Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film připomene Kaurismäkiho způsob natáčení, kdy se vypravěč na všechno dění před sebou dívá s nehybnou tváří. V průběhu líčení se ukazuje, že propast mezi dříčskou uklízečkou a její tiše vzdorující dcerou vůbec není tak hluboká, jak se na první pohled zdá. Matka čistí v metru toalety a dcera chce být módní návrhářkou, ale vnitřně jsou jedna druhé bližší, než si obě dovedou představit. Violu (Júlia Nyakó), jež žije poklidně s dcerou Angelou (Izabella Hegyi), poprvé spatříme, právě když na setkání klubu „Ztracená a nalezená srdce“ jemně odmítá svého nápadníka. S nenucenou soustředěností se film stejně tak věnuje Angele a její snaze proniknout do světa módy. Zájem režisérky Ágnes Kocsisové a spoluscenáristky Andrey Robertiové se natolik zjevně upíná k excentrickým rituálům matky a dcery, že film diváka pohltí stejně tak, jako hrdinky pohlcuje jejich nasměrovaný život. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (3)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Drama matky a dcery s téměř nulovou vzájemnou komunikací je vizuálně zajímavě stylizované, skvěle natočené a obě herečky předvádějí parádní výkony. ()

Mulosz odpad!

všechny recenze uživatele

Chtel bych timto vazene pani reziserce, ze srdce "podekovat" za to nejvetsi trapeni, ktere mi za cely 41. MFF KV pripravila. Natesen na jisty zpusob odkazu na Kaurismäkiho jsem plny ocekavani tento film zhledl a na jeho konci jsem byl ne zklamany, nybrz uprimne nastvany. O co vice byl tento pokus odvazny nebo spise troufaly, minimalne dvakrat tolik vypovida o velke nevyzralosti madarske reziserky. S Kaurismäkim mel jeji snimek pramalo spolecneho. Do oci bijici rozdily spocivaji zejmena: 1) V autorove sebereflexi a empatie s divakem - Kaurismäki ,vedom si sveho osobiteho a pro divaka trochu narocnejsiho stylu, zkracuje sve filmy na stopaz nezbytne nutnou, malokdy prekroci 70 minut. Vrazedne temer dve hodiny se v tomto pripade staly muky, kdy minuta v hledisti rozhoduje, ale behem niz se na platne nic nestane. 2) V humoru - v Kaurismäkiho filmech nenasilne a polovazne cisi z kazde situace a je nezbytnym korenim vypraveni. V Cerstvem vzduchu jsem ho marne hledal, i kdyz pokusy byly (scena v kostele, ha ha). 3) V postavach. Finovy postavy jsou typy kazdym coulem, maji svuj potrebny zjev a projev, jez jsou motivaci pro cele vypraveni. Agnes Kocsis obsadila do filmu dve naprosto nudne zenske, kterych by si clovek na ulici nevsiml a ktere mohly byt nahrazeny kymkoliv, kdo byl zrovna kolem. Rovnez "dekuji" autorce za "skvely" napad s barevnym ladenim mizansceny do cervena (Kieślowski mozna in memoriam trochu skyta) a vzkazuji timto, ze to byl dost laciny trik, jak odpoutat pozornost od slaboty filmu jako takoveho. Netusim, z jakeho duvodu se zalibil tomu afektovanemu exhibicionistovi (mam tim na mysli kritika Variety Eddieho Cockrella), ze byl vybran do prestizni sekce "Critics´ Choice", zaroven ale neni v tomto pripade potreba po tom patrat. Dulezite je, co bylo k videni na platne, a to bylo tak akorat na petku do zakovske knizky. Tento film musel kazdeho soudneho divaka s minimalnim prehledem o soucasnem evropskem filmu urazit. ()

Reklama

Reklama