Kdo je tady ředitel?

Velice natěšen na film, nadopován energy drinkem abych neusnul, zalehnuvší na postel… A po 20 minutách jsem byl tuhej. Pak se probudil, dal panáka vodky, opět sednul k filmu a po chvíli to vzdal. Pořád a pořád se jen mluví, pořád a pořád, jen a jen nuda a nuda, je neuvěřitelné, co je tohle za paskvil. Tohle opravdu není komedie, ne a ne a ne, není! Vypínám v půlce, nehodlám to nikdy dokoukat. (12.07.2011)

U von Triera naštěstí nehrozilo, že by natočil „normální“ komedii. Absurdní nápad roztáčí humorné situace v jedné IT firmě. Vypadá to jako laciná televizní inscenace v duchu manifestu Dogma s občasným komentářem režiséra jak z Království. Chvílemi jsem se u toho bavil, jindy to bylo spíš smutné, ale rozhodně je to pozoruhodný filmeček (na který se skládali producenti z osmi zemí). A nejvíc mě nakonec bavil Fridrik Thór Fridriksson v roli islandského obchodnníka (70%). (20.06.2010)

Podivínská podívaná. Svět, který se řídí pravidly, ze kterých je mi na zvracení - přetvářka a lži. Proti tomu - struktura narušovaná postavou svébytného komika, žijícího pod vlivem italského absurdního dramatika... Trier mne zase dostal, zase jsem naletěl jeho režijním fíglům... Chvíli jsem křenil, popadal za břicho a hned na to se mi otáčel žaludek do všech stran... (29.11.2007)

Intelektuálská hříčka s velmi osobitým humorem, která se nebude líbit každému. 1) Zvláštní film. Když si odmyslím podivnou až surrealistickou atmosféru, řízlou stejně podivným humorem, o němž netuším, jestli je dánský, skandinávský nebo trierovský (když už si to režisér i sám napsal) a nepřihlédnu k formalistickým hříčkám s kamerou, pak nevím, co mi vlastně zbyde._____ 2) Abych našel cestu ven z tohoto trierovského světa za zrcadlem (nebo snad za kopírkou), pomohu si při hodnocení základními otázkami. Chci tento film vidět znovu? Nechci. Bavil jsem se? Moc ne, i když některé okamžiky (ječící pracovnice u kopírky, nerudný Islanďan, schůzka na kolotoči nebo objímání se) jsou pozoruhodné a není jich málo._____ 3) Teď možná promluvím jako kulturní barbar, ale celý film mi připomínal zfilmovanou rozhlasovou hru, kdy režisér - amatér neví a netuší, co dělat s kamerou, a tak si zkouší různé pohledy a úhly. Vím, že to tak není, ale pocit televizní inscenace mám hluboko v sobě._____ 4) Celkově mě tato intelektuálská hříčka příliš neoslovila. Tím nijak nesnižuji její osobitost a svéráznost. (14.02.2009)

Koukám na to zase po třech letech podruhé. Prý komedie. Kdo je tady režisér? Tohle Larsovi nevyšlo. Banda lidí s pestrou škálou psychických narušení po celou dobu tonoucích v záplavě vlastní trapnosti. Nemůžeš čekat, že to spasí jedna tříkomorová blondýna a „pan Extröm“ z Islandu, když to není ani trochu vtipné. Omluva přijata. (20.02.2012)