné scény, jak je u takových stylizovaných hollywoodských produkcí zvykem u válečných melodramatů. Je to umělé, vykonstruované a v některých momentech obrazem i dialogy opravdu hloupé. Kdo chce ale podívanou, má ji mít. Pro mě Černá kniha představuje dokonalý protipól např. našeho výborného válečného snímku Smrt si říká Engelchen. Ten ode mě dostal spolehlivých 5*, Verhoevenovi nadělím pouhé dvě. Celkový dojem: 45 %. (05.05.2011)

Scénář: Gerard Soeteman, Paul Verhoeven .. Verhoeven se (zase) vyžívá v pěkných prasečinkách. Nejenom sexuální scény s nimiž si umí vyhrát jako malé dítě, ale také v naturalistických ohavnostech a zvěrstvech poblázněného davu, který vykonává posměšnou odplatu svému válečnému nepříteli (sprcha výkalů je opravdu nechutná). Mimo toho se bez debat jedná o výborné válečné drama Holandského střihu, zobrazující tamní boj s okupanty i kolaboraci za účelem vlastního obohacení se a z toho plynoucích důsledků. Díky režii dosti pestrá a výživná podívaná, plná již zmíněných nej(h)různějších hrátek s divákem. Ve zpracování není výrazná chyba, hudba ladí s obrazem a herecký ansábl bez výhrad zapadá. Á propos originalita - jak chcete být originální, když se jedná do určité míry o historickou rekonstrukci s konkrétním příběhem. Myslím, že o této válce ví snad každý něco a také už něco viděl, takže události prostě budou známé nebo povědomé asi každému. Tady bych problém určitě nehledal. Navíc je to podané poutavě a rozhodně Černá kniha nespadá pod rámec širších standardů. Mám zkrátka tohle téma druhé světové války hodně rád a každý takový film, když je všestranně zvládnutý, mi udělá velkou radost. (07.05.2007)

Černá kniha je splněným snem pro všechny Verhoevenovy fanoušky, protože to není jenom "velké zúčtování s národní minulostí ala Tmavomodrý svět", ale i zúčtování s vlastními tématy a opakujícími se motivy._____ Kýčovitý úvod a závěr ustavuje postavu vypravěče, jehož přizpůsobené vzpomínky sledujeme převážnou stopáž snímku, a tak se zde mísí americký okázalý způsob vyprávění a evropským subitlnějším, fyzické a u Verhoevena skutečně bolavé násilí s estetizací. Verhoeven je pevně v kramflecích, nejdříve ustanoví žánrový model, aby ho detailem jako z laciného béčka naboural (scéna na lodi s detailem tváře jednoho z gestapáků apod.)._____ Neodpustí si četné náboženské reference (úvodních deset minut s Židovkou čtoucí Bibli, tvrzení o nutnosti být křesťan za druhé světové války ad.) a autocitace v hyperbolizované podobě ("zkoumání" výkalů a hrátky s ohanbí jako v Turks Fruit, úmrtí nebožsky hříšné postavy s pádem mrtvého těla do vody jako v RoboCopovi...), nechybí politicky zakuklená paralela s oglosováním snad každého nějak výrazného režimu minulého století (má oblíbená je hláška o kapitalismu) a geniální pohrávání si s fanouškovským očekáváním (tak ukáźe už Paul v mainstreamovém filmu ten penis v erekci, nebo si z nás jenom střílí - co to je pod tou peřinou?)._____ Možná ve výsledku nejlepší Verhoeven, skvěle odvyprávěný, fascinující od první do poslední minuty, s Carice van Houtenovou, která má charizma Audrey Hepburnové a sex-appeal Grety Garbo. Paul Verhoeven je Bůh, Černá kniha je boží a Rob Roy je kout._____ P.S.: Na projekci v rámci Ozvěn Febiofestu byla přítomna cca. 80-letá stará paní, která překvapivě vydržela až do konce, po čas závěrečných titulků zůstala sedět a byla z Černé knihy zjevně unešena. A pak že Verhoeven je jen pro mladý. :-) (07.04.2007)

Válečný film v akčním podání, no nakonec proč ne, když to funguje. Herci byli skvělí, Carice van Houten velmi zajímavá, děj odsýpal, takže ani dlouhá stopáž vůbec nevadila. Ti zlí nakonec nebyli třeba ani tak špatní a ti dobří zase pěkní hajzlové. Trošku mi kazilo dojem jen to, že jsem se o hlavní hrdinku nemusela bát, protože hned od začátku víme, že ona všechno přežila. (08.08.2007)

Druhá světová trochu jinak, Paul Verhoeven přehlíží globální vliv a důsledky války a zaměřuje se na komorní příběh skupinky lidí v odboji očima jedné židovské dívky. Komorní však pouze co do velkoleposti děje, vyprávění zůstává okázalé, režisérská ruka je stabilní a vyrovnaná, výprava věrohodná, mizanscény bohaté, barvy syté a celkově film působí vyspělým dojmem a místy má feeling o 10-15 let starší kinematografie. Děj není ani lineární, ani překombinovaný, je zamotaný tak akorát a líbí se mi, že se nevymezuje jen válečnou dobou a že v žádném momentu není emocionálně podbízivý. Přesto ale Černá kniha nemá úplně dokonalý náboj nezapomenutelnosti... 9/10 (21.02.2009)