Nejlepší sportovec století

Spíše než komedie jde o poetický příběh. Humorných scének je, co by se na jedné ruce spočítalo. Pěkná holandská krajina, dojímavá hudba a atmosféra před 50ti lety - to vše přidává na někdy ne zcela záživném průběhu příběhu. Originální avšak chvilkama prázdné. Rozhodně mezi 3-4 hvězdičkami, ale jelikož moje očekávání bylo větší a na odchodu z kina jsem nebyl naplněn spokojeností a nadšením, tak 3*. 7/10 (21.04.2007)

Celovečerní režijní debut Mischi Alexandra přináší příběh syna chudého venkovana, který již v dětství pochopil, že pokud v něčem nevynikne, čeká jej podobný osud jako jeho otce. Brzy ale v sobě objeví zvláštní nadání pro oblíbený lidový sport: sezení na kůlu. Naprostý a nepochopitelný lidový sport, při kterém dokáží soupeřící "atleti" na takovém kůlu sedět i více než 250 dní. Bylo to trošku jako z Cimrmana, jelikož se mi nepodařilo po skončení filmu dohledat, ani minimální zmínku o tom, že se takto kdy Holanďané baví. O tohle ale v tomhle filmu nejde, nejde ani o technické detaily, které divákovy přijdou na mysl i když souložící dvojici, jsme ve filmu viděli...na kůlu samozřejmě :o) Jde spíš o to, co je kolem. Zajímavá hudba, herecké výkony a vlastně i naprosto jedinečný scénář. No řeknu vám, moc jsem jim to nezáviděl. Na nohách typické dřeváky a se stoprocentním náběhem na hemeroidy sedět přes půl roku na kůlu, třeba uprostřed rybníka? Děkuji nechci... Film je přesto nádhernou sondou do lidské duše. Viděno jako 18 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (04.04.2015)

Když komise navrhne na sportovce století chlapíka, který vydrží sedět dlouho na sloupu, skoro to zavání Cimrmanem. A když se v retrospektivě začne odvíjet "atletův" život, obrazy se ponoří do tak idylické atmosféry, že se budete cítit jako v Obecné škole. Holandský příběh ovšem plyne až příliš líně. Nápad s nezvyklou disciplínou je vtipný, celý film ale neutáhne, a tak v půlce děje hrdina sleze z kůlu, aby si zařádil s partou komunistů či trpěl pro lásku. Nic světoborného, na pohodový večer však tahle selanka stačí... (12.02.2015)

V životě bych neřekl, že i já bych se mohl stát sportovcem, a stačilo by mi k tomu velice odolné pozadí - ne prosím, nejedná se o žádné šermířské souboje ve stylu: ,,Už mě to nebaví, tak mě konečn(íkov)ě zapíchni" Tady se soutěží v nejdelším otlačování půlek na kůlu nad vodou. V očích statných sportovců můžete již po pár minutách sledovat vzrůstající soustředění a napětí, které se s postupem roku mění v urputnou snahu potlačit srůstání obou polovin sedací části těla. Jojo i tohle je sport, takže jestli si chcete říkat sportovec a vaše touhy nehraničí se zlatou medailí z atletiky, stačí si najít nebo třeba vymyslet nějakou ulítlou disciplínu, naplácat na ni trochu té historie i hysterie, sehnat fanynky, které se za Vámi nebojí ani na kůl vlézt (natož na něm dělat cokoli nepřípustnějšího než se ďoubat v nose) a máte zaděláno minimálně na sportsmena roku pralesního kola. A když se tomu budete věnovat dostatečně dlouho - takže alespoň celý život, tak máte velkou šanci i na sportovce století ;) P.S.: Zajímalo by mě jestli by šel třeba kůl třeba vyměnit kdyby měl soutěžící například monstrózní průjem. (17.05.2011)

Hlavní postava Taeke má od dětsví budoucnost jasnou – bude nýmand a udře se k smrti jako jeho otec. Pak ale zjistí, že je setsakramentsky dobrej v sezení na kůlu. To by mě fakt zajímalo, jestli v tom Holandsku opravdu pořád dřepěj na kůlu, nota bene jestli to považujou za sport. Námět filmu opravdu není z nejatraktivnějších, ovšem zase originální to je. Nebudu šťourat do toho, jak "sportovci" choděj na záchod a že asi smrděj jako tchoři, bže se dlouhý tejdny a měsíce nemejou. Důležitý je, že film je velice příjemná záležitost. Nese se v sentimentálním a dojímavým duchu. Zhruba v půlce filmu Taeke ňák zblbne a dá se k anarchistům a výsledná epizoda s přepadením banky, ač je svým duchem trochu jinde než zbytek filmu, je velmi zábavná. Je to takovej lidskej film, plnej porozumění a až dojemné absurdity. (16.07.2010)