Reklama

Reklama

Lidé při práci

(festivalový název)
  • Írán Kargaran mashghoole karand (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Podle námětu Abbase Kiarostamiho vznikla komedie o čtveřici dobře situovaných mužů středního věku, které cestou z lyžařského výletu zaujme velký, štíhlý, osamělý balvan na odpočívadle horské silničky. Z kratochvilného, navenek snadno proveditelného nápadu – povalit ho, nebo s ním alespoň pohnout – se rychle stává posedlost. Zprvu primitivní snahy přerůstají ve stále rafinovanější způsoby: lidské síly doplní osel zabavený pastevci, nastupuje moderní technika… Jak míjí den, na místo přibývají další osoby – kolemjdoucí, z města přivolané manželky, přátelé. Úkol se ocitá mimo síly a nakonec i úhel pohledu zúčastněných: zatímco skála dál stojí nepohnutě na svém místě, mezilidské vztahy podléhají stravující korozi… Vyprávění odehrávající se v průběhu jediného dne vyniká rafinovanou prostotou, příznačnou pro nejlepší současné íránské snímky. Realistické dialogy kontrastují s přítomností „nadčasového“ vysokohorského panoramatu a s tajemnou nedotknutelností skály, která může být stejně tak metaforou patriarchální společnosti jako středobodem politické alegorie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (5)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Íránští tvůrci v čele s Abbasem Kiarostamim, který zde figuruje jako autor námětu a spoluscénárista, dokážou z banálního námětu vykřesat z fascinující podívanou. V tomto případě to však pro mě platilo jen napůl. Prvních 25 minut mě naprosto uhranulo jedinečnou civilní atmosférou včetně hereckých výkonů, odloučeného prostředí u staré silnice a rovněž nebývalým humorem. Pak se do cesty připlete ženská s moderním autem, spousta dalších lidí, z jednoho auta dokonce hlasitě zazní zremixovaná píseň a já měl stále více pocit, že původní atmosféra se vytrácí pryč a původní napětí se rozmělňuje v naprosto otravných scénách jdoucích odnikud nikam. Jednotlivé pokusy o odvalení kámenu jsou i mezi tím poutavé a v poslední třetině si mě naštěstí film znovu plně získal, ale trošku jsem měl zvláštní pocit ze sledování těch šaškáren v podobě nárazů auta do skály a dojmu, že řešení s vykopáváním půdy kolem mohutného zakopaného útvaru, jaké mě napadlo už na začátku, tu má přijít až jako poslední možnost v naprosté nouzi. Úplný závěr, přestože nabízí vtipnou paralelu ke sportovnímu zápasu, mě pak ale zklamal. Určitě by se mi víc líbilo, kdyby ten film byl o lidech při skutečné práci a celý ten proces by se realizoval se skutečným cílem např. budoucího postavení silnice na místě, než takhle pro nic za nic, rovněž bez uspokojivého výsledku. [65%] ()

anais 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je jistě sen každého filmaře. Vystačit si s pár herci, asi dvěma auty (během filmu v podstatě jen stojí), jednou zatáčkou a velkým kamenem na parkovišti přilehlém k té zatáčce. Tedy jistě maximálně levný film, takřka puristický, Trier by měl radost. Jenže co víc, ten film je velmi zábavný. A to jsem ještě nezmínil zápletku, ani fakt, že se jedná o film iránský. Příběh je jednoduchý. Několik pánů někam jede, zastaví v zatáčce na čůrání, a tam objeví velký kámen (trochu jako menhir). Trvá to jen chvíli, a už všichni tlačí, podhrabávají, tahají, jen aby ho viděli padat. Jistě není od věci tušit za tímhle jednoduchým (ano, před chvílí jsem popsal skutečně celý děj filmu) příběhem nějakou hlubší symboliku. A tak, jako je prostý děj, tak je prosté i ztvárnění. A výsledek je nejen vtipný, ale člověk má pocit, že ho ten film nějak obohatil. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Homo faber - člověk činný, pracovitý, podnikavý. Chytí se každé výzvy, která mu umožní prokázat jeho schopnosti a um. Avšak sklála je po každém dalším pokusu svrhnout ji do údolí jakoby stále tvrdší (jako když Hašek vařil vajíčka na měkko). Samozřejmě padne (člověku nic neodolá), ale teprve až si sama zamane, až to sama připustí. Překvapuje mě zde aktivní přítomnost žen, spíš bych se domníval, že se jedná o výhradně mužskou záležitost, zvláště v Íránu. Nehledal bych zde ale žádné (jiné) alegorie, stačilo jen, že jsem se při této "haškovské" komedii výborně pobavil. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem víc, když se na tom podílel Kiarostami, protože takhle to sice pořád byl funkční, íránsky minimalistický příběh, který okolo jedné banality dokáže rozehrát rozsáhlejší příběh, ale zároveň mi nenabídl nic silnějšího, nic hlubšího a ani nemůžu říct, že by byl zrovna poutavý. Až mám nutkání to označit jako film na jedno zhlédnutí, což je kategorie, u které bych fakt nečekal, že do ní kdy zařadím něco íránského. Haghighiho tvorba mi ale nikdy úplně nesedla a tohle navíc byl jeho debut, kde jen asi zkoušel klasiku tohohle typu íránských filmů, takže mě ty průměrné dojmy moc nezaráží. Mimo Prase mi od něj průměrné přišlo vše a Prase v mých očích trochu zachránilo jen to, že je to podobenství, i když ne bůhvíjak propracované. Nevím, jestli vůbec má Haghighi na víc... 3* ()

Reklama

Reklama