Bez dcerky neodejdu

Asi si přečtu knihu. a to zejména proto, že námět snímku mě docela zaujal. Zpracování však celý dojem dost pokazilo. Dost předvídatelné, trochu kýčovité (americká vlajka - to bylo na zabití autora), příšerně jednostranné. Chápu, že se takové věci dějí a věřím tomu, ale chtěl bych to slyšet (číst) z úst (pera) člověka, který to skutečně zažil a ne od holywoodských všeumělců, kteří si podle mého se závažným tématem neporadili správným způsobem. Takže kniha je jasná volba a po jejím přečtení možná hodnocení doplním. (03.09.2012)

Při hodnocení tohoto filmu máte na výběr - buď jej přijmete jako názornou "učební" pomůcku pro slečny, které ve víru hormonálního ohňostroje jménem zamilovanost úplně vypnou mozek a uvěří, že láska nejen přenáší hory, ale také mizíkuje tisícileté kulturní standardy (pro nás odlišnosti), které byly jejich děsně milovaným očarujúcim princom s uhrančivýma očima vštěpovány na každém kroku už od nejútlejšího dětství, a pak se děsně diví... Z tohoto hlediska je Bez Dcerky Neodejdu vynikajícím snímkem, neboť je vyprávěn právě z pohledu té "oklamané a zklamané" západní ženy. Druhá možnost je vnímat tento filmový počin jako odporné xenofobní dílo napadající hodnoty, které jsou pro "druhou stranu" stejně důležité jako dýchání. A to je něco, s čím se nelze ztotožnit, když jsme přece tak hrozně demokratičtí a tolerantní ;) I s tímto pohledem je třeba souhlasit, protože příběh skutečně je vyprávěn jen a pouze z pohledu západní ženy, která navíc něčemu jako náboženství moc nedala ani ve své rodné zemi, a tak nemůže pochopit, co "to" všechno pro rodinu jejího (milovaného) muže znamená. I vzhledem k současné situaci ve světě by přesně takovémuhle tématu slušela forma dvojfilmu, jehož jednu část by vyprávěla Ona, a druhou On. Něco podobného se spáchalo tuším ve Francii v šedesátých letech ohledně rozvodu manželství a práva rodičů na styk s dětmi, bohužel si ani za zlaté nečisté zvíře nemůžu vzpomenout, kdo byl autorem a jak se to jmenovalo:P Každopádně jakožto právnický začátečník, zajímající se velmi, velmi, velmi, především o rodinné právo, zhodnotím Not Without My Daughter z prvního z výše uvedených pohledů - proto dávám 80%, ačkoliv žádných excelentních hereckých výkonů se tu divák nedočká. (10.05.2009)

Dobře si vzpomínám, jak mi někdy kolem patnáctého roku maminka zatrhla nápadníka od džihádistů, a místo vysvětlení mi dala přečíst knihu Bez dcerky neodejdu. Trvale mě tím odradila nejen od příliš kontaktních multi-kulti kamarádů, ale i od snění o snědých cizincích s mandlovýma očima. Film lze hodnotit ze dvou úhlů: pokud jej člověk vnímá jako ilustraci knižní předlohy, jde o dobrou práci. Bez její znalosti ale vyvstává jeden zásadní nedostatek, a to je totální plochost charakterů – oproti knize jsou postavy zcela černobílé a jediným náznakem vývoje je to, že zlí jsou chvílemi ještě horší. A to je na příběh podle skutečných událostí dost málo. (24.02.2014)

Přesně jak říká StarsFan. Film tohoto typu nemůže být nezaujatý. Navíc bohužel je to pravdivá situace a i v dnešní době závažná. Film je natočený napínavě a donutí člověka uvažovat, jak by se asi zachoval on. Rozhodně se dala ale zlepšit kamera. Vím, že film podle knižní předlohy se většinou vyhne kritice samotného děje, ale poté, co jsem knihu četla, musím říct, že se své předlohy opravdu držel. (16.03.2009)

Strhující příběh o tom, že né všude ve světě mají ženy stejná práva jako muži. Tento film se mi zdál jako zajímavé nahlédnutí do života lidí v arabském světě, kde se dějí věci a zvyky, o kterých my nemáme možnost obvykle tolik vědět. Za vyzdvihnutí stojí určitě výkon Sally Field. Snímek je podle mě velmi dobrá knžiní adaptace, která si zachovává svou původní syrovost. (22.04.2011)